ECLI:CZ:NS:2012:5.TDO.462.2012.1
sp. zn. 5 Tdo 462/2012-118
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 16. května 2012 ve věci dovolání obviněného Ing. J. L. , podaného proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 9. 2011, sp. zn. 6 To 67/2011, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 52 T 3/2005, takto:
Podle §23 odst. 3 tr. ř. per analogiam se s p o j u j í ke společnému projednání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 5 Tdo 461/2012 a 5 Tdo 462/2012.
Obě věci budou vedeny pod sp. zn. 5 Tdo 461/2012.
Odůvodnění:
Dne 12. 4. 2012 předložil Krajský soud v Brně Nejvyššímu soudu dovolání obviněného Ing. J. L., které podal proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 9. 2011, sp. zn. 6 To 67/2011. Tímto rozsudkem odvolací soud z podnětu obviněného Ing. J. L. částečně zrušil podle §258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. ohledně něj rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 9. 4. 2009, sp. zn. 52 T 3/2005, ve výroku o vině pomocí k trestnému činu zkreslování údajů hospodářské a obchodní evidence podle §10 odst. 1 písm. c) a §125 odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zák.“) a v celém výroku o trestu. Poté odvolací soud sám rozhodl podle §259 odst. 3 tr. ř. tak, že obviněného Ing. J. L. uznal vinným pomocí k přečinu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle §24 odst. 1 písm. c) a §254 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zákoník“) a za tuto pomoc a pokus trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku podle §8 odst. 1 a §255 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák., ohledně něhož zůstal napadený rozsudek nezměněn, a dále za sbíhající se pokus trestného činu zneužívání informací v obchodním styku podle §8 odst. 1 a §128 odst. 2, 4 tr. zák., kterým byl uznán vinným rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 20. 7. 2007, sp. zn. 46 T 8/99, ve znění rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 9. 2008, sp. zn. 6 To 31/2008, mu uložil podle §128 odst. 4, §35 odst. 2 a §37a tr. zák. společný souhrnný trest odnětí svobody v trvání pěti a půl roku, pro jehož výkon jej zařadil do věznice s ostrahou podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. Dále byl obviněnému uložen podle §53 odst. 1 a §54 odst. 1 tr. zák. peněžitý trest ve výměře 500.000,- Kč, pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl tento trest vykonán, stanovil soud podle §54 odst. 3 tr. zák. náhradní trest odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců. Podle §49 odst. 1 a §50 odst. 1 tr. zák. soud uložil obviněnému trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu či člena statutárního orgánu nebo prokuristy v obchodních společnostech a družstvech na dobu šesti roků. Současně vrchní soud zrušil podle §35 odst. 2 tr. zák. výrok o trestu ohledně obviněného Ing. J. L. vyslovený rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 20. 7. 2007, sp. zn. 46 T 8/99, ve znění rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 9. 2008, sp. zn. 6 To 31/2008, včetně dalších obsahově navazujících rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
V posuzované trestní věci rozhodoval v prvním stupni Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 9. 4. 2009, sp. zn. 52 T 3/2005, nejen ohledně obviněného Ing. J. L., ale i ohledně obviněných R. L., JUDr. P. J., I. L., Ing. I. D. a M. H., neboť ve věci bylo konáno společné řízení. Proti tomuto rozsudku nalézacího soudu, resp. proti jeho odsuzující části, podali odvolání všichni jmenovaní obvinění a Vrchní soud v Olomouci o nich rozhodl rozsudkem ze dne 15. 10. 2010, sp. zn. 6 To 76/2010. Proti obviněnému Ing. J. L. však bylo vedeno řízení proti uprchlému podle §302 a násl. tr. ř. Dne 21. 4. 2011 byl obviněný Ing. J. L. zatčen a byl mu doručen rozsudek odvolacího soudu, přičemž využil svého práva podle §306a odst. 2 tr. ř. a požádal o provedení nového odvolacího řízení. Citovaný rozsudek odvolacího soudu byl proto zrušen usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 25. 5. 2011, sp. zn. 52 T 3/2009, a v úvodu citovaný rozsudek Vrchního soudu v Olomouci je tak druhým rozhodnutím o odvolání obviněného Ing. J. L. v dané trestní věci.
Krajský soud v Brně předložil Nejvyššímu soudu současně dovolání, která proti citovanému rozsudku tohoto soudu ze dne 9. 4. 2009, sp. zn. 52 T 3/2005 podali obvinění Ing. I. D., M. H., JUDr. P. J. a R. L. Tato věc je u dovolacího soudu vedena pod sp. zn. 5 Tdo 461/2012, neboť dovolání směřují proti jinému rozhodnutí odvolacího soudu, než dovolání obviněného Ing. J. L. (jeho věc je vedena u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 5 Tdo 462/2012).
Oba rozsudky Vrchního soudu v Olomouci jsou však rozhodnutími o odvolání spoluobviněných a směřují proti stejnému rozsudku nalézacího soudu, který konal společné řízení proti všem obviněným. Je proto nesporné, že trestní věc obviněného Ing. J. L. úzce souvisí s trestní věcí dalších čtyř obviněných, navíc trestné činnosti se zčásti měl dopustit v součinnosti s obviněným R. L. Z tohoto důvodu je na místě zájem na vedení společného řízení o dovolání všech obviněných, neboť napadené rozsudky odvolacího soudu navazují na jediný rozsudek soudu prvního stupně a existuje obsahová spojitost ve spisových podkladech ohledně všech jmenovaných obviněných. Nejvyšší soud proto rozhodl podle §23 odst. 3 tr. ř. per analogiam o spojení obou věcí ke společnému projednání a rozhodnutí s tím, že budou nadále vedeny pod sp. zn. 5 Tdo 461/2012.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 16. května 2012
Předsedkyně senátu:
JUDr. Blanka Roušalová