ECLI:CZ:NS:2012:6.TZ.19.2012.1
sp. zn. 6 Tz 19/2012-28
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 17. května 2012 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Horáka a soudců JUDr. Jana Engelmanna a JUDr. Vladimíra Veselého stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch soudních znalců v oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství MUDr. M. V. ,a MUDr. P. Ch. , proti usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Šumperku ze dne 14. 6. 2011, č. j. ZN 4551/2011-39 a č. j. ZN 4551/2011-42, a podle §268 odst. 2 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocnými usneseními státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Šumperku ze dne 14. 6. 2011, č. j. ZN 4551/2011-39 a č. j. ZN 4551/2011-42, byl v neprospěch soudních znalců v oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství MUDr. M. V. a MUDr. P. Ch. porušen zákon v ustanovení §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení předcházejícím též v ustanovení §23 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., v platném znění, s přihlédnutím k bodům 1 a 8 přílohy k této vyhlášce.
Odůvodnění:
Opatřením orgánu Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje, Územního odboru Šumperk, Oddělení obecné kriminality SKPV Šumperk ze dne 7. 4. 2011, č. j. KRPM-4650-5/TČ-2011-140971 (č. l. 7 spisu Okresního státního zastupitelství v Šumperku sp. zn. ZN 4551/2011, dále jen „spis“), byla podle §115 odst. 1 tr. ř. nařízena prohlídka a pitva mrtvoly L. P., a podle §105 odst. 1, 4 tr. ř. byli k provedení tohoto úkonu přibráni znalci MUDr. P. Ch. a MUDr. M. V. a k podání znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství byl podle §105 odst. 1 tr. ř. přibrán znalec - toxikolog Ing. Ivo Válka, CSc. Ve znaleckém posudku bylo do 26. 5. 2011 uloženo odpovědět na tyto otázky:
1. Jaká zranění byla shledána na těle zemřelého při zevním a vnitřním ohledání těla? V případě zjištění zranění, jak mohla zjištěná zranění vzniknout a v jaké časové posloupnosti vznikla, posoudit mechanismus zranění.
2. Zda zranění byla způsobena za života nebo po smrti, zda zjištěná poranění mají charakter obrany před útokem.
3. Určit dobu smrti poškozeného.
4. Co bylo bezprostřední příčinou smrti a o jakou smrt se jedná.
5. Zda smrt byla odvratitelná poskytnutím neprodlené a přiměřené lékařské péče.
6. Provést odběr krve event. moči a stanovit hladinu alkoholu v odebraných vzorcích.
7. Provést odběr biologického materiálu k toxikologickému vyšetření.
8. Provést chemicko toxikologické vyšetření biologického materiálu zajištěného při pitvě a stanovit, zda se v něm nacházejí toxické a omamné látky. Uvést o jaké látky se jedná a stanovit jejich množství a účinky na organismus poškozeného.
9. Další skutečnosti, které vyjdou znaleckým zkoumáním najevo a mohou přispět k objasnění věci.
Znalci vypracovali znalecký posudek v žádaném rozsahu s datem 7. 5. 2011.
Znalec MUDr. M. V. dne 7. 5. 2011 uplatnil znalečné (č. l. 23 spisu) ve výši celkem 9.295,- Kč (včetně 10% DPH), z čehož za provedení znaleckých úkonů nad rámec výkonu soudní pitvy účtoval:
- sestavení nálezové části posudku,
- posouzení mechanismu vzniku poranění,
- posouzení známek sebeobrany,
- stanovení doby smrti poškozeného,
- stanovení bezprostřední příčiny smrti,
- posouzení odvratitelnosti smrti,
- porada znalců 3 hod. á 350,- Kč..... 1.050,- Kč.
Znalec MUDr. P. Ch. účtoval dne 6. 6. 2011 znalečné (č. l. 18 spisu) ve výši celkem 8.450,- Kč, z čehož za provedení znaleckých úkonů nad rámec výkonu soudní pitvy účtoval:
- stanovení doby smrti,
- posouzení mechanismu vzniku poranění,
- posouzení známek sebeobrany,
- posouzení ovlivnění toxikologicky významnými látkami,
- porada znalců 3 hod. á 350,- Kč..... 1.050,- Kč.
Usnesením orgánu Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje, Územního odboru Šumperk, oddělení obecné kriminality SKPV Šumperk ze dne 26. 5. 2011, č. j. KRPM-4650-21/TČ-2011-140971 (č. l. 15-17 spisu), bylo podle §111 odst. 2 tr. ř. s poukazem na ustanovení §23 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, určeno znalci MUDr. P. Ch. znalečné ve výši celkem 7.400,- Kč . Určené znalečné tvořila paušální částka 6.500,- Kč za výkon soudní pitvy, tedy za zevní a vnitřní prohlídku mrtvoly, pitvu včetně sestavení pitevního nálezu a odběru biologického materiálu pro další vyšetření včetně histologického vyšetření do 10 preparátů a částka 900,- Kč za vyšetření dalších 6 preparátů. Rovněž bylo rozhodnuto o hotových výdajích znalce v doložené výši. Znalci MUDr. M. V. bylo určeno znalečné ve výši celkem 8.140,- Kč . Bylo tvořeno paušální částkou 6.500,- Kč za výkon soudní pitvy (rozvedení bylo uvedeno shodně, jako u předchozího znalce), částkou 900,- Kč za vyšetření dalších 6 preparátů a částkou 740,- Kč – DPH ve výši 10%. Znalcům nebyla přiznána jimi účtovaná odměna za provedení znaleckých úkonů nad rámec výkonu soudní pitvy ve výši 1.050,- Kč, a to s odůvodněním, že bylo jejich „…povinností, kromě provedení prohlídky mrtvoly, pitvy včetně sestavení pitevního nálezu a odběru biologického materiálu, také zpracovat znalecký posudek včetně zodpovězení otázek, které jsou znalci dány orgánem činným v trestním řízení, které souvisejí s prohlídkou mrtvoly a vlastním provedením pitvy. Podání takového znaleckého posudku je tedy zahrnuto v paušální částce odměny znalce za výkon pitvy.“ Jelikož policejní orgán shledal, že v uvedeném směru znalci účtovali znalečné v rozporu s vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., tak rozhodl o snížení požadovaného znalečného u každého z nich o částku 1.050,- Kč.
Proti tomuto usnesení podali znalci MUDr. P. Ch. a MUDr. M. V. stížnosti (č. l. 28 a č. l. 33 spisu).
Usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Šumperku ze dne 14. 6. 2011, č. j. ZN 4551/2011-39, byla podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta stížnost znalce MUDr. M. V. jako nedůvodná. Usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Šumperku ze dne 14. 6. 2011, č. j. ZN 4551/2011-42, byla podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta stížnost znalce MUDr. P. Ch. jako nedůvodná. Státní zástupce obě rozhodnutí shodně odůvodnil tím, že „…nelze znalci přiznat odměnu za sestavení nálezové části posudku, neboť jak vyplývá z vyhlášky č. 37/1967 Sb., v platném znění, příloha této vyhlášky obsahuje speciální režim odměňování znalců, který se vztahuje pouze na vymezené případy. Takovým případem jsou právě znalecké posudky vyžadované v trestním řízení, které jsou spojeny s prováděním pitev. Je-li znalec přibrán k provedení pitvy, je jeho povinností kromě provedení zevní a vnitřní prohlídky, pitvy a odběru biologického materiálu také zpracování znaleckého posudku.“ Podle státního zástupce bylo policejním orgánem v napadeném usnesení rozhodnuto správně, pokud znalci nepřiznal znalečné požadované za zodpovězení otázek nad rámec paušální částky za výkon soudní pitvy, neboť „...tyto otázky jsou běžnými otázkami, jejichž zodpovězení znalcem je pokryto paušálem a tyto bezprostředně souvisely s provedenou pitvou.“
Vůči naposledy připomenutým oběma usnesením podal ministr spravedlnosti podle §266 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch soudních znalců MUDr. M. V. a MUDr. P. Ch. Současně připomněl ustanovení §148 odst. 1 písm. c) tr. ř., ustanovení §16 a §23 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., v platném znění, a dikci bodu 1 a 8 přílohy k citované vyhlášce.
Ministr spravedlnosti vytkl, že v napadených usneseních státní zástupce nepostupoval důsledně podle výše citovaných ustanovení, neboť nezdůvodnil, proč podle jeho názoru všechny předmětné (znalci konkrétně specifikované) úkony bezprostředně souvisejí s provedenou pitvou, čímž nedostál své přezkumné povinnosti. Uvedl, že tento konkrétní problém, jenž je spojen s nedokonalou úpravou vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., v platném znění, zejména pokud jde o body 1 a 8 její přílohy, byl již v minulosti řešen na poradě konané na Ministerstvu spravedlnosti dne 5. 4. 2006 a byl mimo jiné přijat závěr, že jinou znaleckou činnost mimo definovaný výkon soudní pitvy podle bodu 8 přílohy lze označit jako další znalecký posudek (za který náleží znalci odměna podle §16 citované vyhlášky). Upozornil, že stejný závěr byl učiněn i ve Stanovisku odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra č. 11 z listopadu 2006, přesto v praxi orgánů činných v trestním řízení dochází k nejednotnému posuzování „další znalecké činnosti“, a tím k oblastním disproporcím v odměňování soudních znalců za podávání znaleckých posudků spojených s prováděním pitev. Dodal, že v soustavě státního zastupitelství existuje částečná shoda v tom, že v případě, že jsou znalci položeny otázky, které nesouvisejí bezprostředně s pitvou nebo přesahují její rámec, náleží znalci další (hodinová) odměna.
Dále ministr spravedlnosti konstatoval, že úkolem znalců – soudních lékařů přibraných k prohlídce a pitvě mrtvoly ve smyslu §115 odst. 1 tr. ř. – je zejména popsat příčinu úmrtí (určit charakter, eventuálně i čas smrti) poškozeného a mechanismus vzniku jeho jednotlivých zranění (určit charakter ran), což jsou otázky, které bezprostředně souvisí s pitvou. Na druhé straně však vyvození dalších odborných závěrů, a to v tomto konkrétním případě, zda zranění mají charakter obrany před útokem, zda smrt byla odvratitelná poskytnutím neprodlené a přiměřené lékařské péče a stanovení účinků toxických a omamných látek na organismus poškozeného, což vyžaduje mimo zjištění učiněných při pitvě i znalost okolností případu a znalost výsledků zkoumání současně přibraného znalce – toxikologa (jenž byl správně odměněn podle §16 citované vyhlášky, a který posledně položenou otázku nemohl zodpovědět, protože není lékař), lze posoudit již jako úkony znalců bezprostředně s pitvou nesouvisející. Protože závěry znaleckého posudku musí být (pokud možno) jednoznačné, je jen logické, že obligatorně přibraní dva znalci se o nich musí poradit a za dobu této porady přiměřeně účtovat odměnu přesahující rámec bodů 1 a 8 přílohy citované vyhlášky (tzv. pitevního paušálu). Ministr spravedlnosti zdůraznil, že orgány rozhodující o odměně za znalecký úkon jsou podle §111 tr. ř. vázány zvláštními předpisy, v tomto případě vyhláškou č. 37/1967 Sb., v platném znění. Znalec MUDr. M. V. oprávněně účtoval jako znalecké úkony nad rámec výkonu soudní pitvy: posouzení známek sebeobrany, posouzení odvratitelnosti smrti a poradu znalců. Naopak nebyl oprávněn nad rámec paušálu účtovat sestavení nálezové části posudku (de facto pitevní nález), posouzení mechanismu vzniku poranění, stanovení doby a bezprostřední příčiny smrti poškozeného. Znalec MUDr. P. Ch. oprávněně účtoval jako znalecké úkony nad rámec výkonu soudní pitvy: posouzení známek sebeobrany, posouzení ovlivnění toxikologicky významnými látkami a poradu znalců. Naopak nebyl oprávněn účtovat stanovení doby smrti a posouzení mechanismu vzniku poranění. Ministr spravedlnosti upozornil, že na vyslovených závěrech nic nemění fakt, že oba znalci byli přibráni jediným opatřením policejního orgánu podle §115 odst. 1 a §105 odst. 1, 4 tr. ř. toliko k provedení prohlídky a pitvy mrtvoly, nikoli výslovně k podání znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství, tak jako znalec Ing. Ivo Válka, CSc. Zopakoval, že státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Šumperku porušil shora označená ustanovení zákona tím, že v rámci rozhodování o stížnostech jmenovaných znalců proti usnesení policejního orgánu o určení výše znalečného se do důsledku nezabýval podstatnými důvody stížností, tedy tím, že stěžovatelé (zčásti) oprávněně požadovali přiznání části odměny za znalecký posudek podle §16 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., v aktuálním znění.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usneseními státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Šumperku ze dne 14. 6. 2011, č. j. ZN 4551/2011-39 a č. j. ZN 4551/2011-42, byl porušen zákon v ustanovení §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení předcházejícím též v ustanovení §23 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., v platném znění, s přihlédnutím k bodům 1 a 8 přílohy k této vyhlášce, a to v neprospěch MUDr. M. V. a MUDr. P. Ch., soudních znalců v oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství.
Nejvyšší soud podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadeným rozhodnutím předcházející, přičemž dospěl k níže popsaným závěrům.
Ustanovení §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zakotvuje, že nadřízený orgán zamítne stížnost, není-li důvodná.
Z ustanovení §16 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., v platném znění (dále v tomto odstavci jen „vyhláška“), jež byla vydána na základě ustanovení §26 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, plyne, že odměna za znalecký posudek činí podle jeho náročnosti a podle míry odborných znalostí, které bylo nutné k jeho podání vynaložit, za jednu hodinu práce 100 až 350,- Kč.
Znění §23 vyhlášky stanoví, že v případech, uvedených v příloze této vyhlášky, náleží za znalecký posudek odměna a náhrada nákladů ve výši stanovené paušální částky, nestanoví-li tato vyhláška jinak; ustanovení §16, 20 a 21 se v těchto případech nepoužijí.
Z bodu 1 přílohy k vyhlášce vyplývá, že paušální částka odměny znalce za výkon pitvy, včetně histologického vyšetření do 10 preparátů činí 6.500,- Kč a za vyšetření každého dalšího preparátu 150,- Kč. Podle bodu 8 přílohy k citované vyhlášce se výkonem soudní pitvy rozumí zevní a vnitřní prohlídka mrtvoly, pitva včetně sestavení pitevního nálezu a odběru biologického materiálu pro další vyšetření (histologické, serologické, toxikologické apod.).
Podle názoru Nejvyššího soudu nepostupoval státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Šumperku důsledně podle výše citovaných ustanovení zákonných i podzákonných právních norem, což souvisí i s nedokonalou úpravou vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., v platném znění, zejména pokud jde o body 1 a 8 její přílohy, jak ostatně na tyto všechny skutečnosti důvodně upozorňuje též ministr spravedlnosti ve stížnosti pro porušení zákona.
Problematikou úpravy vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., v platném znění, zejména pokud jde o body 1 a 8 její přílohy se již v minulosti zabývalo Ministerstvo spravedlnosti na poradě konané dne 5. 4. 2006, neboť tato ustanovení jsou nepřesně formulována a umožňují dvojí výklad, a proto jsou následné částky za znalecký posudek rozdílné. V bodě 1 přílohy jde o to, zda do uváděných 10 preparátů je zahrnuto i vyšetření toxikologické a serologické, v bodě 8 přílohy o to, zda výkonem soudní pitvy se rozumí i zpracování znaleckého posudku. V návaznosti na to byly k dané problematice přijaty následující závěry:
- k bodu 1 přílohy - z dikce tohoto ustanovení jednoznačně vyplývá, že paušální odměna znalce sestává z výkonu pitvy a histologického vyšetření. Co se rozumí výkonem pitvy stanoví bod 8 přílohy; vyšetření serologické a toxikologické mají dělat znalci s příslušnou specializací a má být účtováno samostatně, to platí i v případě, kdy jsou tato vyšetření prováděna současně s výkonem pitvy;
- k bodu 8 přílohy - z jazykového a logického výkladu přílohy lze dovodit, že paušální částky odměn a náhrady nákladů, které jsou spojeny s prováděním pitev jsou částky za znalecké posudky, když lze učinit závěr, že výkon soudní pitvy včetně sestavení pitevního nálezu je znaleckým posudkem; takto v praxi postupují i soudy; tento znalecký posudek by měl obsahovat i stanovení příslušné diagnózy; jinou znaleckou činnost mimo definovaný výkon soudní pitvy lze označit jako další znalecký posudek.
S uvedeným právním názorem, který vyplývá rovněž ze Stanoviska odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra č. 11 z listopadu 2006, jež bylo ministrem spravedlnosti v mimořádném opravném prostředku rovněž zmiňováno, se Nejvyšší soud ztotožňuje.
Nejvyšší soud konstatuje, že státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Šumperku nepostupoval správně, když podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl stížnosti soudních znalců MUDr. P. Ch. a MUDr. M. V., které podali proti usnesení policejního orgánu o určení znalečného za provedení pitvy a vypracování znaleckého posudku. Předně nelze souhlasit s odůvodněním obou napadených rozhodnutí, že zodpovězení všech otázek, které znalci nárokovali nad rámec paušální částky za výkon pitvy, bylo běžnými otázkami, jejichž zodpovězení znalcem je pokryto paušálem, a že tyto bezprostředně souvisely s provedenou pitvou. Dále je vadný i výrok obou rozhodnutí, neboť některé z těchto úkonů znalci oprávněně účtovali, a tudíž stížnosti nemohly být zamítnuty jako nedůvodné.
Ve stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti připomněl, že úkolem znalců – soudních lékařů přibraných k prohlídce a pitvě mrtvoly ve smyslu §115 odst. 1 tr. ř. je zejména popsat příčinu úmrtí (určit charakter, eventuálně i čas smrti) poškozeného a mechanismus vzniku jednotlivých zranění (určit charakter ran), což jsou otázky, jež bezprostředně souvisí s pitvou. I podle názoru Nejvyššího soudu vyžadovalo vyvození dalších znaleckých odborných závěrů, a to v posuzované věci, zda zranění mají charakter obrany před útokem, zda smrt byla odvratitelná poskytnutím neprodlené a přiměřené lékařské péče a stanovení účinků toxických a omamných látek na organismus poškozeného, kromě zjištění učiněných při pitvě i znalost okolností případu a znalost výsledků zkoumání současně přibraného znalce - toxikologa (Ing. Ivo Války, CSc.). Tyto úkony znalců lze tudíž posoudit jako bezprostředně nesouvisející s pitvou, a jelikož závěry znaleckého posudku musí být - pokud možno - jednoznačné, je jen logické, že obligatorně přibraní dva znalci se o nich musí poradit a za dobu této porady účtovat odměnu přesahující rámec bodů 1 a 8 (tzv. pitevní paušál) přílohy k vyhlášce Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., v platném znění. Nejvyšší soud se proto ztotožňuje se stížností pro porušení zákona i v tom směru, že znalec MUDr. M. V. oprávněně účtoval jako znalecké úkony nad rámec výkonu soudní pitvy: posouzení známek sebeobrany, posouzení odvratitelnosti smrti a poradu znalců stran těchto otázek. Naopak nebyl oprávněn nad rámec paušálu účtovat sestavení nálezové části posudku (de facto pitevní nález), posouzení mechanismu vzniku poranění, stanovení doby a bezprostřední příčiny smrti poškozeného. Znalec MUDr. P. Ch. oprávněně účtoval jako znalecké úkony nad rámec výkonu soudní pitvy: posouzení známek sebeobrany, posouzení ovlivnění toxikologicky významnými látkami a poradu znalců stran těchto otázek. Naopak nebyl oprávněn účtovat stanovení doby smrti a posouzení mechanismu vzniku poranění.
Vzhledem ke všem shora rozvedeným skutečnostem Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocnými usneseními státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Šumperku ze dne 14. 6. 2011, č. j. ZN 4551-39 a č. j. ZN 4551-42, byl v neprospěch soudních znalců v oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství MUDr. M. V. a MUDr. P. Ch. porušen zákon v ustanovení §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení předcházejícím též v ustanovení §23 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., v platném znění, s přihlédnutím k bodům 1 a 8 přílohy k této vyhlášce.
Jelikož nedošlo k naplnění ustanovení §269 odst. 2 tr. ř., přičemž v takovém případě trestní řád (zákon č. 141/1961 Sb., v platném znění) neumožňuje zjištěný nedostatek napravit, bylo Nejvyšším soudem rozhodnuto toliko tzv. akademickým výrokem.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. května 2012
Předseda senátu:
JUDr. Jiří H o r á k