ECLI:CZ:NS:2012:6.TDO.437.2012.1
sp. zn. 6 Tdo 437/2012-26
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 30. května 2012 o dovolání obviněného J. F., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2011, sp. zn. 44 To 646/2011, ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 37 Nt 1867/2011, takto:
Podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. se usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2011, sp. zn. 44 To 646/2011, z r u š u j e. Současně se zrušují také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265 l odst. 1 tr. ř. se Městskému soudu v Praze přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2011, sp. zn. 44 To 646/2011, byla podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. zamítnuta jako opožděně podaná stížnost J. F., podaná proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 5. 10. 2011, sp. zn. 37 Nt 1867/2011, kterým bylo J. F. podle §99 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku uloženo ochranné psychiatrické ústavní léčení.
Proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2011, sp. zn. 44 To 646/2011, podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, ve kterém uplatnil dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., kdy poukazuje na tu skutečnost, že opravný prostředek proti rozhodnutí soudu prvního stupně podal řádně, o čemž svědčí potvrzení podatelny Obvodního soudu pro Prahu 6 o přijetí elektronického podání ze dne 10. 10. 2011. V podaném dovolání dále argumentuje tím, že dne 10. 10. 2011 odeslal do podatelny Obvodního soudu pro Prahu 6 elektronické podání – blanketní stížnost, proti rozhodnutí soudu prvního stupně, ve které se zavázal ve lhůtě čtrnácti dnů tuto stížnost odůvodnit. Rovněž elektronickým podáním, opatřeným zaručeným elektronickým podpisem, včas podanou blanketní stížnost doplnil, a to dne 25. 10. 2011. Soud druhého stupně při projednávání stížnosti vzal v úvahu pouze doplnění stížnosti ze dne 25. 10. 2011, které však navazovalo na původní stížnost ze dne 10. 10. 2011, a považoval podání ze dne 25. 10. 2011 za opožděně podané, neboť lhůta k podání stížnosti uplynula dne 24. 10. 2011. S ohledem na shora uvedené pochybení Městského soudu v Praze obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud dovoláním napadené rozhodnutí zrušil a věc přikázal Městskému soudu v Praze k novému projednání a rozhodnutí.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve svém vyjádření k dovolání obviněného poukázal na to, že nemá dostatek podkladů k ověření tvrzení obhájce obviněného, ale pokud bylo pravdivé, pak navrhuje, aby dovolání bylo vyhověno a věc po zrušení vrácena soudu druhého stupně k projednání odvolání obviněného.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. e) tr. ř.], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v §265f odst. 1 tr. ř.
Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda obviněným vznesené námitky naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod, jehož existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. ř.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. ve své první alternativě spočívá v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí.
Ze spisového materiálu Obvodního soudu pro Prahu 6, sp. zn. 37 Nt 1867/2011, vyplývá, že usnesením zmíněného soudu bylo dne 5. 10. 2011 podle §99 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku J. F. uloženo ochranné psychiatrické ústavní léčení (výše uvedené rozhodnutí je založeno na č. l. 30). Tomuto jednání byl přítomen obhájce obviněného. J. F. bylo usnesení doručeno do Psychiatrické léčebny dne 20. 10. 2011. Shora uvedené skutečnosti zmiňuje Nejvyšší soud s ohledem na znění §137 tr. ř., resp. §143 tr. ř. Z č.l. 32 spisu pak vyplývá, že soud druhého stupně, který rozhodoval o podané stížnosti ze dne 25. 10. 2011, měl odůvodnění stížnosti k dispozici, přičemž pod bodem II. zmíněné stížnosti bylo (je) uvedeno, že „proti tomuto usnesení podal J. F. prostřednictvím svého obhájce stížnost, kterou se zavázal odůvodnit ve lhůtě 14 dnů“. Pokud podání ze dne 25. 10. 2011 bylo odůvodněním stížnosti a zmiňovala podání stížnosti, která bude dodatečně odůvodněna, měla uvedená skutečnost vést soud druhého stupně v rámci řízení k daleko větší obezřetnosti a zjišťovat, zda u soudu prvního stupně nebyla stížnost podána a chybou podatelny či kanceláře nebyla řádně podaná stížnost do spisu zažurnalizována. Na tomto místě poukazuje Nejvyšší soud na přiměřenost použití rozh. č. 59/1981 Sb. rozh. tr. (ev. roz. 2/1988-31-II – Bulletinu bývalého Nejvyššího soudu ČR). Z dokladů, které byly Nejvyššímu soudu předloženy mj. vyplývá, že do podatelny Obvodního soudu pro Prahu 6 bylo doručeno dne 10. 10. 2011 elektronické podání označené jako stížnost a z další zprávy (č. l. 51, 53) pak vyplývá, že podatelna Obvodního soudu pro Prahu 6 dne 11. 10. 2010 potvrdila převzetí elektronického podání.
Shora uvedené skutečnosti zmiňuje Nejvyšší soud vzhledem k tomu, že pokud by soud druhého stupně vyvodil z odůvodnění stížnosti ze dne 25. 10. 2011 pod bodem II., že nelze vyloučit podání blanketní stížnosti s předcházejícím datem, a tím existující pochybnosti o tom, zda stížnost byla podána včas či opožděně, pak nezjistil náležitě skutkový stav týkající se otázky, zda stížnost nebyla podána včas. Za takto vzniklé situace existovaly pochybnosti o tom, zda byly splněny podmínky stanovené zákonem pro rozhodnutí o zamítnutí stížnosti podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. jako stížnosti opožděně podané, a proto musel Nejvyšší soud dovolání obviněného vyhodnotit jako důvodně podané a zrušit dovoláním napadené rozhodnutí - usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2011, sp. zn. 44 To 646/2011, současně pak také zrušit další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a podle §265 l odst. 1 tr. ř. Městskému soudu v Praze přikázat, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
S ohledem na způsob rozhodnutí Nejvyššího soudu nemusel tento věc meritorně přezkoumávat podle §265i odst. 3 tr. ř. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. b) tr. ř. o dovolání rozhodl v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění, odkazuje v tomto směru Nejvyšší soud na znění §265i odst. 2 tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 30. května 2012
Předseda senátu:
JUDr. Jan Engelmann