ECLI:CZ:NS:2012:7.TDO.1310.2012.1
sp. zn. 7 Tdo 1310/2012-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 7. listopadu 2012 v Brně dovolání obviněného J. N. , proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 12. 6. 2012, sp. zn. 13 To 187/2012, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 6 T 24/2012, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. N. odmítá .
Odůvodnění:
Okresní soud v Kutné Hoře rozsudkem ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. 6 T 24/2012, uznal obviněného J. N. (dále jen „obviněný“) vinným přečinem ublížení na zdraví podle §146 odst. 1 tr. zákoníku, který spáchal podle skutkových zjištění soudu tím, že „dne 16. 10. 2011 v době kolem 18.20 hodin přes drátěné oplocení z pozemku svého domu v obci V. , okres K. H. , fyzicky napadl poškozeného J. P. , trvale bytem U S. , P. – H. , který v této době na sousedním pozemku rekreační chaty prořezával túje, a to tím způsobem, že jej jednou udeřil dosud blíže nezjištěným předmětem do obličejové části, čímž mu způsobil poranění spočívající v otoku a krevním výronu okolo pravého oka, tržné ráně horního víčka pravého oka, víceúlomkové zlomenině lícně-čelistního komplexu vpravo, tříštivé zlomenině nosních kůstek a přepážky nosní s utržením úponu dolní lastury vlevo a krevním výronu levého vnitřního očního koutku a spodního víčka, která si vyžádala od 16. 10. 2011 do 24. 10. 2011 hospitalizaci na chirurgickém oddělení nemocnice v Kutné Hoře a na stomatologické klinice 1. LF UK a VFN v Praze s nutností operativního zákroku a omezením v běžném způsobu života nepřesahujícím délku 6 týdnů“. Podle §146 odst. 1 tr. zákoníku odsoudil obviněného k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku. Podle §81 odst. 1 tr. zákoníku a §82 odst. 1 tr. zákoníku výkon trestu podmíněně odložil na zkušební dobu dvou let. Podle §228 odst. 1 tr. ř. rozhodl o nároku poškozeného na náhradu škody.
Krajský soud v Praze usnesením ze dne 12. 6. 2012, sp. zn. 13 To 187/2012, podle §256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné odvolání obviněného podané proti všem výrokům rozsudku soudu prvního stupně.
Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Praze podal obviněný prostřednictvím svého obhájce včas dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že soudy obou stupňů nevyhověly jeho návrhu na provedení důkazu výslechem znalce, který zpracovával znalecký posudek. Poukázal na to, že důkazy, které soudy obou stupňů hodnotily, neumožňují učinit skutkový závěr o jeho vině. Uvedl, že nebylo prokázáno, že by se dopustil trestného jednání popsaného ve výroku o vině soudu prvního stupně, protože pro takové rozhodnutí nejsou řádné důkazy a nebyla vyvrácena jeho obhajoba. Dále uvedl, že zranění poškozeného J. P. mohlo být způsobeno jinak, než uváděl tento poškozený např. pádem, a tato událost mohla být použita proti němu s ohledem na jejich dlouhodobě špatné sousedské vztahy.
Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 12. 6. 2012, sp. zn. 13 To 187/2012.
Nejvyšší státní zástupce ve vyjádření k dovolání obviněného uvedl, že důkazním návrhem obviněného na výslech znalce se soud prvního stupně pečlivě zabýval, přičemž vyložil důvody, pro které takový návrh považoval za nadbytečný. Dále uvedl, že nebyl zjištěn extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudu prvního stupně a provedenými důkazy. Obviněný uplatnil pouze skutkové námitky, které nenaplňují dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ani jiný důvod dovolání podle §265b tr. ř.
Nejvyšší státní zástupce z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl dovolání obviněného, protože bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř., a souhlasil s projednáním věci v neveřejném zasedání za podmínek §265r odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností.
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale jen z některého z důvodů uvedených v §265b odst. l písm. a) až l) tr. ř. Podání dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Přitom nestačí, aby zákonný dovolací důvod byl jen formálně deklarován. Uplatněné námitky mu musí odpovídat také svým obsahem.
Podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je zřejmé, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí lze namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou skutkové námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování apod. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám proti skutkovým zjištěním soudů.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný ve svém dovolání neuplatnil žádnou hmotně právní námitku vztahující se k dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Uplatil pouze námitky skutkové a v podstatě jen opakuje námitky z řízení o odvolání. Těmito námitkami obviněný napadl rozsah provedeného dokazování, způsob hodnocení důkazů, jakož i skutková zjištění učiněná soudy, jimiž je dovolací soud vázán. Takové námitky však nenaplňují uplatněný dovolací důvod ani jiný důvod dovolání podle §265b tr. ř. Obviněný tak sice formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak učinil tak prostřednictvím námitek, které ho svým obsahem nenaplňují.
Dovolací soud je zásadně vázán skutkovými zjištěními, které ve věci učinily soudy prvního a druhého stupně, a námitky proti těmto skutkovým zjištěním, tedy i proti hodnocení důkazů jakožto nezbytnému předpokladu vyvození skutkových závěrů soudy, nemohou být předmětem přezkoumání v rámci řízení o dovolání. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002).
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného J. N. bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b odst. 1 tr. ř., a proto je odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. listopadu 2012
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek