ECLI:CZ:NS:2012:5.TDO.338.2012.1
sp. zn. 5 Tdo 338/2012-23
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 18. 4. 2012 o dovolání, které podal obviněný J. K., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 7. 2011, sp. zn. 10 To 176/2011, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 1 T 39/2010, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný J. K. byl rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 3. 2. 2011, sp. zn. 1 T 39/2010, uznán vinným přečinem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle §254 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se dopustil skutkem popsaným ve výroku o vině ve zmíněném rozsudku. Za to byl obviněný odsouzen podle §254 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců, jehož výkon mu byl podle §81 odst. 1 a §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 roků. Postupem podle §229 odst. 1 tr. řádu bylo rozhodnuto o nároku poškozeného na náhradu škody.
O odvolání obviněného, které podal proti citovanému rozsudku, rozhodl Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 28. 7. 2011, sp. zn. 10 To 176/2011, tak, že podle §258 odst. 1 písm. b) tr. řádu zrušil napadený rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu. Podle §259 odst. 3 tr. řádu pak odvolací soud znovu rozhodl tak, že obviněného uznal vinným přečinem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle §254 odst. 1 tr. zákoníku. Za tento přečin byl obviněnému uložen trest odnětí svobody v trvání 8 měsíců, jehož výkon mu byl podle §81 odst. 1 a §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 roků. Postupem podle §229 odst. 1 tr. řádu bylo rozhodnuto o nároku poškozeného na náhradu škody.
Obviněný J. K. podal dne 19. 12. 2011 prostřednictvím svého obhájce proti tomuto rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové dovolání, které opřel o dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu.
Nejvyšší soud jako dovolací soud (§265c tr. řádu) nejdříve zkoumal, zda jsou splněny všechny zákonem stanovené podmínky pro podání dovolání a pro jeho projednání podle §265a až §265f tr. řádu, a shledal, že tomu tak není.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon dovolání připouští (§265a odst. 1 tr. řádu). Podle §265e odst. 1 tr. řádu se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti němuž dovolání směřuje. Podle §265e odst. 2 tr. řádu platí, že jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží dovolací lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Podle §265e odst. 3 tr. řádu je lhůta k podání dovolání zachována mimo jiné také tehdy, je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout. Podle §265e odst. 4 tr. řádu navrácení lhůty k podání dovolání není přípustné.
Jak zjistil Nejvyšší soud z doručenek zařazených na č. l. 556 a verte trestního spisu Okresního soudu v Náchodě vedeného pod sp. zn. 1 T 39/2010, obviněný J. K.převzal opis napadeného rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 7. 2011, sp. zn. 10 To 176/2011, dne 16. 10. 2011; jeho obhájci JUDr. Jiřímu Císařovi pak byl doručen opis téhož rozsudku již dne 5. 8. 2011. Přitom písemné vyhotovení rozsudku se podle §64 odst. 1 písm. b) tr. řádu doručuje osobám oprávněným podat proti němu opravný prostředek (tedy i dovolání) do vlastních rukou, což se v tomto případě stalo, jak je zřejmé z příslušných doručenek zmíněných výše, takže v uvedeném směru nevznikly žádné pochybnosti o doručení ani o tom, kdy se tak stalo. Protože obviněnému byl doručen opis napadeného rozsudku odvolacího soudu později než jeho obhájci, lhůta k podání dovolání podle §265e odst. 1, 2 tr. řádu, která je stanovena podle měsíců (§60 odst. 2 tr. řádu), uplynula dnem 16. 12. 2011, který číselným označením odpovídá dni, kdy nastala událost určující počátek běhu dovolací lhůty, tj. doručení rozsudku odvolacího soudu. To znamená, že tento den byl posledním dnem, kdy obviněný mohl podat dovolání (ovšem jen prostřednictvím svého obhájce – viz ustanovení §265d odst. 2 tr. řádu), a to buď přímo u Okresního soudu v Náchodě (resp. u odvolacího nebo dovolacího soudu), nebo alespoň předat k poštovní přepravě zásilku obsahující dovolání a adresovanou soudu prvního stupně nebo dovolacímu soudu. Obhájce obviněného však podal zásilku s jeho dovoláním k poštovní přepravě, jak je zřejmé z č. l. 568, resp. č. l. 574 a 582 trestního spisu, až dne 19. 12. 2011, tedy po uplynutí zákonem stanovené dovolací lhůty.
S ohledem na všechny zmíněné skutečnosti není pochyb o tom, že dovolání obviněného J. K. bylo podáno po marném uplynutí dovolací lhůty uvedené v ustanovení §265e odst. 1 tr. řádu, přičemž nenastala žádná z okolností předpokládaných v ustanovení §265e odst. 3 tr. řádu, které by mohly svědčit o zachování této lhůty.
Protože obviněný J. K. podal dovolání v projednávané věci opožděně, Nejvyšší soud je podle §265i odst. 1 písm. c) tr. řádu odmítl. Podle §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není přípustný opravný prostředek s výjimkou obnovy řízení (§265n tr. řádu).
V Brně dne 18. 4. 2012
Předseda senátu:
JUDr. František P ú r y