ECLI:CZ:NS:2012:6.TDO.851.2012.1
sp. zn. 6 Tdo 851/2012-34
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 30. října 2012 předsedou senátu v trestní věci obviněného D. P. , vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 4 T 22/2008, takto:
Podle §265g odst. 2 tr. ř. předseda senátu Nejvyššího soudu b e r e n a v ě d o m í zpětvzetí dovolání podaného obviněným D. P. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 3. 2012, sp. zn. 7 To 82/2012,
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 24. 8. 2011, č. j. 4 T 22/2008 - 623, byl obviněný D. P. (dále jen „obviněný“) uznán vinným přečinem pojistného podvodu podle §210 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, kterého se dopustil tím, že
dne 22. 2. 2004 kolem 19.00 hodin do „protokolu o nehodě v silničním provozu s projednáním“ popsal dopravní nehodu tak, že obžalovaný D. P. – řidič vozidla VW Polo, jel z Ú. ulicí J. B., když v pravotočivé zatáčce nezvládl řízení a proto přejel do protisměru, kde narazil do os. vozidla Škoda Octavia, řízeného odsouzeným V. R., který jel do Ú., pročež došlo u vozidla VW Polo k poškození předního nárazníku, čela, kapoty, masky, levého předního blatníku a levého předního světla, ačkoli věděl, že k uvedenému nehodovému ději tak jak jej popsal nedošlo a tento úmyslně stvrdil svým podpisem a následně dne 16. 3. 2004 úmyslně stvrdil svým podpisem na formuláři pojišťovny Allianz a. s. „Oznámení škodné události – Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla – pro pojištěného“ existenci dopravní nehody s odkazem na protokol policie, a dále dne 16. 3. 2004 úmyslně stvrdil svým podpisem na formuláři pojišťovny Allianz a. s. „Oznámení pojistné události k havarijnímu pojištění“ poškození levé přední části vozu vozidla VW Polo, na základě čehož mu bylo pojišťovnou Allianz a. s. na základě Pojistné smlouvy – komplexní autopojištění vyplaceno pojistné plnění ve výši 118.133,- Kč, čímž poškozené pojišťovně Allianz a. s. Ke Štvanici 656/3, Praha 8, způsobil škodu ve výši 36.435,- Kč, neboť dle znaleckého posudku měl obžalovaný D. P. nárok na pojištěné plnění ve výši 81.698,- Kč.
Obviněný byl odsouzen podle §250a odst. 3 tr. zákona za použití §35 odst. 2 tr. zákona k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců, jehož výkon mu byl podle §58 odst. 1 a §59 odst. 1 tr. zákona podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří let. Podle §35 odst. 2 tr. zákona současně došlo ke zrušení výroku o trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 24. 11. 2009, sp. zn. 37 T 21/2008, jakož i všech rozhodnutí na tento výrok obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byl obviněný zavázán zaplatit pojišťovně Alianz, a. s., škodu ve výši 36.435,-Kč, přičemž se zbytkem uplatněného nároku byl tento poškozený podle §229 odst. 2 tr. ř. odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních.
O odvolání obviněného proti tomuto rozsudku rozhodl ve druhém stupni Městský soud v Praze svým rozsudkem ze dne 8. 3. 2012, sp. zn. 7 To 82/2012, tak, že podle §258 odst. 1 písm. b), d), 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil a podle §259 odst. 3 tr. ř. ve věci znovu rozhodl tak, že při nezměněném výroku o vině přečinem pojistného podvodu podle §210 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku z rozsudku Obviněného soudu pro Prahu 4 ze dne 30. 11. 2010, sp. zn. 4 T 22/2008, který nabyl právní moci dne 19. 5. 2011, obviněného odsoudil podle §250a odst. 3 tr. zákona za použití §35 odst. 2 tr. zákona k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání deseti měsíců, jehož výkon mu byl podle §58 odst. 1 a §59 odst. 1 tr. zákona podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let, a to při současném zrušení výroku o trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 24. 11. 2009, sp. zn. 37 T 21/2008, jakož i všech dalších rozhodnutí na tento výrok obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Proti citovanému usnesení Městského soudu v Praze podal obviněný prostřednictvím svého obhájce JUDr. Luďka Trundy dovolání, přičemž uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku obviněný připomenul dosavadní průběh svého trestního stíhání, kdy zdůraznil, že v uvedené věci již Městský soud v Praze rozhodl usnesením ze dne 19. 5. 2011, sp. zn. 7 To 170/2011, jímž částečně zrušil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 30. 11. 2010, sp. zn. 4 T 22/2008, ve výroku o trestu a způsobu jeho výkonu a podle §259 odst. 1 tr. ř. věc vrátil soudu prvního stupně, aby ji v rozsahu zrušení znovu projednal a rozhodl, přičemž následně ve věci znovu rozhodl Obvodní soud pro Prahu 4 svým rozsudkem ze dne 24. 8. 2011, o němž k odvolání obviněného rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 8. 3. 20121, sp. zn. 7 To 82/2012, tak, že při nezměněném výroku o vině přečinem pojistného podvodu podle §210 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku z rozsudku Obviněného soudu pro Prahu 4 ze dne 30. 11. 2010, sp. zn. 4 T 22/2008, který nabyl právní moci dne 19. 5. 2011, obviněného odsoudil podle §250a odst. 3 tr. zákona za použití §35 odst. 2 tr. zákona k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání deseti měsíců, jehož výkon mu byl podle §58 odst. 1 a §59 odst. 1 tr. zákona podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let, a to při současném zrušení výroku o trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 24. 11. 2009, sp. zn. 37 T 21/2008, jakož i všech dalších rozhodnutí na tento výrok obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Obviněný dále uvedl, že proti pravomocnému výroku o vině podal dovolání již dne 17. 8. 2011. Protože rozsudkem Městského soudu v Praze, ze dne 8. 3. 2012, sp. zn. 7 To 82/2012, bylo rozhodováno při nezměněném výroku o vině pouze o trestu, v části výroku o vině odkázal na odůvodnění dovolání ze dne 17. 8. 2011, jakož i na zde uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., přičemž uvedl, že dovolání z důvodu procesní jistoty podává i proti rozsudku o vině a činí v daném směru i totožný závěrečný návrh.
Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“) ve svém vyjádření k oběma dovoláním obviněného zaujala názor, že na podání obviněného ze dne 23. 5. 2012, označené jako dovolání, které sice po stránce formální směřuje proti odlišnému rozhodnutí odvolacího soudu (viz usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 3. 2012 sp. zn. 7 To 82/2012) a které však na podkladě shodné dovolací námitky ve smyslu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) var. prvá tr. ř. stále napadá výrok o vině, popř. výroky na něj obsahově navazující (aniž by jím došlo k samostatnému zpochybnění výroků o trestu a způsobu jeho výkonu), je tak třeba nahlížet pouze jako na doplnění dovolání ze dne 17. 8. 2011, uskutečněné v intencích ustanovení §265f odst. 2 tr. ř.
Nejvyšší soud k rozhodování o dovoláních obviněného přistoupil tak, že nejprve svým usnesením ze dne 16. 10. 2012, sp. zn. 6 Tdo 1013/2012, rozhodl o dovolání obviněného, které podal proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 5. 2011, sp. zn. 7 To 170/2011. Před tím, než se začal zabývat dovoláním obviněného napadajícím rozsudek téhož soudu ze dne 8. 3. 2012, sp. zn. 7 To 82/2012, informoval obhájce obviněného o tom, že učinil rozhodnutí o prvně podaném dovolání, a poskytl obviněnému a jeho obhájci časový prostor k tomu, aby zvážili svůj další procesní postup ve věci vedené pod sp. zn. 6 Tdo 851/2012.
Dne 28. 5. 2012 obdržel Nejvyšší soud podání obhájce obviněného, v němž tento dovolacímu soud sděluje, že obviněný své dovolání ze dne 23. 5. 2012 proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 3. 2012, sp. zn. 7 To 82/2012, bere v celém rozsahu zpět.
Podle §265d odst. 2 věta první tr. ř. zpětvzetí dovolání vezme, není-li překážek, na vědomí předseda senátu Nejvyššího soudu, a nebyla-li věc tomuto soudu předložena, předseda senátu soudu prvního stupně. Předseda senátu Nejvyššího soudu postupoval podle tohoto ustanovení a vzal zpětvzetí dovolání obviněného na vědomí, neboť neshledal překážek, které by takovému postupu bránily.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. října 2012
JUDr. Jan Engelmann
předseda senátu