ECLI:CZ:NS:2012:7.TDO.1383.2012.1
sp. zn. 7 Tdo 1383/2012 - 38
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 14. 11. 2012 o dovolání obviněného M. S., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 5. 2012, sp. zn. 12 To 75/2012, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 4 T 77/2011 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. S. odmítá.
Odůvodnění:
Obviněný M. S. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 5. 2012, sp. zn. 12 To 75/2012, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 26. 10. 2011, sp. zn. 4 T 77/2011. Kromě toho bylo rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové rozhodnuto také o odvolání státního zástupce, které bylo podáno ohledně jiného obviněného, a o odvolání jednoho z poškozených, které se netýkalo obviněného M. S.. Výrok o zamítnutí svého odvolání napadl obviněný M. S. s odkazem na důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V mezích tohoto dovolacího důvodu však neuplatnil žádnou relevantní námitku. Mimo meze dovolacího důvodu vznesl námitky proti skutkovým zjištěním, která se stala podkladem jeho se týkajícího výroku o vině. Obviněný M. S. se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud ohledně něho zrušil napadený rozsudek a aby přikázal Krajskému soudu v Hradci Králové věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout, případně aby ho sám zprostil obžaloby.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Dovolání není žádný další běžný opravný prostředek v procesu trestního řízení. Jde o mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale v dané věci jen z některého z důvodů uvedených v §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Přitom nestačí, aby zákonný dovolací důvod byl jen formálně deklarován. Námitky, které se uplatňují v dovolání, musí deklarovanému zákonnému dovolacímu důvodu odpovídat také svým obsahem.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že se jedná o právní posouzení skutku, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí lze namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo dovolací důvod jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím pádem i změny skutkových zjištění soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování apod. Znovu je třeba připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek, který je určen k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám proti skutkovým zjištěním soudů.
Obviněný M. S. byl odsouzen pro přečiny krádeže podle §205 odst. 1, 3 tr. zákoníku a podle §205 odst. 2 tr. zákoníku. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu v Trutnově spočíval v tom, že obviněný M. S. společně s obviněným K. B., D. J. a M. K. v době od května 2010 do 28. 9. 2010 postupně z domu čp. ...... v obci L., okr. T., odcizili pískovcové ostění vchodu, pískovcovou dlažbu a pískovcový žlab a tím způsobili poškozenému J. S. škodu ve výši nejméně 76 038 Kč (bod 5 výroku o vině), a dále v tom, že obviněný M. S. společně s obviněným D. P. v téže době na stejném místě postupně odcizili nejméně 5 pískovcových schodových stupňů a 12 pískovcových desek a tím způsobili poškozenému J. S. škodu ve výši nejméně 34 295 Kč (bod 6 výroku o vině).
V podaném dovolání obviněný M. S. neuplatnil žádnou námitku v tom smyslu, že by uvedený skutkový stav byl nesprávně právně posouzen, pokud byl kvalifikován jako přečin krádeže podle §205 odst. 1, 3 tr. zákoníku a přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku. Pouze takto koncipované námitky by odpovídaly dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný pojal dovolání jako polemiku s uvedenými skutkovými zjištěními, a to v návaznosti na svou obhajobu, že se žádného jednání popsaného ve výroku o vině nedopustil a že toto jednání mu nebylo prokázáno. Námitky obviněného tím nabyly vyloženě jen skutkové povahy a ocitly se mimo rámec dovolacího důvodu. Obviněný sice formálně deklaroval zákonný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale jinak uplatnil námitky, které mu svým obsahem neodpovídají a nejsou pod něj podřaditelné.
Nejvyšší soud zásadně nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně. Přikročit k tomu může jen zcela výjimečně, jestliže to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. V takovém případě musí Nejvyšší soud dát průchod ústavně garantovanému základnímu právu obviněného na spravedlivý proces. Extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy je dán zejména tehdy, když skutková zjištění soudů nemají obsahovou spojitost s důkazy, když skutková zjištění soudů nevyplývají z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení, když skutková zjištění soudů jsou opakem toho, co je obsahem důkazů, na jejichž podkladě byla tato zjištění učiněna, apod.
Mezi skutkovými zjištěními Okresního soudu v Trutnově, z nichž v napadeném rozsudku vycházel také Krajský soud v Hradci Králové, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně není ohledně jednání obviněného M. S. žádný extrémní rozpor. Tato zjištění mají jasný obsahový podklad v původních výpovědích obviněných K. B. a D. P. z přípravného řízení. Oba tito obvinění s dostatečnou mírou konkrétnosti a přesvědčivosti popsali jednání, které společně s nimi vykonal obviněný M. S. Vzhledem k tomu soudy uvěřily těmto výpovědím a naopak pokládaly za nevěrohodnou jejich pozdější změnu a také obhajobu obviněného. Není úkolem Nejvyššího soudu jako soudu dovolacího, aby jednotlivé důkazy znovu reprodukoval, rozebíral, porovnával, přehodnocoval a vyvozoval z nich nějaké vlastní skutkové závěry. Podstatné je, že soudy jasně srozumitelně a logicky vysvětlily svůj hodnotící postup. Soudy hodnotily důkazy v souladu s jejich obsahem, nedopustily se žádné deformace důkazů a ani jinak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř. To, že obviněný M. S. nesouhlasí s tím, jak soudy hodnotily důkazy, a že se neztotožňuje se skutkovými zjištěními soudů, není dovolacím důvodem.
Nejvyšší soud proto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl dovolání obviněného M. S. jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. listopadu 2012
Předseda senátu :
JUDr. Petr Hrachovec