ECLI:CZ:NS:2012:7.TDO.1377.2012.1
sp. zn. 7 Tdo 1377/2012-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 28. listopadu 2012 v Brně dovolání obviněného P. D. , proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. 1. 2012, sp. zn. 4 To 192/2011, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. 2 T 73/2010, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného P. D. odmítá .
Odůvodnění:
Okresní soud v Lounech rozsudkem ze dne 21. 3. 2011, sp. zn. 2 T 73/2010, uznal obviněného P. D. (dále jen „obviněný“) vinným trestným činem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §148 odst. 2, odst. 3 písm. c) tr. zák., který spáchal podle skutkových zjištění soudu tím, že „jako daňový subjekt P. D. AMP S. , se sídlem podnikání Ch. , okres L. , jako měsíční plátce DPH prostřednictvím Finančního úřadu v Lounech neoprávněně uplatňoval nárok na odpočet DPH ve výši 1.135.972,- Kč za zdaňovací období červen až prosinec 2006 a ve výši 1.359.146,- Kč za zdaňovací období leden až prosinec 2007 na základě fiktivních dokladů, které byly vystaveny neplátcem DPH, a to společností NOVATOR, s. r. o., se sídlem Praha 9, Sokolovská 193, pobočka Kladno - Kročehlavy, tedy svým jednáním si neoprávněně uplatnil odpočet DPH a vylákal tak výhodu při odpočtu DPH v celkové výši 2.495.118,- Kč ke škodě České republiky, zastoupené Finančním úřadem v Lounech, Rybalkova 2376“. Podle §148 odst. 3 tr. zák. a §35 odst. 2 tr. zák. odsoudil obviněného k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku. Podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. výkon trestu podmíněně odložil na zkušební dobu tří let. Podle §35 odst. 2 tr. zák. současně zrušil výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Lounech ze dne 23. 12. 2009, sp. zn. 15 T 218/2009, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 23. 1. 2012, sp. zn. 4 To 192/2011, podle §256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné odvolání obviněného podané proti všem výrokům rozsudku soudu prvního stupně.
Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem podal obviněný prostřednictvím obhájce včas dovolání opírající se o dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. Obviněný namítl, že jeho jednáním nebyla naplněna subjektivní stránka trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §148 odst. 2, 3 písm. c) tr. zák., protože popis skutku v rozsudku soudu prvního stupně neobsahuje skutečnosti svědčící o jeho úmyslném zavinění. Uvedl, že tento skutek nemůže být trestným činem, neboť z jeho popisu nevyplývá, že by byl alespoň srozuměn s tím, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit právem chráněný zájem. Dále poukázal na to, že fiktivnost jednotlivých faktur neodhalila ani jeho daňová poradkyně svědkyně S. K. Uvedl, že v průběhu trestního řízení nebyla vyloučena ani zpochybněna varianta, že nějaký třetí subjekt jednal jménem společnosti NOVATOR, s. r. o., a vystavoval faktury, a nebylo také vyvráceno, že s tímto subjektem spolupracoval. Poukázal na to, že po celou dobu trvání obchodního vztahu se subjektem vystupujícím jménem společnosti NOVATOR, s. r. o., neměl žádné pochybnosti o tom, že nejedná s touto společností.
Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. 1. 2012, sp. zn. 4 To 192/2011, a rozsudek Okresního soudu v Lounech ze dne 21. 3. 2011, sp. zn. 2 T 73/2010, a aby podle §265 l odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Lounech, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupce ve vyjádření k dovolání obviněného uvedl, že obviněný v dovolání uplatnil převážně skutkové námitky, které nelze podřadit pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Dále uvedl, že jedinou právně relevantní námitkou je námitka, že obviněný nejednal v úmyslu zkrátit daň z přidané hodnoty. Ze skutkového stavu zjištěného soudy obou stupňů je zřejmé, že obviněný neoprávněně uplatnil nárok na odpočet daně, a to na základě fiktivních faktur, které sám sobě podvodně vystavil, a proto naplnil všechny zákonné znaky trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §148 odst. 2, 3 písm. c) tr. zák.
Nejvyšší státní zástupce z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl dovolání obviněného, neboť je zjevně neopodstatněné.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje obligatorní náležitosti dovolání stanovené v §265f odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné. Vycházel přitom z následujících skutečností.
K dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale jen z některého z důvodů uvedených v §265b odst. l písm. a) až l) tr. ř. Podání dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Přitom nestačí, aby zákonný dovolací důvod byl jen formálně deklarován. Uplatněné námitky mu musí odpovídat také svým obsahem.
Podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je zřejmé, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí lze namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou skutkové námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování apod. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám proti skutkovým zjištěním soudů.
Obviněný právně relevantně namítl, že nejednal v úmyslu spáchat trestný čin zkrácení daně, poplatku a jiné povinné platby podle §148 odst. 2, 3 písm. c) tr. zák.
Podle §148 odst. 1 tr. zák. kdo ve větším rozsahu zkrátí daň, clo, pojistné na sociální zabezpečení nebo zdravotní pojištění, poplatek nebo jinou jim podobnou povinnou platbu, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo peněžitým trestem.
Podle §148 odst. 2 tr. zák. bude stejně potrestán, kdo vyláká výhodu na některé z povinných plateb uvedených v §148 odst. 1 tr. zák.
Podle §148 odst. 3 písm. c) tr. zák. bude pachatel potrestán odnětím svobody na jeden rok až osm let, způsobí-li takovým činem značnou škodu.
Podle §89 odst. 11 věty první tr. zák. škodou nikoli nepatrnou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 5.000,- Kč, škodou nikoli malou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 25.000,- Kč, větší škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 50.000,- Kč, značnou škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 500.000,- Kč a škodou velkého rozsahu se rozumí škoda dosahující nejméně částky 5.000.000,- Kč.
Nejvyšší soud nepřisvědčil této námitce obviněného. Vycházel ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního stíhání a jak je vyjádřen ve výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně ve spojení s usnesením odvolacího soudu. Z výsledků provedeného dokazování vyplývá, že obviněný P. D. jako daňový subjekt neoprávněně uplatnil prostřednictvím Finančního úřadu v Lounech nárok na odpočet DPH na základě fiktivních dokladů, které byly vystaveny neplátcem DPH, a to společností NOVATOR, s. r. o., se sídlem Praha 9, Sokolovská 193, pobočka Kladno - Kročehlavy, a vylákal tak výhodu odpočtu DPH v celkové výši 2.495.118,- Kč. Trestná činnost obviněného byla prokázána výpovědí svědka M. Ch. , jednatele společnosti NOVATOR, s. r. o., jednotlivými daňovými doklady, a to daňovými přiznáními obviněného za rok 2006 a 2007, protokolem o ústním jednání daňové kontroly, zprávami o kontrole daně a dodatečných platebních výměrů Finančního úřadu v Lounech a především fiktivními fakturami společnosti NOVATOR, s. r. o., za provedení zámečnických prací, dopravu zeminy a opravy zemědělské techniky. Z těchto důkazů bylo zjištěno, že účtované práce nebyly provedeny, svědek M. Ch. obviněného nezná, nikdy se s ním neviděl, razítko společnosti NOVATOR, s. r. o., neodpovídá skutečnému razítku této společnosti a společnost používá jiné razítko, IČO společnosti taktéž neodpovídá. Z takto vymezeného popisu skutku vyplývá, že obviněný naplnil všechny zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu zkrácení daně, poplatku a jiné povinné platby podle §148 odst. 2, 3 písm. c) tr. zák. Právní kvalifikace skutku je proto správná.
Ostatní námitky obviněného jsou námitkami skutkovými. Těmito námitkami obviněný napadl rozsah provedeného dokazování, způsob hodnocení důkazů, jakož i skutková zjištění učiněná soudy, jimiž je dovolací soud vázán. Takové námitky nenaplňují uplatněný dovolací důvod ani jiný důvod dovolání podle §265b tr. ř. Obviněný tak sice formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak učinil tak prostřednictvím námitek, které ho obsahově nenaplňují a nejsou podřaditelné pod tento dovolací důvod.
Dovolací soud je zásadně vázán skutkovými zjištěními, které ve věci učinily soudy prvního a druhého stupně, a námitky proti těmto skutkovým zjištěním, tedy i proti hodnocení důkazů jakožto nezbytnému předpokladu vyvození skutkových závěrů soudy, nemohou být předmětem přezkoumání v rámci řízení o dovolání. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002).
K dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán tehdy, bylo-li rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Tento důvod dovolání má dvě alternativy uplatnění. Podstata dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je tedy v tom, že soud druhého stupně měl v řízení o odvolání přezkoumat určité rozhodnutí napadené řádným opravným prostředkem po věcné stránce, ale místo toho, aniž byly splněny procesní podmínky pro takový postup, odmítl nebo zamítl řádný opravný prostředek. Druhou alternativou je skutečnost, že odvolateli sice nebylo odepřeno právo na přístup k soudu druhého stupně, ale tento soud - ač v řádném opravném řízení věcně přezkoumával napadené rozhodnutí soudu prvního stupně - neodstranil vadu vytýkanou v řádném opravném prostředku, nebo navíc sám zatížil řízení či své rozhodnutí vadou zakládající některý z dovolacích důvodů podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.
Nejvyšší soud nezjistil s ohledem na skutečnosti uvedené v předchozích částech odůvodnění tohoto rozhodnutí naplnění dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. ani v první ani ve druhé alternativě.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného P. D. je zjevně neopodstatněné, a proto je odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. listopadu 2012
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek