ECLI:CZ:NS:2013:11.TDO.1161.2013.1
sp. zn. 11 Tdo 1161/2013-41
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 21. listopadu 2013 dovolání podané obviněným J. M. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 4. 2013, sp. zn. 5 To 42/2013, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 2 T 172/2011 a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. M.
o d m í t á .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 17. 10. 2012, sp. zn. 2 T 172/2011, byl obviněný J. M. uznán vinným pod body 1 – 11 výroku o vině trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. (č. 140/1961 Sb.), pod body 12 – 16 trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák., pod bodem 17 trestným činem zpronevěry podle §248 odst. 1, 2 tr. zák., pod bodem 18 přečinem zpronevěry podle §206 odst. 1 tr. zákoníku a pod bodem 19 přečinem podvodu podle §209 odst. 1, 3 tr. zákoníku, za které byl odsouzen podle §250 odst. 3 a §35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem. Dále mu byl podle §49 odst. 1 a §50 odst. 1 tr. zák. uložen trest zákazu výkonu činnosti spočívající v realitní činnosti na dobu pěti let. Podle §228 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o povinnosti obviněného nahradit poškozeným způsobenou škodu, někteří poškození pak byli podle §229 odst. 2 tr.ř. odkázáni se zbytky svých nároků na řízení ve věcech občanskoprávních.
Podle skutkových zjištění Okresního soudu v Ostravě se obviněný dopustil shora uvedené trestné činnosti tím, že jako jednatel společnosti SUNNY GM, s. r. o., IČO: 259 11 899, se sídlem Ostrava, Ibsenova 357/22, v úmyslu neoprávněně se obohatit nepravdivě poškozeným deklaroval zejm. možnost zajištění nájemního vztahu k bytům z vlastnictví společnosti RPG Byty, s. r. o., se sídlem Gregorova 3/2582, Moravská Ostrava, IČO: 27769127, kterou však neměl, neboť reálně nedisponoval žádným právním vztahem k uvedenému vlastníku bytů či bytům samotným, kdy:
1. v době od 15. 9. 2006 do 21. 12. 2006 v O. nejprve dne 15. 9. 2006 v O.-T. na ul. T. uzavřel pod hlavičkou RK SUNNY s poškozenou J. T. „Smlouvu o zprostředkování zajištění bytu“ č. ..., jejímž předmětem byl byt v O.-P. vel. 2+1 ve smlouvě specifikovaných parametrů, termín realizace 10/2006, a maximální částka za byt 220.000,- Kč, včetně stanovení záloh: 50.000,- Kč a 40.000,- Kč na tuto částku a jejich splatnost, kdy si dohodli, že se bude jednat o nájemní vztah k bytu z vlastnictví společnosti RPG Byty, s. r. o., téhož dne vybral od poškozené ovšem jako svou provizi částku 50.000,- Kč a následně 20. 9. 2006 částku 40.000,- Kč, a v úmyslu vylákat další finanční částku uzavřel s poškozenou dne 21. 12. 2006 další smlouvu - „Smlouvu o zprostředkování výměny bytu“ č. ..., jejíž předmětem byl byt č. ... na ul. ... v O. – P. a závazek poškozené uhradit zálohu zprostředkovateli ve výši 100.000,- Kč při podpisu smlouvy a do 15. 1. 2006 a náklady spojené s výměnou bytu ve výši 26.800,- Kč, byť poškozená žádný byt k výměně neměla, kdy od poškozené téhož dne vybral částku ve výši 100.000,- Kč a nabídl jí ve smlouvě uvedený byt č. ... k nastěhování přesto, že s ním nebyl oprávněn disponovat, kdy dle smlouvy měl pouze zprostředkovat výměnu bytu mezi jeho původním nájemcem M. Š. a novou nájemkyní H. T., kterážto byt následně neužívala a chtěla jej vrátit jeho vlastníkovi společnosti RPG Byty, s. r. o., což však neustálými výmluvami obviněný oddaloval, až obdržela výpověď z nájmu dne 20. 12. 2007 a následně nájemní poměr dne 31. 3. 2008 zanikl s povinností byt vyklidit, stanovenou i soudem dne 22. 10. 2008, pravomocně dne 10. 12. 2008, kdy v uvedeném bytě poškozená skutečně od 24. 12. 2006 do uvedené doby pro jeho vyklizení bydlela bez právního důvodu a poté poškozené nabídl po řadě urgencí alespoň k úschově věcí s tím, že bydlení si má sehnat sama, zdevastovaný byt na adrese: O. v O.-P. z vlastnictví společnosti RPG Byty, s. r. o., jehož nájemkyní byla M. V., která ukončila nájemní vztah dohodou dne 27. 7. 2009, s bytem však obžalovaný rovněž nebyl oprávněn disponovat, kdy poškozená jej užívala bez právního důvodu až do soudního rozhodnutí o vyklizení ze dne 11. 5. 2010, které nabylo právní moci dne 13. 7. 2010, čímž poškozené J. T., nar. ..., trvale bytem O.-P., N., které obviněný složené částky nevrátil, způsobil-škodu ve výši 190.000,- Kč,
2. v době od 21. 7. 2006 do 15. 1. 2007 v O. nejprve dne 21. 7. 2006 v O.-T. na ul. T. uzavřel pod hlavičkou RK SUNNY s poškozeným M. H. „Smlouvu o zprostředkování zajištění bytu“ č. ..., jejíž předmětem byl byt v O.-P. vel. 2+1 ve smlouvě specifikovaných parametrů, termín realizace 8 - 9/2006, a maximální částka za byt 110.000,- Kč, včetně stanovení zálohy na tuto částku 40.000,- Kč, kdy se dohodli, že se bude jednat o nájemní vztah k bytu z vlastnictví společnosti RPG Byty, s. r. o., následně dne 24. 7. 2006 vybral od poškozeného částku 40.000,- Kč s tím, že bez peněz nic zařizovat nebude, a poté přes svou nečinnost dne 2. 11. 2006 vybral od poškozeného další finanční částku ve výši 15.000,- Kč a následně, v úmyslu získat další peníze poškozenému předal dne 15. 1. 2007 klíče od bytu na adrese: O.-P., P., oproti úhradě zbývající částky ve výši 55.000,- Kč, kam se poškozený i nastěhoval přesto, že obžalovaný nebyl oprávněn s bytem takto disponovat, kdy dle dohody s nájemkyní bytu M. G., která zde nikdy nebydlela, měl pouze zprostředkovat výměnu bytu, kdy poškozený byt následně neužíval avšak bez nájemní smlouvy, jejíž zajištění obviněný po urgencích poškozeného stále sliboval, čímž poškozenému M. H., trvale bytem K.-P., způsobil škodu ve výši 110.000,- Kč,
3. začátkem března 2007 v O.-T. na ul. T. uzavřel s poškozeným Z. M. smlouvu o zprostředkování, jejímž předmětem byl nájemní vztah k bytu z vlastnictví společnosti RPG Byty, s. r. o., velikosti 1+1, téhož dne vybral od poškozeného částku 90.000,- Kč jako provizi s tím, že mu zajistí byt do 3 měsíců, jinak mu peníze vrátí, následně poškozenému ukázal několik bytů, o kterých však následně tvrdil, že je dostal jiný nájemník, nakonec pod hrozbou podání trestního oznámení dal poškozenému v červnu 2007 klíče od bytu na adrese: V. v O.-H., kam se poškozený i nastěhoval přesto, že obžalovaný nebyl oprávněn s bytem takto disponovat, kdy dle smlouvy z 9. 2. 2004 s nájemkyní bytu L. N., zastoupenou synem P. N., která však nebyla schválena vlastníkem bytu společností RPG Byty, s. r. o, měl pouze zprostředkovat výměnu bytu, kdy poškozený byt následně užíval avšak bez nájemní smlouvy a jakéhokoliv jiného právního důvodu až do ledna 2008, kdy bez přičinění obžalovaného uzavřel nájemní smlouvu se společností RPG Byty, s. r. o., na jiný byt a po obviněném opakovaně urgoval vrácení peněz, čímž poškozenému Z. M., trvale bytem O.-H., P., způsobil škodu ve výši 90.000,- Kč, kdy až pod hrozbou trestního stíhání vrátil poškozenému částku 70.000,- Kč,
4. dne 15. 5. 2007 v O.-T. na ul. T. uzavřel za společnost SUNNY GM, s. r. o., pod hlavičkou RK SUNNY s poškozenou P. B. „Smlouvu o zprostředkování zajištění bytu“ č. ... jejíž předmětem byl byt v O.-P. vel. 3+1 ve smlouvě specifikovaných parametrů, termín realizace 6-8/2007, celková částka za byt 306.000,- Kč, včetně stanovení zálohy na tuto částku ve výši 60.000,- Kč, představující provizi obviněného, kterou téhož dne od poškozené vybral, kdy se dohodli, že se bude jednat o nájemní vztah k bytu z vlastnictví společnosti RPG Byty, s. r. o., ačkoliv takovou možnost neměl, a přes opakované urgence poškozené ani žádný byt nenabídl, čímž poškozené P. B., trvale bytem O.-P., S., způsobil škodu ve výši 60.000,- Kč, kdy teprve po vypovězení smlouvy poškozenou dne 16. 10. 2007, kdy výpověď převzal v listopadu 2007, a pod hrozbou podání trestního oznámení poškozené vrátil přes její žádost o celou uhrazenou částku pouze částku 25.000,- Kč,
5. dne 10. 7. 2007 v O.-T. na ul. T. uzavřel za společnost SUNNY GM, s. r. o., pod hlavičkou RK SUNNY s poškozeným F. K. „Smlouvu o zprostředkování zajištění bytu“ č...., jejímž předmětem byl byt v O.-M. H. vel. 1+2 ve smlouvě specifikovaných parametrů, termín realizace 8-10/2007, celková částka za byt 218.000,- Kč, včetně stanovení zálohy na tuto částku ve výši 50.000,- Kč, představující provizi a náklady obviněného, kterou téhož dne od poškozené vybral, kdy se dohodli, že se bude jednat o nájemní vztah k bytu z vlastnictví společnosti RPG Byty, s. r. o., ačkoliv takovou možnost neměl, následně poškozenému zajistil pouze prohlídku jednoho dispozičně nevyhovujícího bytu, který však sám obviněný následně označil jako nemožný k pronajmutí, a žádné další byty již neukázal ani nezajistil, čímž poškozenému F. K., trvale bytem O.-M. H., G. H., který smlouvu vypověděl 20. 4. 2009, způsobil škodu ve výši 50.000,- Kč,
6. v době od 27. 9. 2007 do 4. 2. 2008 nejprve dne 27. 9. 2007 v O.-T. na ul. T. uzavřel s poškozenou M. C. za společnost SUNNY GM, s. r. o., „Smlouvu o zprostředkování zajištění bytu“ č. ..., jejíž předmětem byl byt v O.-P. vel. 0+1 ve smlouvě specifikovaných parametrů, termín realizace 11/2007-1/2008, celková částka za byt 160.000,- Kč, včetně stanovení zálohy na odměnu obviněnému ve výši 70.000,- Kč, kterou týž den vybral, kdy se i dohodli, že se bude jednat o nájemní vztah k bytu z vlastnictví společnosti RPG Byty, s. r. o., kdy následně v lednu 2008 jí obviněný nabídl byt na adrese V. v O.-H., který poškozená odmítla z důvodu vyšších finančních nároků než byly původně smluveny, a následně v úmyslu vylákat další finanční částku již za původně smluvených podmínek uzavřel dne 4. 2. 2008 s poškozenou další smlouvu, a to „Smlouvu o zprostředkování výměny bytů“ č.... jejíž předmětem již byl byt v O.-H. vel. 1+1 ve smlouvě specifikovaných parametrů, byť poškozená žádný byt k výměně neměla, kdy od poškozené téhož dne vybral další část odměny ve výši 87.000,- Kč a nabídl uvedený byt k nastěhování přesto, že nebyl oprávněn s bytem takto disponovat, kdy dle smlouvy z 9. 2. 2004 s nájemkyní bytu L. N., zastoupenou synem P. N., která však nebyla schválena vlastníkem bytu společností RPG Byty, s. r. o., měl pouze zprostředkovat výměnu bytu, kdy poškozená byt následně užívala avšak bez nájemní smlouvy až do listopadu 2009, kdy se z bytu odstěhovala a kdy poškozené přes její žádost peníze nevrátil, čímž poškozené M. C., trvale bytem O.-P., D., způsobil škodu ve výši 157.000,- Kč,
7. v době od 31. 3. 2008 do 1. 4. 2008 v O. nejprve dne 31. 3. 2008 v O.-T. na ul. T. uzavřel za společnost SUNNY GM, s. r. o., s poškozeným T. K. „Smlouvu o zprostředkování zajištění bytu“ č. ..., jejíž předmětem byl byt v O.-P. vel. 1+2 ve smlouvě specifikovaných parametrů, termín realizace 3-4/2007, celková částka za byt 236.000,- Kč, včetně stanovení zálohy na tuto částku ve výši 50.000,- Kč, představující provizi a náklady obviněného, kterou dne 1. 4. 2008 od poškozeného vybral, kdy se dohodli, že se bude jednat o vlastnický či nájemní vztah k bytu
z vlastnictví společnosti RPG Byty, s. r. o., či jiného vlastníka, ačkoliv takovou možnost neměl, kdy následně poškozenému zajistil pouze prohlídku jednoho dispozičně nevyhovujícího bytu, další byty již neukázal ani nezajistil, čímž poškozenému T. K., trvale bytem O.-P., K. P., kterému smlouvu vypověděl 1. 7. 2009 s příslibem vrácení peněz, způsobil škodu ve výši 50.000,- Kč,
8. v době od 8. 2. 2008 do 18. 4. 2008 v O. nejprve dne 8. 2. 2008 v O.-T., na ul. T. uzavřel za společnost SUNNY GM, s. r. o., s poškozenou M. N. „Smlouvu o zprostředkování zajištění bytu“ č. ..., jejíž předmětem byl byt v O.-M. H., vel 1+2 ve smlouvě specifikovaných parametrů, termín realizace 2-4/2008, částka za úhradu úprav v bytě maximálně do výše 180.000, -Kč, včetně stanovení zálohy na odměnu obviněnému ve výši 50.000,- Kč, kterou téhož dne od poškozené vybral, kdy se dohodli, že se bude jednat o výměnu bytu a nájemní vztah k bytu z vlastnictví společnosti RPG Byty, s. r. o., kdy poté, co měl původní nájemce bytu od výměny ustoupit, uzavřel s poškozenou za společnost SUNNY GM, s. r. o., dne 18. 4. 2008 další smlouvu, a to „ Smlouvu o zprostředkování zajištění výměny bytu a převodu členských práv a povinností družstevního bytu“ č. ... jejíž předmětem byl byt v O.-P. vel. 1+2 ve smlouvě specifikovaných parametrů, termín realizace 5/2007, z vlastnictví společnosti RPG Byty, s. r. o., celková částka za úpravy v bytě a kauce v částkách 174.000,- Kč a 15.000,- Kč, které téhož dne vybral od poškozené, která však již prodej svého družstevního bytu před tím svěřila realitní kanceláři Favorit a v dubnu 2008 byl byt prodán a ačkoliv obviněný neměl možnost poškozené zajistit nájemní vztah k bytu z vlastnictví společnosti RPG Byty, s. r. o., následně jí ukázal prázdný byt na ul. K. v O.-P., a byť o něj měla poškozená zájem, jí uvedený ani žádný jiný nájemní vztah k bytu nezajistil, po naléhavých urgencích dal poškozené v srpnu 2008 klíče od bytu na adrese: V. v M. O., kam se poškozená i nastěhovala přesto, že obviněný nebyl oprávněn s bytem takto disponovat, zde poškozená, aniž by jí nájemní vztah zajistil, bydlela po dobu asi jednoho roku, kdy byla nucena oprávněným nájemcem se z bytu vystěhovat, kdy další bydlení si již opatřila sama a smlouvu vypověděla 16. 6. 2009 a žádala po obviněném vrácení vyplacených peněz a následně naléhavě alespoň jejich části, kdy jí obviněný zaslal 25.000,- Kč, čímž poškozené M. N., trvale bytem V z., O.-Z., způsobil škodu ve výši 239.000,- Kč, kdy následně v důsledku zákroku inkasní firmy vrátil poškozené 14. 10. 2009 částku 119.000,- Kč,
9. dne 6. 5. 2008 v O.-T. na ul. T. uzavřel za společnost SUNNY GM, s. r. o., s poškozeným R. S. „Smlouvu o zprostředkování zajištění bytu“ č. ..., jejíž předmětem byl byt v O.-P. vel. 1+3 ve smlouvě specifikovaných parametrů na adrese O.-P., O., termín realizace 6/2008, a celková částka za byt 284.000,- Kč, včetně stanovení zálohy ve výši 50.000,- Kč, kterou vybral dne 28. 7. 2007 na základě předchozí nerealizované smlouvy o zprostředkování zajištění bytu, kdy dne 6. 5. 2008 vybral další částku ve výši 234.000,- Kč a byt z vlastnictví RPG Byty, s. r. o., jehož nájemkyní byla M. V., se kterým však obviněný nebyl oprávněn disponovat, ani jiný byt nezajistil, čímž poškozenému R. S., trvale bytem O.-H., U S. š., který si našel bydlení sám, požadoval vrácení peněz a smlouvu vypověděl a výpověď byla doručena obviněnému 9. 7. 2009, způsobil škodu ve výši 284.000,- Kč a pouze pod hrozbou trestního stíhání vrátil poškozenému v době od června 2009 do prosince 2009 postupně částku 224.000,- Kč,
10. v době od 30. 4. 2008 do 19. 6. 2008 v O. nejprve dne 30. 4. 2008 v O.-T. na ul. T. uzavřel za společnost SUNNY GM, s. r. o., s poškozenou L. P. (N.) „Smlouvu o zprostředkování zajištění bytu“ č. ..., jejíž předmětem byl byt v O.-P. vel. 1+3 ve smlouvě specifikovaných parametrů, termín realizace 6-9/2008, celková částka za byt 284.000,- Kč včetně stanovení zálohy na tuto částku ve výši 50.000,- Kč, představující provizi a náklady obviněného, kterou téhož dne od poškozené vybral, kdy, se dohodli, že se bude jednat o nájemní vztah k bytu z vlastnictví společnosti RPG Byty, s. r. o, ačkoliv takovou možnost neměl, a v úmyslu vylákat zbývající částku ve výši 234.000,- Kč, kterou poškozená skutečně dne 19. 6. 2008 zaplatila, jí nabízel byt v O.-P. na ul. O. a tvrdil, že jí byl již přidělen, ačkoliv nájemkyní bytu byla M. V., kdy poté, co 1. 1. 2009 poškozená zjistila, že byt obývá jiný nájemce, obviněnému doručila výpověď smlouvy dne 20. 1. 2009 a požadovala vrácení peněž, čímž poškozené L. N., trvale bytem O.-V., S., způsobil škodu ve výši 284.000,- Kč, kdy až po opakovaných urgencích jí dne 15. 5. 2009 vrátil částku 50.000,- Kč,
11. dne 23. 9. 2008 v O. – T. na ul. T. uzavřel za společnost SUNNY GM, s. r. o., s poškozenou P. H. „Smlouvu o zajištění nájmu bytu“ č. ..., jejíž předmětem byl byt v O.-P. vel. 1+2 ve smlouvě specifikovaných parametrů, termín realizace 10-12/2008, celková částka za byt 180.000,- Kč, včetně stanovení zálohy na tuto částku ve výši 50.000,- Kč, představující provizi a náklady obviněného, kterou mu poškozená dne 24. 9. 2008 odeslala z účtu na účet uvedený ve smlouvě, kdy se dohodli, že se bude jednat o nájemní vztah k bytu z vlastnictví společnosti RPG Byty, s. r. o, ačkoliv takovou možnost neměl, poškozené umožnil prohlídku pouze jednoho nevyhovujícího bytu a dále se již jen vymlouval s tím, nechť si bydlení sežene sama, čímž poškozené P. H., trvale bytem O.-Z., C. způsobil škodu ve výši 50.000,- Kč,
jako jednatel společnosti SUNNY GM, s. r. o., IČO: 259 11 899, se sídlem Ostrava, Ibsenova 357/22 nebo společnosti SUNNY TRADE TEAM, s. r. o., IČO: 278 04 356, se sídlem O.-T., T., v úmyslu neoprávněně se obohatit nepravdivě poškozeným deklaroval zejm. možnost zajištění nájemního vztahu k bytům z vlastnictví společnosti RPG Byty, s. r. o., se sídlem Gregorova 3/2582, Moravská Ostrava, IČO: 27769127, kterou však neměl, neboť reálně nedisponoval žádným právním vztahem k uvedenému vlastníku bytů či bytům samotným, kdy:
12. dne 25. 3. 2009 v O.-T. v prostorách společnosti SUNNY TRADE TEAM, s. r. o., na ul. T. uzavřel za společnost SUNNY TRADE TEAM, s. r. o., s poškozeným J. B.„Smlouvu o zprostředkování výměny bytu“ č. ..., jejímž předmětem byla výměna nájemního bytu poškozeného z vlastnictví společnosti RPG Byty, s. r. o, za byt téhož vlastníka v jiné lokalitě, za provizi a s termínem realizace 6/2009, kdy téhož dne vybral od poškozeného částku 25.000,- Kč a od jeho syna rovněž poškozeného R. B. další částku ve výši 25.000,- Kč, přičemž poškození z nabídky vybrali byt na adrese: H.-M., A., který se právě rekonstruoval, ačkoliv obviněný takovou možnost neměl a ani žádný byt nezajistil, kdy přes opakované urgence ani nevrátil poškozeným peníze a až po podání trestního oznámení obviněný 25. 9. 2009 smlouvu vypověděl, čímž poškozenému J. B., trvale bytem H. – P. S., N. s., způsobil škodu ve výši 25.000,- Kč, a poškozenému R. B., trvale bytem H.-M., M., způsobil rovněž škodu ve výši 25.000,- Kč,
13. v době od 22. 4. 2009 do 24. 4. 2009 v O. nejprve dne 22. 4. 2009 v O.-P. na ul. P. v bytě nájemkyně M. G., která v bytě nebydlela a chtěla ukončit nájemní vztah a byt vrátit vlastníkovi, kterýžto obýval poškozený M. H. bez nájemní smlouvy, které se poškozený domáhal s tím, že pokud smlouvu obviněný nezajistí, sám zajde k vlastníkovi bytu do společnosti RPG Byty, s. r. o, poškozenému ukázal dokumenty, které vypadaly jako evidenční list k předmětnému bytu a pod příslibem předání tohoto dokladu, který měl stvrzovat nájemní právo poškozeného, vybral od něho částku 15.000,- Kč a dne 24. 4. 2009 částku 3.820,- Kč, dekret mu však nepředal, nájemní vztah poškozenému nezajistil, neboť takovou možnost ani neměl, čímž poškozenému M. H., bytem K.-P., kterému přes opakované urgence žádné peníze nevrátil a který se byl nucen z bytu vystěhovat a najít si bydlení sám, způsobil škodu ve výši 18.200,- Kč,
14. dne 26. 6. 2009 v H.-Š., na ul. D., v bydlišti poškozeného, uzavřel za společnost SUNNY TRADE TEAM, s. r. o., s poškozeným M. Z. „Smlouvu o zprostředkování výměny bytu“ č. ..., jejíž předmětem byla výměna nájemního bytu poškozeného z vlastnictví společnosti RPG Byty, s. r. o, za byt téhož vlastníka v jiné lokalitě, s termínem realizace 7/2009 za provizi 50.000,- Kč, kterou téhož dne vybral od poškozeného, a následně mu nabízel byty, které ve skutečnosti nebyly určeny na výměnu a náležely vlastníkovi společnosti RPG Byty, s. r. o., a obviněný nebyl oprávněn s nimi disponovat, a poté, kdy sám obviněný přiznal, že byt nezajistí, přes urgence poškozeného a po jeho smrti i jeho družky peníze nevrátil, čímž poškozenému M. Z., který dne 26. 3. 2010 zemřel, resp. tedy jeho dědicům způsobil škodu ve výši 50.000,- Kč,
15. dne 17. 8. 2009 v O.-T. v prostorách společnosti SUNNY GM, s. r. o., na ul. T. uzavřel za společnost SUNNY GM, s. r. o., s poškozenou M. M. – D. „Smlouvu o zajištění nájmu bytu“ č. ..., jejíž předmětem byl byt v O.-P. vel. 1+2 ve smlouvě specifikovaných parametrů, termín realizace 9-11/2009, celková částka za byt 120.000,- Kč, včetně stanovení zálohy v celé této částce, kterou téhož dne vybral od poškozené, kdy se dohodli, že se bude jednat o nájemní vztah k bytu z vlastnictví společnosti RPG Byty, s. r. o, ačkoliv takovou možnost neměl, poškozené žádný byt nenabídl a poté, kdy poškozená smlouvu vypověděla, výpověď neakceptoval a peníze nevrátil, čímž poškozené M. M. – D., trvale bytem O.-P., Č. E., způsobil škodu ve výši 120.000,- Kč, kdy až díky zásahu vymahačské firmy poškozené vrátil v době od 11. 6. 2010 do 16. 7. 2010 postupně částku 55.000,- Kč,
16. dne 16. 12. 2009 v O.-M. H. uzavřel za společnost SUNNY TRADE TEAM, s. r. o., s poškozeným M. K. „Rezervační smlouvu“ č. ..., jejímž předmětem byla rezervace koupě bytu z osobního vlastnictví, a to bytu na adrese H.-Š. na ul. L. za částku 120.000,- Kč, byť byt nesplňoval požadavek ohledně vlastnictví bytu výslovně vymíněný poškozeným, který chtěl kupní cenu financovat hypotékou, což poškozenému zamlčel, rezervační zálohu ve výši 120.000,- Kč od poškozeného, kterému byt ukázal, dne 16. 12. 2009 vybral a dobu rezervace bytu 7. 1. 2010 prodloužil z původního data 10. 1. 2010 do 15. 2. 2010, následně v úmyslu odvrátit od sebe podezření nabídl poškozenému další dva byty, z nichž ani jeden nebyl vhodný z hlediska požadavků poškozeného, dále nereagoval na urgence vrácení peněz a přesto, že smluvní vztah byl ukončen uplynutím sjednané doby, smlouvu dne 22. 1. 2010 vypověděl, čímž poškozenému M. K., trvale bytem O.-L., O., způsobil škodu ve výši 120.000,- Kč,
17. dne 13. 2. 2008 v O.-T. na ul. T. uzavřel za společnosti SUNNY GM, s. r. o., s poškozenou M. N. „Smlouvu o zprostředkování zajištění výměny bytu a převodu čl. práv a povinnosti družstevního bytu“, č. ..., kdy předmětem smlouvy byla výměna družstevního bytu č. ... poškozené nacházejícího se na ul. R. v O.-P. za nájemní byt v O.-P. ve smlouvě stanovených parametrů s termínem realizace rok 2008 za doplatek 300.000,- Kč – 350.000,- Kč a náklady obviněného v částce 45.000,-Kč, kdy se dohodli na zajištění nájemního vztahu pro poškozenou k bytu vlastníka RPG Byty, s. r. o, ačkoliv takovou možnost neměl, kdy následně po podpisu dohody o převodu členských práv a povinností k specifikovanému bytu poškozenou na ing. J. P. dne 25. 2. 2008 s účinností od 1. 3. 2008, ve které byla stanovena splatnost ceny za převod částky 780.000,- Kč dne 7. 3. 2008, nejprve smlouvou ze dne 28. 2. 2008 dohodl s poškozenou zrušení smlouvy o výměně bytu a zaplatil jí částku 50.000,- Kč a poté, co převodem na účet společnosti SUNNY TRADE TEAM, s. r. o., jíž byl obviněný jednatelem, č. 183623883/0600 vedený u GE Money Bank, a. s., peníze za převod bytu poškozené vyinkasoval 6. 3. 2008, poškozené žádný nájemní byt nezajistil a v době od 11. 3. 2008 do 10. 10. 2008 jí vyplatil jen 400.000,- Kč a dále hradil nájem v předmětném bytě, který poškozená stále užívala v období od srpna 2008 do března 2009 v částce celkem 57.500,- Kč, čímž poškozené M. N., trvale bytem ul. R., O.-P. způsobil škodu minimálně ve výši 228.000,- Kč,
18. poté, co nejprve dne 3. 12. 2009 uzavřel na blíže nezjištěném místě v O. za společnost SUNNY TRADE TEAM, s. r. o., s poškozeným L. H. kupní smlouvu na nemovitosti: bytovou jednotku č. ... a spoluvlastnický podíl na parcele na adrese ul. L. v H.-Š. za dohodnutou kupní cenu 600.000,- Kč s ujednáním o přechodu vlastnického práva nemovitostem vkladem do katastru nemovitostí a dne 26. 1. 2010 v H., okr. K. se nechal zplnomocnit pro dispozice s tímto bytem poškozeným, pak v zastoupení poškozeného téhož dne uzavřel kupní smlouvu na specifikované nemovitosti s kupující L. U. za kupní cenu v částce 730.000,- Kč, kterou skutečně 22. 12. 2009 uhradila, a obviněný pak přes smlouvu a dohodu s poškozeným mu uhradil pouze část kupní ceny a část peněz započetl po dohodě s poškozeným na své další výdaje a uhradil dluhy, poplatky a daň za poškozeného, ovšem zbytek peněz si zcela neoprávněně ponechal pro svou potřebu a poškozenému L. H., trvale bytem ul. L. v H.-Š. způsobil škodu ve výši minimálně 150.000,- Kč,
19. v O. v období minimálně od 8. 10. 2010 do 3. 11. 2010 jako osoba zaregistrovaná na internetovém serveru aukro.cz pod emailovou adresou ..., vystupující pod nickem S., v úmyslu neoprávněně se obohatit po zákaznících požadoval vždy předem dohodnutou finanční částku odeslat na účet spol. Sunny Trade Team, s. r. o., se sídlem Třebovická 5145/76, Ostrava-Třebovice, jejímž byl jednatelem, č. účtu 103623883/0600, vedený u GE Money Bank, a. s, přičemž zákazníkům nabízel k prodeji mobilní telefony různých značek, kdy poté, co poškození předmětný telefon vyhráli a odeslali úhradu za mobilní telefon vč. poštovného a balného na výše uvedený bankovní účet, po přijetí platby se kontaktům s poškozenými vyhýbal, zboží nedodal ani finanční prostředky nevrátil a poškozeným způsobil škodu ve výši:
· P, Č, 19.299,- Kč za mobilní telefon Apple Iphone 4G,
· Mgr. M. K. 14.030,- Kč za mobilní telefon Apple Iphone 4G,
· D. S. 8.130,- Kč za mobilní Apple Iphone 3GS,
· J. T. 9.020,- Kč za mobilní telefon Samsung Galaxy S, 5 MPx, Android,
· D. T. 7.905,- Kč za mobilní telefon Apple Iphone 3 GS.
Proti citovanému rozsudku podal obviněný odvolání, které Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 25. 4. 2013, sp. zn. 5 To 42/2013 , podle §256 tr. ř. zamítl.
Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný dovolání prostřednictvím svého obhájce Mgr. Martina Prajznera, kterým napadl usnesení odvolacího soudu v celém rozsahu. Ohledně dovolacího důvodu odkázal na §265b odst. 1 písm. d) tř. ř. s tím, že byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení, dále na §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s tím, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení, a také na §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. s tím, že bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) tr. ř. (pozn.: obviněný nesprávně cituje písm. h) tohoto ustanovení), aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí a navíc byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. d) tr. ř.
Pokud jde o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř., obviněný připustil, že na radu své tehdejší obhájkyně vždy žádal, aby hlavní líčení byla prováděna v jeho nepřítomnosti. Pokud tak však nalézací soud jednal, stalo se tak v rozporu se zákonem. Jeho přítomnost u hlavního líčení měla být soudem zajištěna, postupem soudu byl obviněný zkrácen na svém právu, aby věc byla projednána v jeho přítomnosti (čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod).
Obviněný cituje ustanovení §202 odst. 2 písm. b) tr. ř. a v této souvislosti uvádí, že v přípravném řízení se k trestné činnosti vyjádřil pouze kuse a nevypovídal podrobně ke všem skutkům. V hlavním líčení vzhledem ke své nepřítomnosti nevypovídal a odvolacím soudem mu nebylo umožněno vypovídat ke všem skutkům. S odkazem na odbornou literaturu a judikaturu rozvedl závěry právní teorie týkající se významu účasti obviněného u hlavního líčení. Konstatoval, že v jeho případě nebyly splněny formální ani materiální podmínky pro konání hlavního líčení v jeho nepřítomnosti.
Dovolatel připouští, že obviněného nelze nutit k výpovědi a k obhajobě, nemůže proto být bez dalšího nucen ani k účasti u hlavního líčení, takže hlavní líčení lze výjimečně provést bez účasti obviněného. Dále připouští, že formální podmínky §202 odst. 2 písm. a) tr. ř. v jeho případě splněny byly. K podmínkám podle §202 odst. 2 písm. b) tr. ř. uvádí, že pokud obviněný v přípravném řízení k některému ze skutků nebyl vyslechnut, mělo by být konání hlavního líčení v jeho nepřítomnosti vyloučeno. Obviněný má za to, že s ohledem na kusost jeho výpovědí k jednotlivým skutkům v přípravném řízení nebyla splněna podmínka pro konání hlavního líčení v jeho nepřítomnosti ve smyslu §202 odst. 2 písm. b) tr. ř. Přitom vytýká odvolacímu soudu, že nevyhověl jeho návrhu na vrácení věci k novému projednání soudu prvního stupně za účelem doplnění dokazování jeho výslechem a provedením dalších důkazů, přičemž uvádí, že za této situace nebylo možno ve věci spolehlivě rozhodnout a dosáhnout účelu trestního řízení. Současně vytýká, že nepřítomnost u hlavního líčení hodnotil odvolací soud v jeho neprospěch při rozhodování o trestu.
V rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněný namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku, zejména v bodech 1 – 11, 12 – 16 a 19 výroku o vině. Zdůrazňuje, že v případě trestného činu podvodu musí být subjektivní stránka ve formě úmyslu naplněna již od samého počátku jednání, pro které je pachatel postaven před soud. V jeho případě subjektivní stránka prokázána nebyla a šlo o občanskoprávní spory, přičemž bylo použito trestního práva v rozporu se zásadou ultima ratio. Pokud jde o trestný čin zpronevěry podle §248 odst. 1, 2 tr. zákoníku v bodě 17 výroku o vině, obviněný odkazuje na argumentaci svého odvolání, podle které nešlo o soudně trestný čin. K výroku o vině přečinem zpronevěry pod bodem 18 obviněný uvádí, že pouhé nevrácení peněz v termínu nemůže zakládat trestnost činu ve smyslu trestního práva.
V závěru svého dovolání obviněný navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 4. 2013, sp. zn. 5 To 42/2013, zrušil a věc vrátil tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí.
K dovolání obviněného se vyjádřil nejvyšší státní zástupce prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství. Ten po shrnutí předchozího průběhu řízení a obsahu obviněným podaného dovolání uvedl k argumentaci podřazené obviněným dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř., že uplatněné námitky deklarovanému dovolacímu důvodu obsahově odpovídají, nepovažuje je však za důvodné. Vysvětlil podmínky konání hlavního líčení v nepřítomnosti obviněného a konstatoval, že formální podmínky uvedené v ustanovení §202 odst. 2 písm. a), b) tr. ř. v předmětné trestní věci splněny byly. Ke splnění podmínky spočívající v tom, že, „obžalovaný už byl některým orgánem činným v trestním řízení vyslechnut“ postačuje, že obviněný dostal možnost vyjádřit se k věci v rámci jeho výslechu za podmínek §91 tr. ř. Z formálního hlediska je tato podmínka splněna i v případě, že obviněný využil svého zákonného práva nevypovídat nebo vypovídal jen kuse. Je skutečností, že materiální podmínka pro konání hlavního líčení v nepřítomnosti obviněného, tj. možnost věc spolehlivě rozhodnout a účelu trestního řízení dosáhnout i bez přítomnosti obžalovaného, musí být splněna i v případě, kdy obviněný výslovně žádá o to, aby hlavní líčení bylo provedeno v jeho nepřítomnosti. Na druhé straně však nelze podle názoru státního zástupce zcela pominout, že obviněný nemůže být k výpovědi a k uplatnění práva na obhajobu žádným způsobem nucen. Jestliže obviněný výslovně žádá, aby bylo hlavní líčení provedeno v jeho nepřítomnosti, pak takovýmto projevem vůle dává najevo, že nemá zájem se k věci vyjadřovat ani osobně uplatňovat další svoje obhajovací práva. Vynucování účasti u hlavního líčení uložením pořádkové pokuty nebo předvedením u obviněného, který výslovně žádá, aby soud jednal v jeho nepřítomnosti, bude proto podle státního zástupce přicházet v úvahu zcela výjimečně.
V obecné rovině může podle státního zástupce důvod nesplnění materiálních podmínek konání hlavního líčení v nepřítomnosti obviněného spočívat v nutnosti obviněného osobně vyslechnout. Skutečnost, že obviněný v přípravném řízení odmítl k celé své trestné činnosti nebo k její části vypovídat, však není takovou skutečností, která by provedení hlavního líčení v nepřítomnosti obviněného bez dalšího vylučovala. Obviněný nemůže být k výpovědi žádným způsobem donucován a povinností soudu je rozhodnout o vině a případně o trestu i v případě, že se obviněný v rámci zvolené taktiky obhajoby rozhodne k věci vůbec nevypovídat. Z důkazního hlediska ostatně není podle státního zástupce praktický rozdíl mezi situací, kdy hlavní líčení proběhlo v nepřítomnosti obviněného, a situací, kdy obviněný hlavnímu líčení fyzicky přítomen byl, ale odmítl vypovídat.
