ECLI:CZ:NS:2012:6.TDO.1354.2012.1
sp. zn. 6 Tdo 1354/2012-42
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. listopadu 2012 o dovolání obviněné D. B. , podaném proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 6. 2012, sp. zn. 7 To 271/2012, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 24 T 119/2011, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání obviněné D. B. odmítá .
Odůvodnění:
I.
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. 24 T 119/2011, byla obviněná D. B. uznána vinnou pokračujícím zločinem padělání a pozměnění peněz podle §233 odst. 2 alinea druhá trestního zákoníku (zák. č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen „tr. zákoník“) ve formě pomoci podle §24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku dílem ve stádiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku.
Toho se podle skutkových zjištění obvodního soudu dopustila tím, že:
I.
obžalovaný S. R. od blíže nezjištěné doby do dne 27. 4. 2011 v P. , P. V. h. , v ubytovně D. , prostřednictvím běžně dostupné výpočetní techniky a stříbrné samolepící folie, vyrobil padělky peněžního oběživa České republiky, a to bankovky: 1) nominální hodnoty 500,- Kč: 34 kusů se sér. č. ........., 24 kusů se sér. č. ........., 10 kusů se sér. č. ........, 26 kusů se sér. č. ...... a 26 kusů se sér. č. ....... a 2) nominální hodnoty 1.000,- Kč: 2 kusy se sér. č. .........,
které byly u něho zajištěny prostřednictvím PČR jednak při domovní prohlídce, jednak při zadržení a jednak v oběhu řádných peněžních platidel na území hlavního města P. , kdy obžalovaný R. :
1. přiměl obžalovanou D. B. , aby za padělky bankovek nakoupila drobné zboží v nízké ceně, padělky mu tím rozměnila a získala tak pro něho ekvivalentní částky pravého peněžního oběživa, zčásti pod příslibem odměny jednak finanční a jednak ve formě dávek drogy pervitinu, kdy v době od 13. 4. 2011 do 27. 4. 2011 jí předával postupně jednotlivé kusy padělků bankovek, těmi obžalovaná B. :
1.1. dne 13. 4. 2011 v 15.57 hodin v P. , M. , v prodejně společnosti ŽABKA, a.s., padělkem bankovky nominální hodnoty 1.000,- Kč se sér. č. ........ zaplatila za zboží v hodnotě 34,- Kč, vrácenou částku 966,- Kč ihned předala obžalovanému R ........, za to neobdržela od něho žádnou odměnu,
1.2. dne 16. 4. 2011 v přesně nezjištěnou dobu v P. , v trafice, u vchodu do vestibulu stanice metra "C" K. , padělkem bankovky nominální hodnoty 500,- Kč nezjištěného sér. č. zaplatila za žvýkačky v hodnotě cca 20,- Kč, vrácenou částku cca 480,- Kč ihned předala obžalovanému R. , za to obdržela od něho jako odměnu částku 50,- Kč,
1.3. dne 18. 4. 2011 mezi 14. a 15. hodinou v P. , N. P. , v OD Tesco padělkem bankovky nominální hodnoty 500,- Kč nezjištěného sér. č. zaplatila za 1/2 litrovou láhev Coca-Coly v hodnotě cca 20,- Kč, vrácenou částku cca 480,- Kč ihned předala obžalovanému R. ,
- téhož dne poté v P. , u stanice MHD J. , v trafice padělkem bankovky nominální hodnoty 500,- Kč nezjištěného sér. č. zaplatila za cigaretové papírky v hodnotě cca 20,- Kč, vrácenou částku cca 480,- Kč ihned předala obžalovanému R. , za to obdržela od něho jednu dávku drogy pervitinu v nezjištěné hmotnosti, jehož účinnou látkou je metamfetamin, uvedený v příloze č. 5 k zák. č. 167/98 Sb., o návykových látkách, jako látka psychotropní,
1.4. dne 19. 4. 2011 kolem 19. hodiny v P. , v prodejně potravin u vchodu stanice metra "C" K. padělkem bankovky nominální hodnoty 500,- Kč nezjištěného sér. č. zaplatila za zmrzlinu v hodnotě cca 20,- Kč, vrácenou částku cca 480,- Kč ihned předala obžalovanému R. ,
- téhož dne poté v P.., v provozovně Mc Donalďs, u stanice metra "C" I. P. P. padělkem bankovky nominální hodnoty 500,- Kč nezjištěného sér. č. zaplatila za ovocnou taštičku v hodnotě cca 20,- Kč, vrácenou částku cca 480,- Kč ihned předala obžalovanému R. ,
- téhož dne poté v P. , v herně B. , u stanice MHD Sídliště L. padělkem bankovky nominální hodnoty 500,- Kč nezjištěného sér. č. zaplatila za cigarety v hodnotě cca 80,- Kč, cigarety i vrácenou částku cca 420,- Kč ihned předala obžalovanému R. , za to obdržela od něho jednu dávku drogy pervitinu v nezjištěné hmotnosti, jehož účinnou látkou je metamfetamin, uvedený v příloze č. 5 k zák. č. 167/98 Sb., o návykových látkách, jako látka psychotropní,
1.5. dne 21. 4. 2011 kolem 20. hodiny v P.., v prodejně potravin u stanice metra "C" O.. padělkem bankovky nominální hodnoty 500,- Kč nezjištěného sér. č. zaplatila za oplatky v hodnotě cca 20,- Kč, vrácenou částku cca 480,- Kč ihned předala obžalovanému R...., za to obdržela od něho jednu dávku drogy pervitinu v nezjištěné hmotnosti, jehož účinnou látkou je metamfetamin, uvedený v příloze č. 5 k zák. č. 167/98 Sb., o návykových látkách, jako látka psychotropní,
- téhož dne poté v P...., u stanice metra "C" K. padělkem bankovky nominální hodnoty 500,- Kč nezjištěného sér. č. se snažila zaplatit za cestu taxislužbou, řidič taxi padělek zjistil a nepřijal ho,
1.6. dne 22. 4. 2011, kolem 16. hodiny v P., v herně u stanice MHD Poliklinika M. padělkem bankovky nominální hodnoty 500,- Kč nezjištěného sér. č. zaplatila za cigarety v nezjištěné hodnotě, vrácenou částku ihned předala obžalovanému R. ,
- téhož dne poté v P. , u stanice MHD Sídliště P. padělkem bankovky nominální hodnoty 500,- Kč nezjištěného sér. č. se snažila zaplatit za cestu taxislužbou, řidič taxi padělek zjistil a nepřijal ho,
- téhož dne poté v P. , v trafice u stanice MHD Sídliště P. padělkem bankovky nominální hodnoty 500,- Kč nezjištěného sér. č. zaplatila za cigaretové papírky v hodnotě cca 20,- Kč, vrácenou částku cca 480,- Kč ihned předala obžalovanému R. , za to obdržela od něho jako odměnu částku 50,- Kč,
1.7. v přesně nezjištěné době od 23. 4. 2011 do 26. 4.2011 v P. , N. P. , v OD Tesco, padělkem bankovky nominální hodnoty 500,- Kč nezjištěného sér. č. zaplatila za zboží v hodnotě cca 20,- Kč, vrácenou částku cca 480,- Kč ihned předala obžalovanému R. , za to obdržela od něho jednu dávku drogy pervitinu v nezjištěné hmotnosti, jehož účinnou látkou je metamfetamin, uvedený v příloze č. 5 k zák. č. 167/98 Sb., o návykových látkách, jako látka psychotropní,
1.8. dne 27. 4. 2011, kolem 7. hodiny v P. , v prodejně levných potravin u Výstaviště H. padělkem bankovky nominální hodnoty 500,- Kč nezjištěného sér. č. zaplatila za sladkosti v hodnotě cca 50,- Kč, vrácenou částku cca 450,- Kč ihned předala obžalovanému R. ,
- téhož dne poté v P. , ve stánku s občerstvením u stanice metra "C" Nádraží H. , padělkem bankovky sér. č. ....... se snažila zaplatit za 2 kusy párků v rohlíku, obsluha stánku padělek zjistila a přivolala hlídku PČR, která oba obžalované zadržela, kdy při zadržení obžalovaný R. měl u sebe celkem 46 kusů padělků bankovek nominální hodnoty 500,- Kč, a to: 14 kusů sér. č. ........, 14 kusů sér. č. ..........., 10 kusů sér. č. .......... a 8 kusů sér. č. .........
Za tento pokračující zločin jí byl uložen podle §233 odst. 2 tr. zákoníku za užití §43 odst. 2, §58 odst. 1, odst. 5 tr. zákoníku souhrnný trest odnětí svobody v trvání jednoho roku, pro jehož výkon byla podle §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazena do věznice s dozorem. Současně byl zrušen výroku o trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 12. 7. 2011, sp. zn. 37 T 19/2011, který nabyl právní moci dne 26. 9. 2011, jakož i všech dalších rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu.
Tímto rozsudkem bylo také rozhodnuto o vině a trestu spoluobviněných S. R. a J. K.
Podle §229 odst. 1 tr. řádu byli poškození specifikovaní v rozsudku se svými nároky na náhradu škody odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti rozsudku soudu prvního stupně podal odvolání státní zástupce v neprospěch obviněné B. a obviněného R. do výroku o vině i trestu, odvolaní podali také obviněný R. a obviněný K. Z podnětu podaných odvolání Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 20. 6. 2012, sp. zn. 7 To 271/2012, podle §258 odst. 1 písm. b), d), e), odst. 2 tr. řádu, zrušil napadený rozsudek v celém rozsahu ohledně obviněné B. a obviněného R. , ohledně obviněného K. je pak zrušil zčásti a nově rozhodl tak, že při nezměněném skutkovém stavu obviněnou B. uznal vinnou zločinem padělání a pozměňování peněz podle §233 odst. 2 alinea druhá tr. zákoníku.
Odvolací soud obviněné B. uložil podle §233 odst. 2 tr. zákoníku za použití §43 odst. 2 tr. zákoníku souhrnný trest odnětí svobody v trvání tří let, za současného zrušení výroku o trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 12. 7. 2011, sp. zn. 37 T 19/2011, který nabyl právní moci dne 26. 9. 2011, jakož i všech dalších rozhodnutí na tento výrok obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu. Pro výkon tohoto trestu byla obviněná podle §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazena do věznice s ostrahou.
Odvolací soud nově rozhodl také o vině a trestu spoluobviněných R. a K. Podle §259 odst. 1 tr. řádu byla věc v části netýkající se trestné činnosti obviněné B. vrácena soudu prvního stupně. Odvolací soud rovněž podle §229 odst. 1 tr. řádu rozhodl o nárocích na náhradu škody.
II.
Obviněná D. B. podala prostřednictvím své obhájkyně proti rozsudku odvolacího soudu dovolání , jež opřela o ust. §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Toto dovolání směřuje proti výroku o vině i trestu napadeného rozsudku s tím, že podle názoru obviněné napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Dovolatelka především nesouhlasí se změnou právní kvalifikace jejího jednání provedenou odvolacím soudem a ztotožňuje se s právními závěry soudu nalézacího. Má za to, že soud prvního stupně její trestnou činnost správně posoudil jako spolupachatelství v „užším slova smyslu“ ve formě pomoci podle §24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku. Podle jejího přesvědčení obvodní soud správně přihlédl k tomu, že protiprávní jednání páchala pod silným vlivem spoluobviněného R. , ze kterého měla strach, a jenž zneužíval její drogové závislosti a snadné manipulativnosti. Vyzdvihla, že spolupracovala s orgány činnými v trestním řízení a zásadním způsobem přispěla k rozkrytí další trestné činnosti. Proto jí podle ní obvodní soud důvodně v souladu s ust. §58 odst. 1 tr. zákoníku uložil trest pod dolní hranicí trestní sazby. Obviněná nesouhlasí se závěrem městského soudu, že podmínky pro takový postup nebyly v jejím případě splněny a že obvodní soud jeho aplikací porušil zákon. I s přihlédnutím k trestu odnětí svobody v trvání čtyř let, uloženému odvolacím soudem spoluobviněnému R. , který byl hlavním pachatelem, se dovolatelce jeví jí uložený trest jako nepřiměřeně přísný.
V petitu dovolání obviněná navrhla, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a aby věc vrátil tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí.
Nejvyšší státní zástupce písemně sdělil Nejvyššímu soudu, že po seznámení s dovoláním a dostupným spisovým materiálem nevyužívá svého oprávnění podle §265h odst. 2 tr. řádu a nebude se k němu věcně vyjadřovat. Současně dal výslovný souhlas s tím, aby Nejvyšší soud rozhodl za podmínek uvedených v §265r odst. 1 tr. řádu v neveřejném zasedání, a to i ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. řádu.
III.
Nejvyšší soud jako soud dovolací nejdříve ověřil, že dovolání je přípustné (§265a tr. řádu) , bylo podáno oprávněnou osobou (§265d tr. řádu) , v zákonné lhůtě a na předepsaném místě (§265e tr. řádu) .
Poté se dovolací soud zaměřil na to, zda námitky obsažené v dovolání D. B. lze skutečně považovat za některý z důvodů dovolání podle §265b odst. 1 tr. řádu, neboť uplatnění námitek, které obsahově naplňují deklarovaný dovolací důvod, je nezbytnou podmínkou věcného přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. řádu.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je naplněn tehdy, pokud napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení . V mezích tohoto dovolacího důvodu lze tudíž namítat, že skutek byl nesprávně kvalifikován jako určitý trestný čin, přestože znaky tohoto trestného činu, resp. znaky žádného trestného činu neměl. Myslí se tím přitom skutek tak, jak byl soudem zjištěn. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu v zásadě nelze přezkoumávat správnost a úplnost skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno ve smyslu ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. řádu, poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotně právních.
Nejvyšší soud poté shledal, že pod obviněnou deklarovaný dovolací důvod spadá pouze námitka týkající se údajně nesprávné právní kvalifikace jejího jednání odvolacím soudem. Dovolatelka je přesvědčena, že její jednání bylo správně posouzeno soudem prvního stupně jako zločin padělání a pozměnění peněz podle §233 odst. 2 alinea druhá tr. zákoníku ve formě pomoci podle §24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku dílem ve stádiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku a nejedná se tedy o zločin padělání a pozměnění peněz podle §233 odst. 2 alinea druhá tr. zákoníku, jak trestnou činnost kvalifikoval soud odvolací.
Nejvyšší soud však dospěl k závěru, že tato námitka není důvodná, neboť se s uvedenou argumentací obviněné neztotožnil. Městský soud na základě provedeného dokazování uzavřel, že obviněná v případech popsaných detailně shora zaplatila , resp. se snažila zaplatit za zboží bankovkami v nominální hodnotě 500,- Kč, resp. 1 000,- Kč, o nichž věděla, že jsou padělané. Takovým jednáním nesporně naplnila všechny znaky skutkové podstaty padělání a pozměnění peněz ve smyslu §233 odst. 2 alinea druhá tr. zákoníku, když padělané peníze udala jako pravé, resp. se o to pokusila.
Pro tuto právní kvalifikaci postačí, že se pachatel dopustí jakékoliv jednání, které směřovalo k uvedení padělaných peněz do oběhu nebo je přímo uvedl do oběhu, aniž by sám jako pachatel nebo spolupachatel též peníze padělal (viz Šámal, P. a kol. Trestní zákoník, 2. vydání, Praha: C. H. Beck, 2012, 2338 s.). Pro naplnění znaku udá padělané peníze jako pravé stačí tedy jakékoli pachatelovo odevzdání padělaných peněz jiné osobě jako pravých (srov. rozhodnutí č. 58/1978 Sb. rozh. tr.).
Ze skutkových zjištění nižších soudů je přitom nepochybné, že obviněná věděla, že se jedná o padělané peníze, a přesto s nimi platila a tím je uváděla do oběhu. Proto nelze jednání obviněné posuzovat jako pouhou pomoc k trestnému činu podle §24 odst. 1 písm. c), §233 odst. 2 tr. zákoníku.
Další dovolací námitka směřující proti postupu městského soudu, který v případě obviněné neshledal splnění podmínky pro mimořádné snížení trestu odnětí svobody pod dolní hranicí trestní sazby podle §58 odst. 1 tr. zákoníku, nenaplňuje v dovolání deklarovaný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu ani jiný dovolací důvod (viz rozhodnutí č. 22/2003 Sb. rozh. tr.). Tato námitka tak nepodléhala povinnému přezkumu Nejvyššího soudu jako soudu dovolacího.
Pouze nad rámec své přezkumné povinnosti Nejvyšší soud dodává, že ani v tomto ohledu nespatřuje v postupu městského soudu pochybení. Městský soudu vysvětlil (str. 21 – 22 odůvodnění svého rozsudku), proč v případě obviněné nepřistoupil k mimořádnému snížení trestu odnětí svobody. To v souladu s ust. §58 odst. 1 tr. zákoníku připadá v úvahu v případě, že vzhledem k okolnostem případu a k poměrům pachatele by se použití trestní sazby stanovené zákonem jevilo soudu jako nepřiměřeně přísné. Argumenty, které odvolací soud vedly k odmítnutí možnosti snížit trest ukládaný obviněné pod dolní hranici příslušné trestní sazby Nejvyšší soud sdílí. V tomto ohledu proto Nejvyšší soud v podstatě jen shrnuje, že obviněné byl odvolacím soudem ukládán trest za větší počet útoků, při nichž se jí podařilo postupně udat jednu tisícikorunovou a jedenáct pětisetkorunových padělaných bankovek, ve třech dalších případech se o jejich udání pokusila. Nešlo tedy o ojedinělou trestnou činnost, přičemž k jejímu ukončení přispělo nesporně to, že při posledním pokusu o udání bankovky byli obviněná i spoluobviněný R. zadrženi. K tíži obviněné nutno přičíst i to, že byla v minulosti 5x trestána, nyní posuzovaného jednání se dopustila ve zkušební době podmíněného odsouzení. Nejvyšší soud na druhé straně konstatoval na straně obviněné i některé polehčující okolnosti – její podřízenost hlavnímu pachateli R. , malý podíl ze získaných peněz, jakož i její doznání trestné činnosti. Nicméně shodně s městským soudem i Nejvyšší soud nemá za to, že by tyto polehčující okolnosti byly natolik významné, aby se v jejich světle jevil trest uložený obviněné na samé spodní hranici trestní sazby, která činí tři až osm roků odnětí svobody, nepřiměřeně přísný. Je totiž mimo jiné nutno brát v úvahu i to, že šlo o trest souhrnný podle §43 odst. 2 tr. zákoníku, který tak „v sobě obsahuje“ i trest za trestný čin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku, kterým byla uznána vinnou rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4, sp. zn. 37 T 19/2011. Nejvyšší soud se ztotožnil s argumentací uplatněnou dovolatelkou ve vztahu k výši jejího trestu pouze v tom, že je zde zjevný nepoměr ve vztahu k trestu uloženému obviněnému R. Jemu měl být zjevně uložen trest přísnější, nikoliv při spodní hranici, nýbrž při polovině zákonné trestní sazby. To, že jemu byl uložen nepřiměřeně mírný trest, který neodpovídá zákonným kritériím uvedeným v §39 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku ovšem neznamená, že by toto pochybení vyvolávala nutnost snižovat (opět v rozporu se zákonem) trest i obviněné B.
IV.
Nejvyšší soud proto ze shora uvedených důvodů posoudil dovolání D. B. jako zjevně neopodstatněné, a jako takové je odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu.
Toto rozhodnutí učinil Nejvyšší soud v souladu s ust. §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu).
V Brně dne 28. listopadu 2012
Předseda senátu:
JUDr. Robert Fremr