ECLI:CZ:NS:2012:5.TDO.1208.2012.1
sp. zn. 5 Tdo 1208/2012-33
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 21. 11. 2012 v řízení o dovolání obviněného Ing. F. D., podaném proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 2. 2012, sp. zn. 6 To 445/2011, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 39 T 47/2011 takto:
Podle §30 odst. 1 tr. řádu je z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 5 Tdo 1208/2012 v y l o u č e n předseda senátu JUDr. František Púry.
Odůvodnění:
Obviněný Ing. F. D. byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 15. 8. 2011, sp. zn. 39 T 47/2011, uznán vinným přečinem zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, kterého se dopustil skutkem blíže konkretizovaným ve výroku o vině v citovaném rozsudku.
Za tento přečin byl obviněný odsouzen podle §329 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců, jehož výkon mu byl podle §81 odst. 1 a §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 18 měsíců.
Proti uvedenému rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 podali obviněný Ing. F. D. a státní zástupce odvolání, o kterých rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 20. 2. 2012, sp. zn. 6 To 445/2011, tak, že je podle §256 tr. řádu zamítl jako nedůvodná.
Obviněný Ing. F. D. podal dne 25. 7. 2012 prostřednictvím svého obhájce proti citovanému usnesení Městského soudu v Praze dovolání, které opřel o dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu.
Podané dovolání bylo spolu s přílohovým spisovým materiálem doručeno Nejvyššímu soudu dne 1. 10. 2012 a věc byla v souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2012 přidělena do senátu č. 5 trestního kolegia Nejvyššího soudu, a to JUDr. Františku Púrymu jako předsedovi senátu. U Nejvyššího soudu je zmíněná trestní věc vedena pod sp. zn. 5 Tdo 1208/2012. K projednání a rozhodnutí této věci byl dne 20. 11. 2012 určen senát ve složení JUDr. František Púry jako předseda senátu, JUDr. Blanka Roušalová a JUDr. Vilém Ravek jako soudci.
Senát č. 5 trestního kolegia Nejvyššího soudu ve shora uvedeném složení po seznámení se spisovým materiálem v neveřejném zasedání konaném dne 21. 11. 2012 dospěl k závěru, že předseda senátu JUDr. František Púry je vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení v dovolacím řízení v trestní věci obviněného Ing. F. D. vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 5 Tdo 1208/2012, a to z následujících důvodů.
Podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (publikované pod č. 2/1993 Sb.) a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (publikované pod č. 209/1992 Sb.) má každý právo na projednání věci u nestranného soudu. Proto je podle §30 odst. 1 tr. řádu z vykonávání úkonů trestního řízení vyloučen soudce nebo přísedící, státní zástupce, policejní orgán nebo osoba v něm služebně činná, u kterých lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení nemohou nestranně rozhodovat. Úkony, které byly učiněny vyloučenými osobami, nemohou být podkladem pro rozhodnutí v trestním řízení.
Podle §31 odst. 1 tr. řádu rozhodne o vyloučení z důvodů uvedených v §30 tr. řádu ten orgán, kterého se týkají tyto důvody, a to i bez návrhu. O vyloučení soudce nebo přísedícího, pokud rozhodují v senátě, rozhodne tento senát i bez návrhu.
S ohledem na citovaná ustanovení senát č. 5 trestního kolegia Nejvyššího soudu učinil i bez návrhu stran či jiných osob závěr, že u jeho člena a předsedy senátu JUDr. Františka Púryho lze mít důvodné pochybnosti o nestrannosti tohoto soudce při rozhodování o dovolání v trestní věci obviněného Ing. F. D. Jmenovaný předseda senátu a soudce Nejvyššího soudu totiž zasedal jako člen Kárné komory Nejvyššího kontrolního úřadu mimo jiné ve věci kárného návrhu na zahájení kárného řízení podaného proti Ing. F. D., tehdejšímu prezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu, pro skutek spočívající v tom, že „od zahájení kontroly podle §33 odst. 2 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, tedy od 8. 12. 2009 až do současnosti (tj. do 9. 3. 2010), zabránil kontrolnímu orgánu, pověřenému Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky kontrolou, řádnému provedení této kontroly tím, že neposkytl potřebnou součinnost k provedení této kontroly, ve stejném období odmítl poskytnout informace podle §11 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, předsedovi kontrolního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a v témže období průběh prováděné kontroly nevhodným způsobem komentoval v médiích, čímž měl spáchat kárné provinění podle §35 odst. 1 a 2 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu.“ Usnesením ze dne 20. 4. 2010, sp. zn. 341/09-NKU20/10/10, Kárná komora Nejvyššího kontrolního úřadu rozhodla tak, že za přiměřeného použití §42 odst. 2 zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu a §12 odst. 1 kárného řádu Nejvyššího kontrolního úřadu přerušila kárné řízení.
Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2011, sp. zn. 10 Zp 1/2010, pak bylo podle §42 odst. 1 písm. b) zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, zastaveno kárné řízení proti kárně obviněnému Ing. F. D. pro shora popsaný skutek. Jak vyplývá z citovaného usnesení i z výše uvedeného popisu skutku, návrh na zahájení kárného řízení vůči Ing. F. D. se týkal i té části skutku, který byl právně posouzen jako přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 39 T 47/2011. Tímto přečinem pak byl obviněný uznán vinným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 15. 8. 2011, sp. zn. 39 T 47/2011, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 20. 2. 2012, sp. zn. 6 To 445/2011. Přitom proti posledně citovanému rozhodnutí podal obviněný dovolání, které má být projednáno a o němž má být rozhodnuto v dovolacím řízení vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 5 Tdo 1208/2012.
Jestliže se tedy JUDr. František Púry jako člen Kárné komory Nejvyššího kontrolního úřadu již zabýval v kárném řízení vedeném proti tehdy kárně obviněnému Ing. F. D. týmž skutkem (byť o něm věcně nerozhodoval), pro který se následně vedlo trestní stíhání zakončené pravomocným rozhodnutím, proti němuž nyní směřuje dovolání obviněného, je neslučitelné se shora uvedenými požadavky na nestrannost soudce, aby jako soudce a předseda senátu Nejvyššího soudu přezkoumával v dovolacím řízení takové rozhodnutí učiněné v trestním řízení. Navíc JUDr. František Púry se jako člen Kárné komory Nejvyššího kontrolního úřadu podílel i na dalším rozhodnutí Kárné komory Nejvyššího kontrolního úřadu ze dne 12. 11. 2010, sp. zn. 706/09-NKU20/7/10, jímž byl Ing. F. D. v kárném řízení uznán vinným kárným proviněním podle §35 odst. 1 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, za které mu bylo uloženo podle §44 odst. 1 písm. a) zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, kárné opatření ve formě napomenutí. I když bylo následně i toto kárné řízení zastaveno usnesením Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2011, sp. zn. 10 Zp 3/2011, je zřejmé, že JUDr. František Púry učinil v jiném než trestním řízení nepříznivé rozhodnutí ve vztahu k nyní obviněnému Ing. F. D. Rovněž tato skutečnost by tedy mohla objektivně vyvolávat určité pochybnosti, zda jmenovaný soudce a předseda senátu Nejvyššího soudu může rozhodovat o dovolání obviněného zcela nestranně a nezaujatě, byť se sám subjektivně necítí být podjatým.
Proto vzhledem ke všem uvedeným skutečnostem bylo rozhodnuto tak, že předseda senátu č. 5 trestního kolegia Nejvyššího soudu JUDr. František Púry je podle §30 odst. 1 tr. řádu vyloučen z vykonávání úkonů v řízení o dovolání obviněného Ing. F. D. vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 5 Tdo 1208/2012.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustná stížnost.
V Brně dne 21. 11. 2012
Předseda senátu:
JUDr. František P ú r y