ECLI:CZ:NS:2012:7.TDO.1359.2012.1
sp. zn. 7 Tdo 1359/2012-17
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 28. listopadu 2012 v Brně dovolání obviněné Z. A. , proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 1. 8. 2012, sp. zn. 9 To 341/2012, v trestní věci vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 1 T 16/2012, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněné Z. A. odmítá .
Odůvodnění:
Okresní soud Praha-východ rozsudkem ze dne 4. 5. 2012, sp. zn. 1 T 16/2012, uznal obviněnou Z. A. (dále jen „obviněná“) vinnou přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, 3 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, který spáchala podle skutkových zjištění soudu tím, že v přesně nezjištěnou dobu od 17:00 hodin dne 27. 12. 2010 do 07:30 hodin dne 28. 12. 2010 v Ř., v ulici Č., okres Praha-východ, po předchozí dohodě s dosud neztotožněnou osobou vnikly po přeštípnutí visacího zámku uzamykajícího mříž vchodových dveří pomocí pákových kleští a následném rozbití skleněné výplně dveří do prodejny drogerie, odkud odcizily drogistické zboží uvedené na listech číslo 23-33 vyšetřovacího spisu v celkové hodnotě 162.405,- Kč a finanční hotovost ve výši 1.500,- Kč tím způsobem, že je vložily do tašek a odnesly z prostor prodejny, čímž způsobily poškozené J. K. škodu odcizením věcí ve výši 163.905,- Kč, přičemž tohoto jednání se dopustila přesto, že byla rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 7. 5. 2008, sp. zn. 8 T 230/2007, který nabyl právní moci dne 3. 10. 2008, odsouzena mj. pro spáchání trestného činu krádeže podle §247 odst. 1, 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců se zařazením do věznice s ostrahou“.
Podle §205 odst. 3 tr. zákoníku a §43 odst. 2 tr. zákoníku odsoudil obviněnou k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyřiceti čtyř měsíců. Podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku ji zařadil pro výkon trestu do věznice s ostrahou. Současně zrušil výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 18. 1. 2012, sp. zn. 17 T 87/2011, z rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 20. 10. 2011, sp. zn. 2 T 38/2011, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 23. 11. 2011, sp. zn. 9 To 571/2011, z rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 27. 6. 2011, sp. zn. 1 T 17/2011, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 12. 10. 2011, sp. zn. 9 To 459/2011, z trestního příkazu Okresního soudu v Berouně ze dne 18. 2. 2011, sp. zn. 2 T 17/2011, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §228 odst. 1 tr. ř. rozhodl o nároku poškozené na náhradu škody.
Krajský soud v Praze usnesením ze dne 1. 8. 2012, sp. zn. 9 To 341/2012, podle §256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné odvolání obviněné podané proti všem výrokům rozsudku soudu prvního stupně.
Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Praze podala obviněná prostřednictvím svého obhájce včas dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítla, že trestného jednání se dopustila sama, nikdo jiný s ní trestnou činnost nespáchal a nebyly proto naplněny všechny zákonné znaky přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, 3 tr. zákoníku spáchaného ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku. Poukázala na to, že ve výpovědi poškozené J. K. jsou značné rozpory, zejména ve vztahu ke způsobené škodě, protože nejdříve uvedla hodnotu odcizených věcí ve výši 20.000,- Kč a poté ji osminásobně zvýšila na částku 162.405,- Kč. Uvedla, že prodejna poškozené není pojištěna a že nelze vyloučit, že do ní mohl někdo následně vniknout a odcizit některé věci.
Obviněná z těchto důvodů navrhla, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 8. 2012, sp. zn. 9 To 341/2012, a aby podle §265 l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupce uvedl, že se k dovolání obviněné Z. A. nebude věcně vyjadřovat, a souhlasil s projednáním věci v neveřejném zasedání za podmínek §265r odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno obviněnou jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje obligatorní náležitosti dovolání stanovené v §265f odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněné bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností.
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale jen z některého z důvodů uvedených v §265b odst. l písm. a) až l) tr. ř. Podání dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Přitom nestačí, aby zákonný dovolací důvod byl jen formálně deklarován. Uplatněné námitky mu musí odpovídat svým obsahem.
Podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je zřejmé, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí lze namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou skutkové námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování apod. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám proti skutkovým zjištěním soudů.
Nejvyšší soud shledal, že obviněná ve svém dovolání neuplatnila žádnou hmotně právní námitku vztahující se k dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Uplatnila pouze námitky skutkové a v podstatě jen opakuje námitky z řízení o odvolání. Těmito námitkami obviněná napadla rozsah provedeného dokazování, způsob hodnocení důkazů, jakož i skutková zjištění učiněná soudy, jimiž je dovolací soud vázán. Takové námitky však nenaplňují uplatněný dovolací důvod ani jiný důvod dovolání podle §265b tr. ř. Obviněná tak sice formálně deklarovala dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak učinila tak prostřednictvím námitek, které ho svým obsahem nenaplňují.
Dovolací soud je zásadně vázán skutkovými zjištěními, které ve věci učinily soudy prvního a druhého stupně, a námitky proti těmto skutkovým zjištěním, tedy i proti hodnocení důkazů jakožto nezbytnému předpokladu vyvození skutkových závěrů soudy, nemohou být předmětem přezkoumání v rámci řízení o dovolání. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002).
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněné Z. A. bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b odst. 1 tr. ř., a proto je odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. listopadu 2012
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek