ECLI:CZ:NS:2012:7.TDO.104.2012.1
sp. zn. 7 Tdo 104/2012-17
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 15. 2. 2012 o dovolání obviněného Z. S. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 5. 2011, sp. zn. 8 To 177/2011, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 3 T 27/2010 takto:
Podle §265i odst. l písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného Z. S. odmítá.
Odůvodnění:
Obviněný Z. S. podal prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 5. 2011, sp. zn. 8 To 177/2011, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání a o odvolání státního zástupce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 24. 1. 2011, sp. zn. 3 T 27/2010. Obviněný napadl rozsudek Městského soudu v Praze v celém rozsahu, a to s odkazem na důvod dovolání uvedený v §265b odst. l písm. g) tr. ř. V podaném dovolání obviněný projevil nesouhlas s důkazy, které se staly podkladem skutkových zjištění uvedených ve výroku o vině. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale jen z některého z důvodů stanovených v §265b odst. l písm. a) až 1) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Přitom nestačí, aby zákonný dovolací důvod byl pouze formálně deklarován. Uplatněné námitky musí zákonnému dovolacímu důvodu odpovídat také svým obsahem.
Podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z citovaného ustanovení je zřejmé, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že se jedná o právní posouzení skutku, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání podaném proti odsuzujícímu rozhodnutí lze namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nevykazuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování apod. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. l písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám proti skutkovým zjištěním soudů.
Obviněný byl odsouzen pro pokus trestného činu pojistného podvodu podle §8 odst. l tr. zák., §250a odst. 1, 3 tr. zák. (zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů). Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Městského soudu v Praze a předtím - až na drobná upřesnění provedená Městským soudem v Praze - i podle zjištění Obvodního soudu pro Prahu 8 spočíval v podstatě v tom, že obviněný v rámci uplatnění nároku na náhradu škody, která vznikla při dopravní nehodě dne 14. 4. 2009 na automobilu zn. Mercedes Benz registrační značky ... a která byla likvidována obchodní společností Allianz pojišťovna, a. s., z titulu tzv. povinného ručení L. Č. jako viníka nehody, požadoval uhrazení půjčovného za náhradní vozidlo zn. Mercedes Benz registrační značky ... neoprávněně za období od 21. 4. 2009 do 11. 5. 2009, ačkoli ve skutečnosti bylo poškozené vozidlo po nehodě nadále běžně užíváno a teprve dne 11. 5. 2009 bylo přistaveno k opravě, avšak pojišťovna částku 120.785,- Kč představující půjčovné za uvedenou dobu nevyplatila.
V podaném dovolání obviněný neuplatnil žádnou námitku v tom smyslu, že by uvedenými skutkovými zjištěními nebyly naplněny znaky pokusu trestného činu pojistného podvodu podle §8 odst. l tr. zák., §250a odst. 1, 3 tr. zák. Pouze takové námitky by odpovídaly dovolacímu důvodu podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. Obviněný založil dovolání na ryze skutkových námitkách, jimiž se snažil zvrátit zjištění, že poškozené vozidlo bylo po nehodě nadále užíváno i v době, kdy zároveň bylo vypůjčeno jiné vozidlo, které bylo vydáváno za náhradní vozidlo. Námitky obviněného směřovaly k tomu, aby prosadil svou vlastní skutkovou verzi, a tím se ocitly mimo rámec zákonného dovolacího důvodu. Obviněný sice deklaroval zákonný dovolací důvod podle §265b odst. l písm. g) tr. ř., avšak uplatnil námitky, které mu svým obsahem neodpovídají a nejsou pod něj podřaditelné.
Nejvyšší soud zásadně nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně. Jen zcela výjimečně tak může učinit, jsou-li skutková zjištění soudů v extrémním rozporu s provedenými důkazy, neboť v takovém případě je třeba dát průchod ústavně garantovanému právu obviněného na spravedlivý proces. Extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy je dán zejména tehdy, když skutková zjištění soudů nemají žádnou obsahovou spojitost s důkazy, když skutková zjištění soudů nevyplývají z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení, když skutková zjištění soudů jsou opakem toho, co je obsahem důkazů, na jejichž podkladě byla tato zjištění učiněna, apod.
Mezi skutkovými zjištěními Obvodního soudu pro Prahu 8, z nichž v napadeném rozsudku s drobnými upřesněními vycházel i Městský soud v Praze, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně není žádný extrémní rozpor. Z listinných důkazů dokumentujících průběh opravy poškozeného vozidla a ze svědeckých výpovědí zaměstnanců servisu, v němž bylo vozidlo opravováno, jasně vyplývá, že obviněný přijel s vozidlem do servisu nejprve dne 21. 4. 2009, kdy byl vystaven zakázkový list, v němž byl specifikován předmět a rozsah opravy a v souladu s pořízenou fotografií uveden počet ujetých kilometrů 70 472, avšak obviněný nenechal vozidlo v servisu, odjel s ním a k vlastní opravě ho přistavil dne 11. 5. 2009, kdy počet ujetých kilometrů byl 73 775. Za tohoto stavu není nic nelogického na zjištění soudů, že vozidlo bylo v době od 21. 4. 2009 do 11. 5. 2009 nadále běžně užíváno, že s ním bylo ujeto 3 303 kilometrů, a že pokud obviněný za uvedenou dobu požadoval po pojišťovně uhrazení tzv. půjčovného za náhradní vozidlo, byl tento požadavek nedůvodný. Obviněný se v dovolání ohrazoval zejména proti tomu, že soudy vzaly za podklad svých skutkových zjištění zakázkový list, v jehož původním vyhotovení ze dne 21. 4. 2009, které stvrdil svým podpisem, byly dodatečně bez jeho přítomnosti provedeny změny mimo jiné ohledně počtu ujetých kilometrů. Původní počítačové vyhotovení zakázkového listu je opatřeno ručně vyznačenými změnami v údajích týkajících se data přistavení vozidla k opravě a počtu ujetých kilometrů, avšak ze svědeckých výpovědí zaměstnanců servisu je evidentní, že účelem těchto změn bylo dosáhnout souladu obsahu zakázkového listu se skutečností. Tím, že byly objasněny okolnosti, za nichž byly v zakázkovém listu vyznačeny změny, byl výsledný obsah zakázkového listu přijatelně vysvětlen. Okolnost, zda obviněný byl vyznačení těchto změn osobně fyzicky přítomen, nemá žádný význam. Pokud soudy vzaly zakázkový list za podklad svých skutkových zjištění, nelze jim vytýkat nic, co by stavělo jejich zjištění v poměru k důkazům do nějakého rozporu, natož pak do extrémního rozporu. Soudy hodnotily důkazy důsledně v souladu s jejich obsahem, náležitě vyložily své hodnotící úvahy, nedopustily se žádné deformace důkazů a ani jinak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř. To, že obviněný nesouhlasí se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, a že se neztotožňuje se skutkovými zjištěními soudů, není dovolacím důvodem.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. l písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. února 2012
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec