ECLI:CZ:NS:2012:4.TDO.1220.2012.3
sp. zn. 4 Tdo 1220/2012-I-35
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 15. října 2012 o dovolání, které podal obviněný M. P., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. 4. 2012, sp. zn. 3 To 125/2012, ve věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 9 T 125/2011, takto:
Podle §265 l odst. 4 tr. ř. z důvodů uvedených v §67 písm. a), c) trestního řádu se obviněný M. P. bere do vazby.
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 16. 2. 2012, sp. zn. 9 T 125/2011, byl obviněný M. P. uznán vinným ze spáchání zločinu podvodu podle §209 odst. 1, odst. 2, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku (pod body č. 1,2), přečinu vydírání podle §175 odst. 1 tr. zákoníku (pod bodem č. 3) a přečinu neoprávněného užívání cizí věci podle §207 odst. 1 tr. zákoníku (pod bodem č. 4), kterých se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustil tím, že 1. v době od července 2011 do 9. 9. 2011 v B., zejména na ulici B. postupně vylákal od L. G., finanční hotovost v celkové výši 614.160,- Kč, a to tím způsobem, že s poškozenou navázal intimní vztah a finanční hotovost od ní postupně vylákal za účelem svého údajného podnikání s tím, že je vždy za několik dnů vrátí, ačkoliv věděl, že se tak nikdy nestane a peníze použije pro vlastní potřebu, neboť v danou dobu nikde nepracoval, nepodnikal a neměl ani žádný jiný zdroj příjmů, ze kterých by mohl finanční prostředky vrátit, čímž tak způsobil L. G. celkovou škodu ve výši 614.160,- Kč,
2. dne 9. 9. 2011 ve večerních hodinách v B. na ul. B. si od V. M., vypůjčil pod záminkou dokončení blíže neupřesněného obchodu a nákupu paliva do motorového vozidla finanční hotovost ve výši 5.000,- Kč, kterou přislíbil vrátit nejpozději do 2.00 hodin dne 10. 9. 2011, ačkoliv věděl, že se tak nikdy nestane, finanční částku nepoužije pro žádný svůj obchod, ale pro osobní potřebu, neboť neprovozoval žádnou podnikatelskou činnost a neměl ani žádný jiný zdroj příjmů, který by mu umožnil finanční částku vrátit, čímž tak způsobil poškozenému V. M., škodu ve výši 5.000,- Kč, tohoto jednání se dopustil přesto, že byl rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. 32 T 2/97, ze dne 28. 08. 1998, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 10. 1998, sp. zn. 4 To 79/98, který nabyl právní moci dne 20. 10. 2010, odsouzen pro trestný čin podvodu dle §250 odstavec 1, odstavec 4 trestního zákona, účinného do 31. 12. 2009, byl mu mimo jiné uložen trest odnětí svobody v trvání 5 let a 6 měsíců, kdy pro výkon tohoto trestu byl zařazen do věznice s dozorem, přičemž z výkonu tohoto trestu byl Okresním soudem v Břeclavi dne 1. 9. 2000, sp. zn. PP 25/2000, podmíněně propuštěn za současného stanovení zkušební doby v trvání 5 let, následně dne 27. 7. 2006 mu byl Okresním soudem v Břeclavi, sp. zn. Pp 25/2000, nařízen výkon trestu odnětí svobody v trvání 643 dnů v souvislosti s jeho podmíněným propuštěním, když pro výkon tohoto trestu byl zařazen do věznice s ostrahou a který dne 3. 11. 2009 vykonal,
3. v období od 10. 9. 2011 do 15. 9. 2011 na území města B. a jinde osobně a telefonicky vyvíjel psychický nátlak na svoji přítelkyni L. G., tak, že jí neustále volal na mobilní telefon a žádal, aby obvolala svoje známé a požádala je o další půjčky finanční hotovostí, když už sama peníze neměla, dále jí tvrdil, aby si uvědomila, že mu jde o život, aby mu sdělila jména svých dlužníků, že z nich její peníze vymlátí, poté, když neplnila jeho požadavky, tak jí opakovaně vyhrožoval fyzickou likvidací spočívající v hrozbě usmrcením, podříznutím krku či zakroucením krku a únosem ruskou mafií, když po těchto výhrůžkách a nátlaku L. G. dostala strach o svůj život a zdraví, neboť obviněný u sebe kontinuálně nosil otvírací nůž s délkou čepele cca. 12 cm, nůž s pevnou čepelí o délce cca 20 cm, který nosil připevněný na noze a dále teleskopický obušek o délce cca 30 cm, proto mu opakovaně požadované půjčky z obavy o svůj život poskytla, a to nejméně ve výši 9.705,- Kč,
4. v době od 28. 8. 2011 do 15. 9. 2011 v B. a jinde bez souhlasu uživatele a vlastníka přechodně užíval osobní motorové vozidlo tovární značky ŠKODA OCTAVIA, modré barvy, v hodnotě 90.000,-Kč, které mu dne 15. 8. 2011 půjčila L. G., dcera majitele vozidla V. M., s tím, že vozidlo vrátí nejpozději do dne 28. 8. 2011, přičemž majitel vozidla se o zápůjčce P. dozvěděl dne 28. 8. 2011, se zapůjčením vozidla nesouhlasil a požadoval po P. jeho okamžité vrácení, který však na výzvy nereagoval a dále vozidlo užíval bez svolení majitele až do dne 15. 9. 2011, kdy byl v uvedeném vozidle zadržen příslušníky Policie ČR, přičemž během užívání vozidla na něm poškodil odřením lak a promáčknutím karoserii na levé straně vozu, díly přední náprav, úplně sjel 2ks pneumatik namontovaných na kolech pravé strany vozidla, dále z něj odcizil 2ks automobilních kol s disky z lehkých slitin o průměru 15" v celkové hodnotě 2.400,-Kč s namontovanými pneumatikami o rozměru 195x65 R 15 s letním vzorkem v celkové hodnotě 1.760,- Kč, ze zavazadlového prostoru odcizil plastovou přepravku s 20ks prázdných 0,5 l pivních lahví v celkové hodnotě 160,- Kč, čímž způsobil V. M., celkovou škodu poškozením ve výši 37.032,- Kč a odcizením věcí škodu v celkové výši 4.320,- Kč.
