ECLI:CZ:NS:2012:4.TZ.23.2012.2
sp. zn. 4 Tz 23/2012-I-24
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 8. března 2012 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Danuše Novotné stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného L. S. , proti usnesení Okresního soudu Praha-západ ze dne 6. 10. 2010, sp. zn. 2 T 82/2008 a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Usnesením Okresního soudu Praha-západ ze dne 6. 10. 2010, sp. zn. 2 T 82/2008, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §2 odst. 1 a §65 odst. 2 tr. zákoníku v neprospěch obviněného L. S.
Napadené usnesení se zrušuje .
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu Praha-západ se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Trestním příkazem Okresního soudu Praha-západ ze dne 15. 5. 2008, sp. zn. 2 T 82/2008, byl obviněný L. S. (vedle obviněného J. Z.) uznán vinným ze spáchání trestného činu krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), b) zák. č. 140/1961 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2009 (dále jen tr. zák.), ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., za což byl podle §247 odst. 1 tr. zák. za použití §45 odst. 1 tr. zák. a §45a odst. 1 tr. zák. odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Daný trestní příkaz nabyl právní moci dne 15. 10. 2008.
Dle sdělení Probační a mediační služby ČR, střediska Praha-západ, ze dne 23. 6. 2010 obviněný uložený trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin vykonal pouze částečně, a to v rozsahu 56 hodin.
Okresní soud Praha-západ proto usnesením ze dne 6. 10. 2010, sp. zn. 2 T 82/2008, rozhodl tak, že podle §65 odst. 2 tr. zákoníku obviněnému přeměnil zbytek nevykonaného trestu obecně prospěšných prací ve výměře 344 hodin z výše specifikovaného trestního příkazu na trest odnětí svobody v trvání 344 dnů. Podle §65 odst. 2 tr. zákoníku za použití §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku byl obviněný pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice s ostrahou. Usnesení nabylo právní moci dne 30. 11. 2010.
Proti usnesení Okresního soudu Praha-západ ze dne 6. 10. 2010, sp. zn. 2 T 82/2008, podal následně ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného L. S. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních §2 odst. 1 a §65 odst. 2 tr. zákoníku v neprospěch obviněného L. S.
V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti uvedl, že dle jeho názoru Okresní soud Praha-západ při přeměně nevykonaného trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody v posuzované trestní věci chybně postupoval při hodnocení, která právní úprava je pro obviněného příznivější s tím, že pokud použil novou právní úpravu, porušil zákon v neprospěch obviněného. Odkázal přitom na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 16. 2. 2011, sp. zn. 4 Tz 76/2010.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona proto ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že usnesením Okresního soudu Praha-západ ze dne 6. 10. 2010, sp. zn. 2 T 82/2008, byl porušen zákon v neprospěch obviněného L. S. ve vytýkaném směru, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil včetně všech dalších rozhodnutí na toto rozhodnutí obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a dále aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř., příp. podle §271 odst. 1 tr. ř. Současně ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle §275 odst. 4 tr. ř. zvážil možnost přerušení předmětného výkonu trestu odnětí svobody u obviněného L. S.
Nejvyšší soud České republiky podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
Podle ustanovení §45a odst. 4 tr. zák. (účinného do 31. 12. 2009) jestliže pachatel v době od odsouzení do skončení výkonu trestu obecně prospěšných prací nevedl řádný život, nebo zaviněně nevykonal ve stanovené době uložený trest, přemění soud trest obecně prospěšných prací nebo jeho zbytek v trest odnětí svobody a rozhodne zároveň o způsobu jeho výkonu; přitom každé i jen započaté dvě hodiny nevykonaného trestu obecně prospěšných prací se počítají za jeden den odnětí svobody.
Podle ustanovení §2 odst. 1 tr. zákoníku (účinného od 1. 1. 2010) se trestnost činu posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější.
Podle ustanovení §65 odst. 2 tr. zákoníku (účinného od 1. 1. 2010) jestliže pachatel v době od odsouzení do skončení výkonu trestu obecně prospěšných prací nevede řádný život, vyhýbá se nástupu výkonu trestu, bez závažného důvodu poruší sjednané podmínky výkonu trestu obecně prospěšných prací, jinak maří výkon tohoto trestu nebo zaviněně nevykonává ve stanovené době uložený trest, může soud přeměnit, a to i během doby stanovené pro jeho výkon, trest obecně prospěšných prací nebo jeho zbytek v trest odnětí svobody a rozhodnout zároveň o způsobu jeho výkonu; přitom každá i jen započatá jedna hodina nevykonaného trestu obecně prospěšných prací se počítá za jeden den odnětí svobody.
Otázkou rozhodování o přeměně trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody v případech, kdy byl trest odnětí svobody pravomocně uložen ještě za účinnosti dřívějšího trestního zákona (č. 140/1961 Sb., účinného do 31. 12. 2009), ale k rozhodování o přeměně trestu došlo až za účinnosti nového tr. zákoníku (tj. po 1.1.2010), se Nejvyšší soud České republiky již zabýval a na nejednotnou soudní praxi reagoval tak, že schválil k publikaci ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, ze dne 23. 3. 2010, sp. zn. 13 To 147/2010 (R 5/2011 tr.). Z citovaného usnesení mimo jiné vyplývá, že přepočet nevykonaného trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody je třeba považovat za obsahovou složku trestnosti činu, neboť jde o zákonem určenou součást ukládaného trestu obecně prospěšných prací. Proto se uplatní zásada časové působnosti trestních zákonů podle §2 odst. 1 tr. zákoníku. Pokud soud po účinnosti trestního zákoníku dospěje k závěru, že přemění trest obecně prospěšných prací uložený před 1. 1. 2010 na trest odnětí svobody, postupuje podle §45a odst. 4 tr. zák. a každé i jen započaté dvě hodiny nevykonaného trestu obecně prospěšných prací počítá za jeden den odnětí svobody. Postup podle trestního zákoníku za těchto okolností není pro pachatele příznivější (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 16. 2. 2011, sp. zn. 4 Tz 76/2010).
Nejvyšší soud České republiky se po prostudování předmětného spisového materiálu ztotožnil s názorem ministra spravedlnosti uvedeným ve stížnosti pro porušení zákona v tom, že Okresní soud Praha-západ napadeným usnesením nesprávně rozhodl o přeměně trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody.
Srovnáním podmínek pro přeměnu trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody ve výše citovaných ustanoveních §45a odst. 4 tr. zák. a §65 odst. 2 tr. zákoníku je zřejmé, že použití v současnosti platného zákona není pro obviněného příznivější. V případě projednávané věci byl obviněnému nařízen výkon trestu odnětí svobody v trvání 344 dnů namísto nařízení výkonu trestu odnětí svobody na 172 dnů (při aplikaci §45 a odst. 4 tr. zák.). Obviněný nastoupil k výkonu uloženého trestu odnětí svobody ve výměře 344 dnů dne 11. 8. 2011 (viz č. l. 213 spisu), z čehož vyplývá, že v případě uložených 172 dnů (podle §45a odst. 4 tr. zák.) by konec trestu připadl na den 30. 1. 2012.
Není tedy pochyb o tom, že Okresní soud Praha-západ měl při rozhodování v příslušné věci postupovat podle zákona účinného v době spáchání činu (tj. podle §45a odst. 4 tr. zák.) a rozhodnout o přeměně nevykonaného trestu obecně prospěšných prací ve výměře 344 hodin (z trestního příkazu Okresního soudu Praha-západ ze dne 15. 5. 2008, sp. zn. 2 T 82/2008) na trest odnětí svobody v trvání 172 dnů.
Nejvyšší soud České republiky proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením Okresního soudu Praha-západ ze dne 6. 10. 2010, sp. zn. 2 T 82/2008, byl porušen zákon v ustanoveních §2 odst. 1 a §65 odst. 2 tr. zákoníku v neprospěch obviněného L. S. a podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil včetně všech dalších rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. bylo Okresnímu soudu Praha-západ přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl a aby při svém rozhodování respektoval všechna zákonná ustanovení včetně ustanovení §2 odst. 1 a §45a odst. 4 tr. zák. Nejvyšší soud České republiky v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného L. S., neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (§273 tr. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 8. března 2012
Předseda senátu:
JUDr. Jiří Pácal