ECLI:CZ:NS:2012:7.TDO.478.2012.1
sp. zn. 7 Tdo 478/2012-15
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 16. května 2012 v neveřejném zasedání, o dovolání obviněného npor. T. K. , proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 6. 2011, sp. zn. 5 To 237/2011, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 4 T 123/2010, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 25. 3. 2011, sp. zn. 4 T 123/2010, byl obviněný npor. T. K. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. a) tr. zákona, a odsouzen podle §247 odst. 1 tr. zákona k trestu odnětí svobody v trvání 5 měsíců, jehož výkon mu byl podle §58 odst. 1, §59 odst. 1 tr. zákona podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 18 měsíců. Podle §228 odst. 1 tr. ř. a §229 odst. 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o nároku poškozeného na náhradu škody.
Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 7. 6. 2011, sp. zn. 5 To 237/2011, odvolání obviněného proti rozsudku soudu I. stupně podle §256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné.
Proti tomuto rozhodnutí podal obviněný řádně a včas dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. , neboť se domnívá, že skutkový stav nebyl správně právně posouzen v souladu s právní kvalifikací skutku, k jaké dospěly soudy v napadených rozhodnutích. Nesouhlasí se závěrem, že byl usvědčován výpovědí svědka M. S. Obviněný dále namítá, že videozáznam z kamerového systému SC baru, který byl hodnocen jako důkaz jednoznačně jej usvědčující ze spáchání předmětného skutku, byl posuzován v jeho neprospěch. Je pravda, že tímto důkazem byl zaznamenán jeho odchod, při kterém se dívá na displej mobilního telefonu, který držel v ruce, avšak jednalo se o jeho mobilní telefon. Z videozáznamu nebylo zřejmé, o jaký mobilní telefon se jedná, a nebyly dány důkazy, které by potvrzovaly jeho vinu. Je přesvědčen, že se nedopustil předmětného jednání a toto nemůže být posuzováno jako trestný čin, když se nezmocnil mobilního telefonu a tedy ho neodcizil.
Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil odvolacímu soudu k novému projednání a rozhodnutí.
Nejvyšší státní zastupitelství k dovolání uvedlo, že se k němu nebude věcně vyjadřovat.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z dikce uvedeného ustanovení plyne, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním vytýkat výlučně vady hmotně právní. Protože zpochybnění správnosti skutkových zjištění do zákonem vymezeného okruhu dovolacích důvodů podle §265b tr. ř. zahrnout nelze, je dovolací soud skutkovými zjištěními soudu prvního, event. druhého stupně vázán a těmito soudy zjištěný skutkový stav je pro něj východiskem pro posouzení skutku z hlediska hmotného práva. Dovolací soud tedy musí vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda právní posouzení skutku je v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav.
V mezích dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze tedy namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde, nebo že jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“. Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva.
Na podkladě dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nelze ovšem namítat a ani přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu §2 odst. 5 tr. ř., ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotně právních. Nejvyšší soud v rámci dovolacího řízení neprovádí dokazování buď vůbec, anebo jen zcela výjimečně, a to pouze za účelem rozhodnutí o dovolání (§265r odst. 7 tr. ř.), a není tak oprávněn, pouze na podkladě spisu a bez možnosti provedené důkazy zopakovat za dodržení zásad ústnosti a bezprostřednosti, zpochybňovat dosavadní skutková zjištění a prověřovat správnost hodnocení důkazů provedeného soudy nižších stupňů. Jinak řečeno, dovolání lze opírat jen o námitky hmotně právní povahy, nikoli o námitky skutkové.
Současně platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle §265b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.
Ačkoliv obviněný uvádí obecně hmotně právní námitku, že skutkový stav nebyl správně právně posouzen, tuto námitku zakládá pouze na jiném hodnocení důkazů, než bylo učiněno soudy nižších stupňů. Nabízí tak vlastní verzi skutkového děje, že se trestného činu nedopustil, přičemž teprve sekundárně, až na takto dosažené změně skutkových zjištění, by pak mělo dojít i ke změně právní kvalifikace. Pokud tedy v dovolání uplatňuje výhrady k hodnocení výpovědí poškozeného a záznamu kamerového systému, přičemž provádí vlastní hodnocení těchto důkazů, nelze tyto námitky považovat, vzhledem k požadavkům na hmotně právní argumentaci v rámci uplatněného důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., za způsobilé založit přezkumnou povinnost dovolacího soudu. Navíc nelze opomenout skutečnost, že takřka totožné námitky byly obviněným uplatněny již v odvolacím řízení a odvolací soud jim věnoval na str. 2 odůvodnění rozhodnutí náležitou pozornost. Obviněný tak dovolání jako mimořádný opravný prostředek zaměňuje za další odvolání, přičemž přehlíží, že přezkumnou povinnost Nejvyššího soudu můžou založit pouze námitky odpovídající dovolacím důvodům taxativně upraveným v §265b tr. ř.
Je zřejmé, že obviněný uplatnil námitky skutkové, jejichž prostřednictvím brojil proti správnosti skutkových zjištění, úplnosti dokazování a hodnocení důkazů. Námitky skutkové však nezakládají žádný z důvodů dovolání podle §265b tr. ř., a proto ve vztahu k nim neexistuje zákonná povinnost soudu přezkoumat dovoláním napadené rozhodnutí (srov. též usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 651/02, III. ÚS 78/05 aj.). Dovolací soud již opakovaně připustil, že se zásada s níž přistupuje k hodnocení skutkových námitek, nemusí uplatnit bezvýhradně. Typicky se tak děje v případě, že skutková zjištění soudů jsou v extrémním nesouladu s provedenými důkazy. Nejvyšší soud tedy v posuzovaném případě zkoumal, zda zde nedošlo k extrémnímu nesouladu mezi provedenými důkazy a na jejich základě učiněnými skutkovými zjištěními soudů. Nezjistil ale žádný důvod pro závěr o existenci zmíněného nesouladu. Nejvyšší soud se ztotožňuje se závěrem soudů nižších stupňů o vině obviněného, která byla prokázána provedenými důkazy, a to výpovědí poškozeného a videozáznamem z kamerového systému SC baru, z kterého bylo zřejmé, že na místě kde seděl poškozený je patrný na baru jeho mobilní telefon, následně si na toto místo uvolněné poškozeným sedá právě obviněný, přičemž přítomnost mobilního telefonu byla stále zjevná, avšak poté co byl zaznamenán odchod obviněného od barového pultu, při kterém se díval na displej mobilního telefonu, který držel v ruce, se již mobilní telefon na baru nenachází. Následně obviněný také bezprostředně poté bar opustil. Z odůvodnění rozhodnutí obou soudů proto vyplývá zjevná logická návaznost mezi provedenými důkazy, jejich hodnocením, a učiněnými skutkovými zjištěními na straně jedné a právními závěry soudů na straně druhé.
Proto bylo dovolání obviněného posouzeno jako podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. a podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. bylo odmítnuto.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. května 2012
Předseda senátu:
JUDr. Michal Mikláš