ECLI:CZ:NS:2012:4.PZO.1.2012.1
sp. zn. 4 Pzo 1/2012-15
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 9. února 2012 návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podaný odsouzeným Ing. J. K. , vydaným v trestní věci vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 6 T 189/2010, a rozhodl podle analogie §265i odst. 1 písm. a) tr. řádu takto:
Návrh odsouzeného Ing. J. K. se odmítá .
Odůvodnění:
Dne 6. 1. 2012 byl Nejvyššímu soudu České republiky doručen návrh odsouzeného Ing. J. K. na přezkoumání zákonnosti odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ve výše označené trestní věci, v níž byl jmenovaný rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 29. 4. 2011, sp. zn. 6 T 189/2010, uznán vinným čtyřmi trestnými činy zneužívání pravomoci veřejného činitele podle §158 odst. 1 písm. a) tr. zákona č. 140/1961 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2009 (dále jen tr. zákon), a trestným činem přijímání úplatku podle §160 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákona, za které byl odsouzen v sazbě ustanovení §160 odst. 3 tr. zákona za použití §35 odst. 1 tr. zákona k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání tří let se zařazením pro výkon tohoto trestu podle §39a odst. 3 tr. zákona do věznice s dozorem. Podle §49 odst. 1 a §50 odst. 1 tr. zákona mu byl uložen i trest zákazu činnosti spočívajícím v zákazu funkce ve státní správě a samosprávě na dobu pěti let. Současně byl Ing. J. K. tímto rozsudkem zproštěn obžaloby z dalšího skutku, jímž měl spáchat trestný čin nepřímého úplatkářství podle §162 odst. 1 tr. zákona.
Odvolání Ing. J. K. i státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Liberci proti tomuto rozsudku byla usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 7. 12. 2011 sp. zn. 31 To 540/2011, podle §256 tr. řádu zamítnuta jako nedůvodná a rozsudek nabyl právní moci.
Odsouzený Ing. J. K. ve svém návrhu ze dne 5. 1. 2012 na přezkoumání zákonnosti odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu uvedl, že žádá o přezkoumání „Příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu“ vydaného Okresním soudem v Liberci dne 6. 5. 2009 pod č.j. V 70/2009, 0Nt 2735/2009. Kopii tohoto příkazu odsouzený ke svému návrhu připojil.
V odůvodnění svého návrhu uvedl, že si je vědom, že nebyla splněna podmínka předchozí informace o odposlechu od předsedy senátu soudu prvního stupně, který ve věci rozhodoval, nicméně svůj návrh považuje za důvodný, neboť jednak je osobou uvedenou v ustanovení §88 odst. 2 tr. řádu, jednak věc byla pravomocně skončena usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 7. 12. 2011 sp. zn. 31 To 540/2011. Odsouzený dále uvedl, že „v rámci předvídatelnosti práva beru jako bych následnou informaci o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu dostal i s řádným poučením od předsedy senátu soudu prvého stupně“. Ze shora uvedených důvodů označil odsouzený svůj návrh „i se svou předčasností za akceptovatelný a souladný s ustanovením trestního řádu v této konkrétní trestní věci, kdy toto konám z důvodu nečinnosti předsedy senátu soudu prvého stupně a svého pobytu od 16. 1. 2012 jsem ve VTOS ve věznici s dozorem v souvislosti s napadeným příkazem“.
Předmětný příkaz k odposlechu dále odsouzený napadl s tím, že nebyl podložen relevantními indiciemi, z nichž lze dovodit důvodné podezření ze spáchání v něm uvedených trestných činů; nebyl vydán na základě návrhu státního zástupce, byl pouhým přepisem „návrhu“, jak v třetí větě od konce Odůvodnění píše soudce Mgr. Jiří Kalík (formalismus); časová posloupnost odporuje trestnímu řádu (příkaz byl vydán 6. 5. 2009 a sdělení obvinění až dne 30. 11. 2009, tedy po více než šesti měsících). Toto svědčí o zneužití tohoto napadeného příkazu jako prostředku k dodatečnému opatřování podkladů pro trestní stíhání; byl vydán soudcem za asistence pouze jedné písemnosti „Záznam o zahájení úkonů v trestním řízení“ podle §158 odst. 3 trestního řádu, který vydal orgán Inspekce Policie ČR 6. oddělení Liberec dne 4. 5. 2009 pod č.j. IN-TČ-275-7/2009. Jiná písemnost sepsaná k datu 6. 5. 2009 mi není známa; byl vydán jako neodkladný úkon, což není nikde zmíněno, že se jedná o úkon podle ustanovení §160 odst. 4 tr. řádu , a to pokládá za hrubou procesní vadu.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) se nejprve zabýval otázkou, zda jsou v daném případě naplněny podmínky pro přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Podle §314 l tr. řádu na návrh osoby uvedené v §88 odst. 8 tr. řádu Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Podle §88 odst. 8 tr. řádu může takový návrh Nejvyššímu soudu podat osoba uvedená v §88 odst. 2 tr. řádu, a to do šesti měsíců ode dne, kdy jí byla předsedou senátu soudu prvého stupně doručena informace o vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Z předloženého spisu Okresního soudu v Liberci sp. zn. 6 T 189/2010, vyplývá, že předmětnou informaci odsouzený Ing. J. K. neobdržel, což ostatně ve svém návrhu i sám uvedl. S ohledem na tuto skutečnost ani nemohl započít běh lhůty pro podání návrhu Nejvyššímu soudu k přezkoumání zákonnosti odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
V této otázce považuje Nejvyšší soud za potřebné uvést, že jestliže ustanovení §88 odst. 8 tr. řádu odvozuje vznik práva podat předmětný návrh od doručení informace předsedy senátu soudu prvního stupně, je tímto předsedou senátu soudu prvního stupně nutno rozumět předsedu senátu soudu prvního stupně v tom konkrétním řízení, v jehož rámci k nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu došlo. V posuzovaném případě se však odsouzený Ing. K. domáhá přezkoumání zákonnosti nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ve vztahu k trestní věci vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 6 T 189/2010, avšak k vydání napadeného trestního příkazu došlo v jiné trestní věci, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci pod sp. zn. 56 T 2/2010. Tato skutečnost vyplývá jak z rozsudku Okresního soudu v Liberci sp. zn. 6 T 189/2010, tak z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci sp. zn. 31 To 540/2011, z něhož současně vyplývá i to, že odvolací soud se v této trestní věci řádně vypořádal i s námitkou týkající se použití výsledků odposlechů z jiného trestního řízení.
Z uvedených skutečností Nejvyšší soud dovodil, že odsouzený Ing. J. K. se svým návrhem na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu domáhá práva, které mu nepřísluší.
Jestliže totiž trestní řád přiznává právo navrhnout Nejvyššímu soudu takový přezkum toliko oprávněným osobám ve lhůtě šesti měsíců od podání informace o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, přičemž povinnost podat takovou informaci má podle §88 odst. 8 tr. řádu předseda senátu soudu prvního stupně bezodkladně po pravomocném skončení věci , je tím míněno pravomocné skončení té trestní věci, v jejímž rámci k příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu došlo a je logicky vyloučeno, aby taková informace byla podávána v jiných trestních věcech, byť rovněž pravomocně skončených.
Pro podání návrhu Nejvyššímu soudu na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu tak v daném případě nebyly splněny zákonné podmínky, neboť lhůta pro podání návrhu nezačala a ani nemohla začít běžet a odsouzeného Ing. J. K. nelze považovat za osobu oprávněnou k podání takového návrhu ve vztahu k trestní věci vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 6 T 189/2010.
Jelikož zákonodárce nastalou procesní situaci zjevně nepresumoval a do trestního řádu nezařadil ustanovení, na jehož základě by Nejvyšší soud postupoval a rozhodoval v případě neoprávněně učiněného návrhu, Nejvyšší soud postupem podle analogie legis aplikoval ustanovení §265i odst. 1 písm. a) tr. řádu, podle něhož Nejvyšší soud odmítá podané dovolání, dospěje-li k závěru, že není přípustné a podaný návrh odsouzeného Ing. J. K. podle tohoto ustanovení trestního řádu odmítnul.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. února 2012
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše Novotná