Za uvedené jednání byl obviněný M. P. odsouzen podle §209 odst. 4 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 4 roků. Podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku byl obviněný pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice s ostrahou.
Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost nahradit poškozeným L. G., bytem B., H. škodu ve výši 593.165,- Kč a V. M., bytem B., H. škodu ve výši 41.352,- Kč.
Podle §229 odst. 2 tr. ř. byli poškození L. G., bytem B., H. a V. M., bytem B., H. odkázáni se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 16. 2. 2012, sp. zn. 9 T 125/2011, podal obviněný M. P. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 18. 4. 2012, sp. zn. 3 To 125/2012, tak, že ho podle §256 tr. ř. zamítl.
Následně podal obviněný M. P. prostřednictvím svého obhájce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. 4. 2012, sp. zn. 3 To 125/2012, dovolání, ve kterém uplatnil dovolací důvod vymezený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Usnesením Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 4 Tdo 1220/2012 ze dne 15. 10. 2012 bylo (z podnětu obviněného M. P.) podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušeno usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. 4. 2012, sp. zn. 3 To 125/2012. Současně byla zrušena též všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265l odst. 1 tr. ř. bylo Krajskému soudu v Brně přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Podle §265l odst. 4 tr. ř. vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě.
Protože M. P. v současnosti vykonává trest odnětí svobody, který mu byl uložen rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 16. 2. 2012, sp. zn. 9 T 125/2011 a Nejvyšší soud k dovolání zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18.4.2012, sp. zn. 3 To 125/2012, stal se další výkon trestu na podkladě tohoto rozsudku nepřípustným. Nejvyšší soud proto rozhodl ve smyslu citovaného ustanovení §265 l odst. 4 tr. ř. zároveň o vazbě. Přitom dospěl k závěru, že u M. P. trvá i v nynějším stadiu řízení důvod vazby podle §67 písm. a), c) tr. ř. To proto, že obviněný M. P. byl v minulosti soudně trestán pro majetkovou trestnou činnost, a to zejména na základě rozsudku Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. 32 T 2/97, ze dne 28. 8. 1998, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 10. 1998, sp. zn. 4 To 79/98, který nabyl právní moci dne 20. 10. 2010, kterým byl odsouzen pro trestný čin podvodu dle §250 odst. 1, odst. 4 tr. zák., účinného do 31. 12. 2009 a byl mu mimo jiné uložen trest odnětí svobody v trvání 5 let a 6 měsíců, když pro výkon tohoto trestu byl zařazen do věznice s dozorem, přičemž z výkonu tohoto trestu byl Okresním soudem v Břeclavi dne 1. 9. 2000, sp. zn. PP 25/2000, podmíněně propuštěn za současného stanovení zkušební doby v trvání 5 let, následně dne 27. 7. 2006 mu byl Okresním soudem v Břeclavi, sp. zn. Pp 25/2000, nařízen výkon trestu odnětí svobody v trvání 643 dnů v souvislosti s jeho podmíněným propuštěním, když pro výkon tohoto trestu byl zařazen do věznice s ostrahou a který dne 3. 11. 2009 vykonal. Je tak zřejmé, že M. P. má zřetelné sklony k vážnému protiprávnímu (trestnému) jednání ve vztahu k majetku (ve dvou případech šlo o trestné činy podvodu a úvěrového podvodu), když takovéto jednání pokračuje. Co se týká důvodů vazby útěkové podle §67 písm. a) tr. ř., jsou dány tím, že obviněný se nezdržuje v místě svého bydliště, je bez zaměstnání a postrádá tedy pevnější vazbu k místu pobytu či výkonu práce. Obviněnému hrozí možnost uložení poměrně vysokého trestu odnětí svobody. Tyto konkrétní skutečnosti dostatečně odůvodňují obavu, že obviněný v případě propuštění na svobodu jednak uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, a dále, že bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán, stejně jako závěr, že účelu vazby nelze dosáhnout jiným opatřením. Vzhledem k výše uvedenému, Nejvyšší soud rozhodl podle §265l odst. 4 tr. ř. o vzetí obviněného M. P. do vazby z důvodů uvedených v §67 písm. a), c) tr. ř.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. října 2012
Předseda senátu:
JUDr. Jiří Pácal