ECLI:CZ:NS:2012:4.TDO.1303.2012.1
sp. zn. 4 Tdo 1303/2012-72
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 13. listopadu 2012 o dovolání obviněného O. B. , proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 6. 2012, sp. zn. 11 To 52/2012, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 2 T 12/2011, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. d) tr. řádu se dovolání obviněného odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 8. 2. 2012, sp. zn. 2 T 12/2011, byl obviněný O. B. (vedle obviněného P. K.) uznán vinným ze spáchání trestných činů nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 2 písm. a) zákona číslo 140/1961 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2009 (dále jen tr. zákon) – pod body 1) a 2) skutkové věty podrobně specifikované ve výroku předmětného rozsudku, za což byl podle §187 odst. 2 tr. zákona za použití §35 odst. 1 tr. zákona odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šesti a půl roku a podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zákona byl pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice s ostrahou.
Proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 8. 2. 2012, sp. zn. 2 T 12/2011, podali obvinění O. B. i P. K. odvolání, přičemž odvolání O. B. Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 11. 6. 2012, sp. zn. 11 To 52/2012, podle §256 tr. řádu zamítl jako nedůvodné.
Proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 6. 2012, sp. zn. 11 To 52/2012, podal obviněný O. B. prostřednictvím svého obhájce dovolání, ve kterém uvedl, že je stále přesvědčen o své nevině s tím, že k prokázání své neviny navrhoval výslech svědků pobývajících ve S. A., avšak tyto jeho důkazní návrhy byly ze strany rozhodujících soudů odmítnuty jako nadbytečné a jejich provedení bylo označeno za nemožné. S tímto závěrem se však stěžovatel neztotožňuje a domnívá se, že uvedeným postupem došlo k závažnému omezení jeho práva na obhajobu. Současně zdůraznil, že výši uloženého trestu považuje za příliš přísnou a neobjektivní.
Vzhledem k uvedeným skutečnostem obviněný závěrem svého mimořádného opravného prostředku navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil dovoláním napadený rozsudek a přikázal Vrchnímu soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství podáním ze dne 19. 10. 2012 Nejvyššímu soudu České republiky sdělil, že se k podanému dovolání ve smyslu §265h odst. 2 tr. řádu nebude věcně vyjadřovat. Zároveň však upozornil, že předmětné dovolání nesplňuje zákonné požadavky kladené na obsah dovolání ve smyslu §265f odst. 1 tr. řádu, neboť neobsahuje údaj o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje ani odkaz na konkrétní dovolací důvod specifikovaný v ustanovení §265b tr. řádu.
Závěrem svého vyjádření proto státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. d) tr. řádu, pokud nebudou uvedené vady odstraněny postupem podle §265h odst. 1 tr. řádu. Současně podle §265r odst. 1 písm. c) tr. řádu vyslovil souhlas s tím, aby Nejvyšší soud České republiky rozhodnutí o podaném dovolání učinil v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§265c tr. řádu) shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. h) tr. řádu], bylo podáno osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce, tedy podle §265d odst. 1 písm. b) tr. řádu a v souladu s §265d odst. 2 tr. řádu, přičemž lhůta k podání dovolání byla ve smyslu §265e tr. řádu zachována.
Dále se Nejvyšší soud České republiky zabýval otázkou, zda příslušné dovolání splňuje obsahové náležitosti ve smyslu ustanovení §265f odst. 1 tr. řádu. Podle věty první tohoto ustanovení musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§59 odst. 3 tr. řádu) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ust. §265b odst. 1 písm. a) až l ) tr. řádu nebo §265b odst. 2 tr. řádu, o které se dovolání opírá.
Na tomto místě je třeba zdůraznit, že význam obsahových náležitostí dovolání spočívá především ve skutečnosti, že dovoláním vymezuje dovolatel obsah a rozsah přezkumné činnosti Nejvyššího soudu České republiky. Zároveň se od obsahu podaného dovolání odvíjí možné rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, které lze na jeho podkladě učinit. Dovolací soud tedy musí mít dostatečně kvalifikovaný podklad, aby mohl přezkoumávat napadené rozhodnutí a popřípadě prolomit jeho právní moc. Dovolatel je tak povinen v dovolání uvést mimo jiné i alespoň jeden z dovolacích důvodů uvedených v §265b tr. řádu, a to zejména jeho zákonným označením (citací konkrétního zákonného ustanovení) a okolnostmi, jimiž je podložen. Dovolací důvod tedy nestačí obsahově vymezit námitkami či výhradami, které dovolatel uplatňuje proti napadenému rozhodnutí, ale musí být výslovně uveden i odkazem na některé (popř. i více) z ustanovení §265b. V označení napadeného výroku, rozsahu, v němž je napadán, a důvodů, které k tomu vedou, lze spatřovat těžiště odůvodnění podaného dovolání, protože těmito hledisky zároveň dovolatel vymezuje rozsah přezkumné činnosti Nejvyššího soudu České republiky a určuje obsah jeho možného rozhodnutí, po případě zaměření dalšího postupu ve věci (srov. Šámal, P. a kol. Trestní řád. Komentář. II. díl. 6. vydání. Praha : C. H. Beck 2008, 2138, 2139 s.).
Na základě výše popsaných skutečností je nutno konstatovat, že dovolání obviněného O. B. nesplňuje náležitosti obsahu dovolání, neboť dovolatel ve svém mimořádném opravném prostředku neoznačil žádný dovolací důvod, o který by se mělo jeho dovolání opírat.
Podle §265h odst. 1 tr. řádu nesplňuje-li dovolání nejvyššího státního zástupce nebo dovolání obviněného podané jeho obhájcem náležitosti obsahu dovolání podle §265f odst. 1 tr. řádu, vyzve je předseda senátu, aby vady odstranili ve lhůtě dvou týdnů, kterou jim zároveň stanoví, a upozorní je, že jinak bude dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. d) tr. řádu.
Nejvyšší soud České republiky z předloženého trestního spisu zjistil, že předseda senátu soudu prvního stupně obviněného ani jeho obhájce k odstranění vad dovolání ve smyslu citovaného zákonného ustanovení nevyzval, přitom lhůta pro podání dovolání podle §265e odst. 1 tr. řádu již uplynula.
Podle §265i odst. 1 písm. d) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, nesplňuje-li náležitosti obsahu dovolání. Ze znění ustanovení §265h odst. 1 tr. řádu sice vyplývá, že takové řešení v některých případech podmiňuje předchozí výzvou předsedy senátu soudu prvního stupně k odstranění vad ve lhůtě dvou týdnů a upozorněním na možné následky, z čehož je třeba dovodit, že spojuje-li zákon možnost odmítnout dovolání pro nesplnění náležitostí jeho obsahu až po uplynutí dvoutýdenní lhůty k odstranění vad, nelze dovolání odmítnout, jestliže jsou obsahové náležitosti dovolání doplněny v této dvoutýdenní lhůtě, byť až po uplynutí lhůty dvouměsíční, to však neplatí, jde-li o odstranění takových vad náležitostí podaného dovolání, jimiž se mění, příp. rozšiřuje, nebo dokonce poprvé vymezuje rozsah a důvody dovolání (§265f odst. 2 tr. řádu). Takové vady dovolání totiž nelze odstranit ani postupem podle §265h odst. 1 tr. řádu, neboť ve lhůtě dvou týdnů v tomto ustanovení uvedené lze odstraňovat jen takové vady podání, jimiž se nemění, nerozšiřuje či dokonce poprvé nevymezuje rozsah a důvody dovolání. Lhůta k odstranění vad není prostředkem k prodloužení lhůty k podání dovolání a dispozicím s ním způsobem v ní zákonem umožněným (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 2. 7. 2003, sp. zn. 3 Tdo 726/2003).
I za stavu, kdy soud prvního stupně nepostupoval plně v intencích ustanovení §265h odst. 1 tr. řádu a nepožádal dovolatele o odstranění vad dovolání, nemohl Nejvyšší soud České republiky tento vadný postup soudu prvního stupně napravit tím, že by mu uložil, aby dovolatele vyzval k odstranění vad podání v duchu uvedeného zákonného ustanovení. Rozsah, v němž je rozhodnutí dovoláním napadáno, a důvody dovolání lze totiž měnit jen po dobu trvání lhůty k podání dovolání, která však již, jak shora uvedeno, v předmětné věci uplynula. I když lze připustit, že po uplynutí této lhůty lze dovolání v některých směrech doplnit, avšak jen v rámci původního dovolání, je v posuzovaném případě zřejmé, že by šlo o zcela formální postup, neboť argumenty uplatněné dovolatelem nelze podřadit pod žádný z dovolacích důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. řádu.
S ohledem na shora uvedené důvody Nejvyšší soud České republiky v posuzované věci v souladu s citovaným §265i odst. 1 písm. d) tr. řádu dovolání obviněného O. B. odmítl, aniž by věc meritorně přezkoumával. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu).
V Brně dne 13. listopadu 2012
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše N o v o t n á