ECLI:CZ:NS:2012:7.TDO.1279.2012.1
sp. zn. 7 Tdo 1279/2012-31
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 28. listopadu 2012 v Brně dovolání obviněného M. C. , proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 6. 2012, sp. zn. 3 To 349/2012, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 10 T 199/2011, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. C. odmítá .
Odůvodnění:
Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 15. 5. 2012, sp. zn. 10 T 199/2011, uznal obviněného M. C. (dále jen „obviněný“) vinným pod bodem 1) rozsudku trestným činem výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák., trestným činem ublížení na zdraví podle §222 odst. 1 tr. zák. ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák., pod bodem 2) rozsudku přečinem výtržnictví podle §358 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem nebezpečného pronásledování podle §354 odst. 1 písm. a), b), c) tr. zákoníku, pod bodem 3) a 4) rozsudku přečinem výtržnictví podle §358 odst. 1 tr. zákoníku a zločinem těžkého ublížení na zdraví podle §145 odst. 1 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku. Podle §145 odst. 1 tr. zákoníku a §43 odst. 1 tr. zákoníku odsoudil obviněného k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř let. Podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku jej zařadil pro výkon trestu do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. ř. rozhodl, že obviněný je povinen zaplatit na náhradě škody poškozené Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky se sídlem Orlická 2020/4, Praha, částku 4.025,- Kč a poškozené E. H. , částku 12.100,- Kč. Podle §229 odst. 2 tr. ř. odkázal poškozenou E. H. se zbytkem nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 28. 6. 2012, sp. zn. 3 To 349/2012, podle §258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. zrušil z podnětu odvolání obviněného M. C. podaného proti všem výrokům rozsudku prvního stupně tento rozsudek ve výrocích o náhradě škody. Podle §259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněný je podle §228 odst. 1 tr. ř. povinen zaplatit na náhradě škody poškozené Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, se sídlem Orlická 2020/4, Praha, částku 4.025,- Kč a poškozené E. H. , částku 4.660,- Kč. Podle §229 odst. 2 tr. ř. odkázal poškozenou E. H. se zbytkem nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. V ostatních částech zůstal rozsudek soudu prvního stupně nezměněn.
Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ostravě podal obviněný prostřednictvím obhájce včas dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. S odkazem na judikaturu namítl, že závěry o jeho vině byly učiněny na základě znaleckého posudku zpracovaného znalkyní, u níž byly dány důvody pochybovat o její nepodjatosti, protože v téže věci již dříve vypracovala odborné vyjádření. Poukázal na to, že soudy obou stupňů nenechaly vypracovat znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, ohledně poškozené E. H. , a to mělo vliv na řádné zjištění skutkového stavu. Dále namítl, že mu byl uložen nepřiměřeně přísný trest a soudy obou stupňů při rozhodování o druhu a výši trestu porušily zákon, neboť se neřídily hmotněprávními zásadami pro ukládání trestů.
Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 6. 2012, sp. zn. 3 To 349/2012, a aby podle §265 l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Ostravě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupce uvedl, že se k dovolání obviněného nebude věcně vyjadřovat, a souhlasil s projednáním věci v neveřejném zasedání za podmínek §265r odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje obligatorní náležitosti dovolání stanovené v §265f odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností.
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale jen z některého z důvodů uvedených v §265b odst. l písm. a) až l) tr. ř. Podání dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Přitom nestačí, aby zákonný dovolací důvod byl jen formálně deklarován. Uplatněné námitky mu musí odpovídat také svým obsahem.
Podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je zřejmé, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí lze namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou skutkové námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování apod. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám proti skutkovým zjištěním soudů.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný ve svém dovolání neuplatnil žádnou hmotně právní námitku vztahující se k dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Uplatil pouze námitky skutkové a v podstatě jen opakuje námitky z řízení o odvolání. Těmito námitkami obviněný napadl rozsah provedeného dokazování, způsob hodnocení důkazů, jakož i skutková zjištění učiněná soudy, jimiž je dovolací soud vázán. Takové námitky však nenaplňují uplatněný dovolací důvod ani jiný důvod dovolání podle §265b tr. ř. Obviněný tak sice formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak učinil tak prostřednictvím námitek, které ho svým obsahem nenaplňují.
Dovolací soud je zásadně vázán skutkovými zjištěními, které ve věci učinily soudy prvního a druhého stupně, a námitky proti těmto skutkovým zjištěním, tedy i proti hodnocení důkazů jakožto nezbytnému předpokladu vyvození skutkových závěrů soudy, nemohou být předmětem přezkoumání v rámci řízení o dovolání. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002).
Nejvyšší soud pro úplnost dodává, že v souvislosti s uplatněním dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nelze zásadně vznášet námitky nepřiměřenosti uloženého trestu. Obviněnému byl uložen trest odnětí svobody v rámci trestní sazby stanovené v §145 odst. 1 tr. zákoníku, takže by v tomto případě nepřicházelo v úvahu ani uplatnění dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného M. C. bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b odst. 1 tr. ř., a proto je odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. listopadu 2012
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek