ECLI:CZ:NS:2012:7.TDO.186.2012.1
sp. zn. 7 Tdo 186/2012-24
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 22. února 2012 v Brně dovolání obviněného M. D. , proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 10. 2011, sp. zn. 4 To 217/2011, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 27 T 54/2010, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. D. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne 20. 7. 2011, sp. zn. 27 T 54/2010 byl obviněný M. D. uznán vinným pod body ad I.-II. pokračujícím trestným činem podvodu podle §250 odst. 1 tr. zák. a pod bodem ad III. jednak trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák. a jednak trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zákona a za tyto trestné činy byl odsouzen podle §238 odst. 2 tr. zák. a §35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání deseti měsíců nepodmíněně. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. ř. a §229 odst. 2 tr. ř. soud rozhodl o nárocích poškozených na náhradu škody.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný M. D. (dále jen „obviněný“) odvolání proti výrokům o vině, trestu i náhradě škody. Státní zástupce podal odvolání v neprospěch obviněného proti výroku o trestu, který považoval za nepřiměřeně mírný. Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 10. 10. 2011, sp. zn. 4 To 217/2011 podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. z podnětu odvolání státního zástupce zrušil v napadeném rozsudku výrok o trestu. S přihlédnutím k §259 odst. 3 tr. ř. obviněného nově odsoudil podle §238 odst. 2 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a osmi měsíců. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. obviněného zařadil obviněného pro výkon trestu do věznice s ostrahou. V ostatních výrocích zůstal napadený rozsudek soudu prvního stupně nezměněn. Podle §256 tr. ř. zamítl odvolání obviněného M. D.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně včas dovolání, které se opírá o dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., protože bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku, ačkoliv v řízení mu předcházejícím byl dán důvod dovolání §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný především namítl, že věc byla posouzena v rozporu se zásadou presumpce neviny, že závěry soudů nemají svůj podklad v provedeném dokazování, přičemž soud provedl hodnocení důkazů v rozporu se zákonem i pravidly formální logiky. Poukázal na nevěrohodné výpovědi některých svědků a namítl, že svědkyně M. H. vypověděla, že obviněného nikdy neviděla, že by z bytu odnášel nějaké věci. Zásadní pochybení, v němž spočívá podle obviněného dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je v tom, že soudy nesprávně posoudily skutek, který se nestal. Obviněný nespáchal žádný z trestných činů. Obviněný opakoval, že soudy ani nerespektovaly zásahu v pochybnostech o vině ve prospěch obviněného, a že nevyhověly jeho návrhům na doplnění dokazování. Z těchto důvodů obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 10. 2011, č. j. 4 To 217/2011-259, a aby poté věc přikázal Krajskému soudu v Ostravě, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupce se k dovolání obviněného nevyjádřil, souhlasil však s projednáním věci v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností.
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, který lze podat jen z některého z důvodů výslovně stanovených v §265b odst. 1 písm. a) až l ) tr. ř. Přitom nestačí takový důvod pouze formálně deklarovat, ale je nutné, aby uplatněné námitky odpovídaly svým obsahem tomuto důvodu. Podání dovolání z jiného důvodu je ze zákona vyloučeno.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Ze zákonné formulace vyplývá, že dovolání, které se opírá o tento dovolací důvod, je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Nejvyšší soud je povinen v řízení o dovolání zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně, učiněného v souladu s ustanovením §2 odst. 5, 6 tr. ř., a v návaznosti na takto zjištěný skutkový stav věci zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu zásadně nemůže změnit.
Nejvyšší soud zjistil, že obviněný učinil obsahem svých dovolacích námitek jen námitky skutkové, které směřují proti učiněným skutkovým zjištěním a proti způsobu hodnocení důkazů. Obviněný v dovolání v podstatě jen opakuje námitky z řízení o odvolání. Těmito námitkami obviněný napadl rozsah provedeného dokazování, způsob hodnocení důkazů, jakož i skutková zjištění učiněná soudy, jimiž je dovolací soud vázán. Takové námitky však nenaplňují uplatněný dovolací důvod ani jiný důvod dovolání podle §265b tr. ř. Obviněný tak sice formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak učinil tak prostřednictvím námitek, které ho obsahově nenaplňují a nejsou podřaditelné pod tento dovolací důvod.
Dovolací soud je zásadně vázán skutkovými zjištěními, které ve věci učinily soudy prvního a druhého stupně, a námitky proti těmto skutkovým zjištěním, tedy i proti hodnocení důkazů jakožto nezbytnému předpokladu vyvození skutkových závěrů soudy, nemohou být předmětem přezkoumání v rámci řízení o dovolání. Dovolací důvod podle §265 odst. 1 písm. g) tr. ř. není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002).
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b odst. 1 tr. ř., a proto je odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. února 2012
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek