ECLI:CZ:NS:2012:7.TDO.1242.2012.1
sp. zn. 7 Tdo 1242/2012-52
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 7. listopadu 2012 v Brně dovolání obviněného F. K. , proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. 6. 2012, sp. zn. 2 To 61/2012, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 77 T 3/2011, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného F. K. odmítá .
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 27. 1. 2012, sp. zn. 77 T 3/2011, uznal obviněného F. K. (dále jen „obviněný“) vinným pod bodem III. rozsudku přečinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku, který spáchal podle skutkových zjištění soudu tím, že
„dne 24. února 2010 v K. v dosud přesně neustanoveném bytě nacházejícím se na ulici Š. z pověření dosud neustanovené osoby jménem R. a pro tuto osobu, aniž byl držitelem povolení k zacházení s návykovými látkami, s přípravky obsahujícími návykové látky nebo s prekursory podle §4 a §8 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, od obviněného T. H. bez příslušného povolení převzal cca 1 kg hašiše nezjištěného obsahu THC, za což měl obviněnému T. H. předat částku 55.000,- Kč, k čemuž však nedošlo, protože z místa předání finanční hotovosti bez zaplacení ujel, přičemž hašiš je upravená pryskyřice z květů konopí obsahující cannabinoidy včetně 9 THC, který je principiální psychoaktivní složkou konopí a je koncetrován v pryskyřici, přičemž konopí a pryskyřice z konopí jsou uvedeny v příloze č. 3 - omamné látky zařazené do seznamu IV. podle Jednotné úmluvy o omamných látkách - zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, a dronabinol (THC) je uveden v příloze č. 5 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, jako psychotropní látka zařazená do seznamu II. podle Jednotné úmluvy o psychotropních látkách“.
Podle §283 odst. 1 tr. zákoníku a §43 odst. 2 tr. zákoníku odsoudil obviněného k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let. Podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku jej pro výkon trestu zařadil do věznice s ostrahou. Podle §43 odst. 2 tr. zákoníku současně zrušil výrok o souhrnném trestu za skutek pod bodem 1) rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 10. 6. 2011, sp. zn. 2 T 217/2010, a jemu předcházející výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 10. 3. 2010, sp. zn. 21 T 119/2009, jakož i všechna další rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §101 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku rozhodl o zabrání věcí, a to: 8608,15 g pryskyřice z konopí neboli hašiše, uloženého v bezpečnostní obálce DEBASAFE č. ...., ...., ... a ORGATECH č. ...... včetně obalů - organech č. ..., které jsou uloženy ve skladu „A“ H. F.-M. pod č. ..., 0,32g tmavohnědé rostlinné hmoty obsahující THC uložené v bezpečnostní obálce ORGATECH č. ......, které jsou uloženy ve skladu „A“ H. F.-M. pod č. ..., náboje Remington ráže 222 RWS, zajištěného při prohlídce jiných prostor - osobního vozidla obviněného J. A. značky Mercedes 250D.
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 5. 6. 2012, sp. zn. 2 To 61/2012, podle §256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné odvolání obviněného podané proti všem výrokům rozsudku soudu prvního stupně.
Proti tomuto usnesení Vrchního soudu v Olomouci podal obviněný prostřednictvím svého obhájce včas dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že soudy obou stupňů nesprávně kvalifikovaly jeho skutek, neboť provedenými důkazy nebylo dostatečně prokázáno, jakým způsobem mělo být s uvedeným hašišem naloženo. Poukázal na to, že žádný ze svědků nevypovídal proti němu a neodpovídá popis obviněného T. H. Uvedl, že další pochybení soudů obou stupňů spatřuje v nesprávném hodnocení důkazu odposlechem telekomunikačního provozu, protože z uvedených zpráv nevyplývá, že by měl zájem o odkoupení a následný prodej hašiše. Namítl, že nemůže obstát důkaz, že se jeho mobilní telefon nacházel v inkriminovanou dobu v blízkosti benzínové pumpy, kde mělo dojít k předání 1 kg hašiše. Poukázal na to, že jeho tehdejší obhájce JUDr. Lubomír Rokyta se nezúčastnil výslechu obviněného T. H., jehož výpověď byla stěžejní pro posouzení jeho viny, protože nebyl o tomto výslechu jakkoliv vyrozuměn. Dále uvedl, že důkazy svědčící proti němu jsou pouze nepřímé, v některém případě procesně nepřijatelné, a neprokazují bez důvodných pochybností jeho vinu.
Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. 6. 2012, sp. zn. 2 To 61/2012, a aby podle §265 l odst. 1 tr. ř. přikázal Vrchnímu soudu v Olomouci, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupce ve vyjádření k dovolání obviněného uvedl, že přestože obviněný formálně napadá nesprávné hmotněprávní posouzení skutku, jeho dovolací námitky směřují výlučně do oblasti skutkových zjištění. Takové námitky však nespadají pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Dále uvedl, že nebyl zjištěn extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudu prvního stupně a provedenými důkazy.
Nejvyšší státní zástupce z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl dovolání obviněného, protože bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř., a souhlasil s projednáním věci v neveřejném zasedání za podmínek §265r odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností.
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale jen z některého z důvodů uvedených v §265b odst. l písm. a) až l) tr. ř. Podání dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Přitom nestačí, aby zákonný dovolací důvod byl jen formálně deklarován. Uplatněné námitky mu musí odpovídat také svým obsahem.
Podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je zřejmé, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí lze namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování apod. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám proti skutkovým zjištěním soudů.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný ve svém dovolání neuplatnil žádnou hmotně právní námitku vztahující se k dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Uplatil pouze námitky skutkové a v podstatě jen opakuje námitky z řízení o odvolání. Těmito námitkami obviněný napadl rozsah provedeného dokazování, způsob hodnocení důkazů, jakož i skutková zjištění učiněná soudy, jimiž je dovolací soud vázán. Takové námitky však nenaplňují uplatněný dovolací důvod ani jiný důvod dovolání podle §265b tr. ř. Obviněný tak sice formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak učinil tak prostřednictvím námitek, které ho svým obsahem nenaplňují.
Dovolací soud je zásadně vázán skutkovými zjištěními, které ve věci učinily soudy prvního a druhého stupně, a námitky proti těmto skutkovým zjištěním, tedy i proti hodnocení důkazů jakožto nezbytnému předpokladu vyvození skutkových závěrů soudy, nemohou být předmětem přezkoumání v rámci řízení o dovolání. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002).
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného F. K. bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b odst. 1 tr. ř., a proto je odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. listopadu 2012
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek