ECLI:CZ:NS:2012:4.TZ.3.2012.1
sp. zn. 4 Tz 3/2012-34
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 9. února 2012 v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Jiřího Pácala a JUDr. Danuše Novotné stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného J. S. , proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 10. 1. 2011 sp. zn. 4 T 269/2008 a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 10. 1. 2011 sp. zn. 4 T 269/2008 b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §2 odst. 1, §56 odst. 2 písm. b) a §65 odst. 2 tr. zákoníku ve znění účinném do 30. 11. 2011 v neprospěch obviněného J. S.
Napadené usnesení se zrušuje .
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Obvodnímu soudu pro Prahu 2 se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 25. 8. 2008 sp. zn. 4 T 269/2008 byl obviněný J. S. uznán vinným trestnými činy maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) zák. č. 140/1961 Sb., v účinném znění (dále jen tr. zák.) a řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle §180d tr. zák., jichž se dopustil tím, že dne 3. 8. 2008, kolem 08.50 hod., P., ulice R., kde byl kontrolován hlídkou PČR bylo zjištěno, že není držitelem řidičského průkazu, čímž nesplňuje podmínky podle zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, a věděl, že trestním příkazem Okresního soudu Praha – západ sp. zn. 1 T 114/2008 ze dne 30. 5. 2008, s právní mocí dne 26. 6. 2008, mu byl kromě jiného uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu 4 roků, čímž porušil ustanovení §3 odst. 3 písm. a) zák. č. 361/2000 Sb. Za to mu byl uložen úhrnný trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin a trest zákazu činnosti, řízení motorových vozidel na 12 měsíců. Tento trestní příkaz nabyl právní moci dne 13. 9. 2008.
Výkon uloženého trestu obecně prospěšných prací byl obviněnému nařízen usnesením Okresního soudu Praha – západ ze dne 4. 11. 2009 sp. zn. 0 Nt 338/2009, o němž obviněný prohlásil, že ho nikdy neobdržel, ale souhlasil, že podepsal protokol o projednání výkonu obecně prospěšných prací ze dne 16. 10. 2009.
Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 26. 3. 2010 sp. zn. 4 T 269/2008 pak byl obviněnému podle §465 odst. 2 tr. ř. a §419 tr. zákoníku uložený úhrnný trest obecně prospěšných prací poměrně zkrácen o 100 hodin. Toto usnesení nabylo právní moci dne 27. 4. 2010.
Výkon takto poměrně zkráceného trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin byl obviněnému podle §336 odst. 2 tr. ř. nařízen usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 14. 5. 2010 sp. zn. 4 T 269/2008, přičemž právní moci nabylo téhož dne.
Jelikož obviněný nařízený trest obecně prospěšných prací ani částečně nevykonal, přičemž v mezidobí byl pro obdobnou trestnou činnost odsouzen rozsudkem Okresního soudu Praha – západ ze dne 27. 2. 2009 sp. zn. 1 T 30/2009, Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl dne 10. 1. 2011 ve veřejném zasedání usnesením sp. zn. 4 T 269/2008 tak, že se podle §340b odst. 1 tr. ř. a §65 odst. 2 tr. zákoníku trest obecně prospěšných prací přeměňuje na trest odnětí svobody v trvání 300 dnů. K jeho výkonu byl obviněný podle §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice s dozorem. Toto usnesení nabylo právní moci dne 8. 2. 2011.
Proti posledně citovanému usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 podal následně ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného J. S. V této uvedl, že soud sice naprosto správně a zákonně rozhodl o přeměně trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody, ale vadně si vyložil ustanovení §2 odst. 1 tr. zákoníku o jeho časové působnosti a neujasnil si, užití kterého zákona je pro obviněného příznivější. Soud nesprávnou aplikací ustanovení §65 odst. 2 a §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, namísto příslušných ustanovení předchozího trestního zákona porušil zákon v neprospěch obviněného, jelikož nová právní úprava podle trestního zákoníku, tedy úprava pozdější, není pro obviněného příznivější.
V závěru stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 10. 1. 2011 sp. zn. 4 T 269/2008 byl porušen zákon v ustanoveních §65 odst. 2, §56 odst. 2 písm. b) a §2 odst. 1 tr. zákoníku v neprospěch obviněného J. S. Podle §269 odst. 2 tr. ř. aby napadené usnesení zrušil včetně všech dalších rozhodnutí na toto rozhodnutí obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Poté aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř. a přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 2 věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Nejvyšší soud podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
Podle ustanovení §45a odst. 4 tr. zák. (účinného do 31. 12. 2009) jestliže pachatel v době od odsouzení do skončení výkonu trestu obecně prospěšných prací nevedl řádný život, nebo zaviněně nevykonal ve stanovené době uložený trest, přemění soud trest obecně prospěšných prací nebo jeho zbytek v trest odnětí svobody a rozhodne zároveň o způsobu jeho výkonu; přitom každé i jen započaté dvě hodiny nevykonaného trestu obecně prospěšných prací se počítají za jeden den odnětí svobody.
Podle ustanovení §2 odst. 1 tr. zákoníku (účinného od 1. 1. 2010) se trestnost činu posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější.
Podle ustanovení §65 odst. 2 tr. zákoníku (účinného od 1. 1. 2010 do 30. 11. 2011) jestliže pachatel v době od odsouzení do skončení výkonu trestu obecně prospěšných prací nevede řádný život, vyhýbá se nástupu výkonu trestu, bez závažného důvodu poruší sjednané podmínky výkonu trestu obecně prospěšných prací, jinak maří výkon tohoto trestu nebo zaviněně nevykonává ve stanovené době uložený trest, může soud přeměnit, a to i během doby stanovené pro jeho výkon, trest obecně prospěšných prací nebo jeho zbytek v trest odnětí svobody a rozhodnout zároveň o způsobu jeho výkonu; přitom každá i jen započatá jedna hodina nevykonaného trestu obecně prospěšných prací se počítá za jeden den odnětí svobody.
Otázkou rozhodování o přeměně trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody v případech, kdy byl trest odnětí svobody pravomocně uložen ještě za účinnosti dřívějšího trestního zákona (č. 140/1961 Sb., účinného do 31. 12. 2009), ale k rozhodování o přeměně trestu došlo až za účinnosti nového tr. zákoníku (tj. po 1. 1. 2010), se Nejvyšší soud v minulosti již zabýval a na nejednotnou soudní praxi reagoval tak, že schválil k publikaci ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, ze dne 23. 3. 2010 sp. zn. 13 To 147/2010 ( viz č. 5/2011 Sb. rozh. tr.). Z citovaného usnesení mimo jiné vyplývá, že přepočet nevykonaného trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody je třeba považovat za obsahovou složku trestnosti činu, neboť jde o zákonem určenou součást ukládaného trestu obecně prospěšných prací. Proto se uplatní zásada časové působnosti trestních zákonů podle §2 odst. 1 tr. zákoníku. Pokud soud po účinnosti trestního zákoníku dospěje k závěru, že přemění trest obecně prospěšných prací uložený před 1. 1. 2010 na trest odnětí svobody, postupuje podle §45a odst. 4 tr. zák. a každé i jen započaté dvě hodiny nevykonaného trestu obecně prospěšných prací počítá za jeden den odnětí svobody. Postup podle trestního zákoníku za těchto okolností není pro pachatele příznivější.
Nejvyšší soud se po přezkoumání předmětného spisového materiálu ztotožnil s názorem ministra spravedlnosti uvedeným ve stížnosti pro porušení zákona v tom, že Obvodní soud pro Prahu 2 napadeným usnesením nesprávně rozhodl o přeměně trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody a to v otázce přepočtu jednotlivých trestů. Srovnáním podmínek pro přeměnu trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody ve výše citovaných ustanoveních §45a odst. 4 tr. zák. a §65 odst. 2 tr. zákoníku je zřejmé, že použití později platného zákona nebylo pro obviněného příznivější. V projednávaném případě byl obviněnému nařízen výkon trestu odnětí svobody v trvání 300 dnů, namísto nařízení výkonu trestu odnětí svobody v trvání 150 dnů a to při správné aplikaci §45a odst. 4 tr. zák.
Není tedy pochyb o tom, že Obvodní soud pro Prahu 2 měl při rozhodování v příslušné věci postupovat podle zákona účinného v době spáchání činu (tj. podle §45a odst. 4 tr. zák.) a rozhodnout o přeměně nevykonaného trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin (z trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 25. 8. 2008 sp. zn. 4 T 269/2008, ve spojení s usnesením téhož soudu ze dne 26. 3. 2010 sp. zn. 4 T 269/2008) na trest odnětí svobody v trvání 150 dnů.
Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 10. 1. 2011 sp. zn. 4 T 269/2008 byl porušen zákon v ustanoveních §2 odst. 1, §56 odst. 2 písm. b) a §65 odst. 2 tr. zákoníku, ve znění účinném do 30. 11. 2011, v neprospěch obviněného J. S. Podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil včetně všech dalších rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Ačkoli se obviněný ve svém písemném vyjádření ke stížnosti pro porušení zákona domáhal toho, aby Nejvyšší soud ve věci rozhodl sám ve smyslu §271 odst. 1 tr. ř., nebylo možné tomuto požadavku vyhovět. Je tomu proto, že 1. 12. 2011 nabyla účinnosti novela trestního zákoníku i trestního řádu, která významným způsobem mění podmínky pro výkon trestu obecně prospěšných prací, jakož i pro jeho přeměnu na jiné druhy trestu. Těmito změnami, které jsou vesměs ve prospěch obviněného, se bude muset Obvodní soud pro Prahu 2 v souvislosti se skutkovými zjištěními zabývat a nově posoudit a rozhodnout, zda jsou u obviněného splněny potřebné podmínky pro případnou přeměnu uloženého a nařízeného trestu obecně prospěšných prací. Pokud učiní závěr, že ano a že jsou zde důvody pro jeho přeměnu na trest odnětí svobody, bude nutné aplikovat na přepočet nevykonaného trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody úpravu, která je pro obviněného příznivější, tedy úpravu obsaženou v trestním zákoně, a nikoli v trestním zákoníku. Proto podle §270 odst. 1 tr. ř. bylo Obvodnímu soudu pro Prahu 2 přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Nejvyšší soud v této souvislosti upozorňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného, neboť bylo vysloveno, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (§273 tr. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. února 2012
Předseda senátu:
JUDr. František H r a b e c