V předmětné trestní věci navíc nešlo o situaci, kdy by obviněný ke skutečnostem kladeným mu za vinu v trestním řízení nevypovídal vůbec. Z odůvodnění rozhodnutí nalézacího soudu vyplývá, že k naprosté většině skutků a dílčích útoků kladených mu za vinu se obviněný v přípravném řízení s větší či menší mírou podrobnosti vyjádřil a soud se jeho obhajobou zabýval. S ohledem na celkovou důkazní situaci a s přihlédnutím k tomu, že obhajoba obviněného byla u všech hlavních líčení zajištěna obhájcem, proto podle názoru státního zástupce nebyly nepřítomností obviněného průběh a výsledky hlavního líčení ovlivněny natolik, aby nebylo možno dostatečně zjistit skutkový stav a spravedlivě ve věci rozhodnout.
Státní zástupce podotknul, že je samozřejmě věcí obviněného, popř. jeho obhájce, jakou taktiku obhajoby zvolí. Jestliže však obviněný, který výslovně žádal provedení hlavního líčení bez jeho přítomnosti, následně řádným nebo dokonce mimořádným opravným prostředkem vytýká soudu, že tuto jeho žádost akceptoval a jeho účast u hlavního líčení nevynucoval, pak nezbývá než konstatovat, že takovéto jednání obviněného nese rysy jednání obstrukčního.
K námitkám uplatněným v rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. státní zástupce poté, co vysvětlil podstatu tohoto dovolacího důvodu, konstatoval, že dovolatel sice uvádí, že v případě jednání posouzených jako trestné činy podvodu, šlo toliko o občanskoprávní vztahy, na podporu tohoto svého tvrzení však uvádí pouze tolik, že od počátku existující podvodný úmysl mu v řízení před soudy obou stupňů nebyl prokázán. Takto formulovaná námitka je spíše námitkou skutkovou a pod deklarovaný dovolací důvod ji lze podřadit jen se značnou dávkou tolerance. Přesto státní zástupce shrnul, že podstata podvodného jednání vylíčeného pod body 1 – 11 a 12 – 16 výroku o vině spočívala v tom, že obviněný M. jako jednatel společnosti SUNNY GM, s. r. o., se sídlem Ostrava v úmyslu neoprávněně se obohatit nepravdivě poškozeným deklaroval zejména možnost zajištění nájemního vztahu k bytům z vlastnictví společnosti RPG Byty, s. r. o., kterou však neměl, neboť reálně nedisponoval žádným právním vztahem k uvedenému vlastníku bytů, či k bytům samotným, od poškozených inkasoval různě vysoké finanční částky ve výši řádově desítek až stovek tisíc korun jako zálohy, provize apod., sjednání nájemního vztahu však nezajistil. Jestliže obviněný inkasoval od poškozených peníze za zajištění nájemního vztahu k bytům, ke kterým sám žádným právním vztahem nedisponoval, pak podle názoru státního zástupce musel být od počátku přinejmenším srozuměn s tím, že svoje sliby nesplní, a že služby, které by měly být ekvivalentem vyplacených finančních částek, poškozeným neposkytne. Podvodný charakter jednání obviněného vyplývá i z počtu dílčích útoků a doby, po kterou byla trestná činnost páchána (jedenáct dílčích útoků spáchaných v době od 15. 9. 2006 do 23. 9. 2008, resp. pět dílčích útoků spáchaných v době od 25. 3. 2009 do 16. 12. 2009). Jestliže obviněný navazoval kontakty s dalšími a dalšími poškozenými a inkasoval od nich peníze přesto, že svým dřívějším „klientům“ sjednání nájemního vztahu k bytu nezajistil a vylákané finanční částky jim nevrátil, resp. vrátil pouze z části na jejich nátlak, pak i tato okolnost svědčí o od počátku existujícím podvodném úmyslu na straně obviněného, a to minimálně úmyslu eventuálním ve smyslu §15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku. Ze zjištění uvedených v tzv. skutkových větách tedy existence subjektivní stránky trestného činu podvodu na straně dovolatele podle názoru státního zástupce dostatečně vyplývá, byť zde není výslovně vyjádřena.
Méně uspokojivě jsou podle státního zástupce znaky přečinu podvodu podle §209 odst. 1, 3 tr. zákoníku vymezeny v tzv. skutkové větě pod bodem 19 výroku o vině. Skutek je zde vymezen v podstatě tak, že dovolatel v úmyslu neoprávněně se obohatit nabízel prostřednictvím internetu mobilní telefony různých značek a požadoval po zákaznících předem dohodnutou finanční částku, poté, kdy poškození odeslali úhradu za mobilní telefon na bankovní účet, však zboží nedodal ani finanční prostředky nevrátil, kontaktům s poškozenými se vyhýbal a pěti ve výroku uvedeným poškozeným tak způsobil škodu cca 58.000 Kč. Kromě obecného konstatování, podle kterého dovolatel jednal „v úmyslu neoprávněně se obohatit“, zde nejsou uvedeny takové skutečnosti, ze kterých by vyplývalo, že obviněný od počátku neměl v úmyslu předmětné mobilní telefony dodat, a že mu popř. bylo známo, že k tomu ani nemá objektivní možnost. V kontextu se skutečnostmi rozvedenými v odůvodnění soudního rozhodnutí (str. 33-34 rozsudku soudu prvního stupně), podle kterých obviněný mimo jiné uváděl rozporné údaje o důvodech nedodání telefonů a nepředložil žádné doklady o tom, že předmětnými telefony vůbec disponoval, lze však podle názoru státního zástupce i v případě tohoto skutku učinit závěr o podvodném charakteru jednání obviněného. Podle názoru státního zástupce není vyloučeno usuzovat na existenci podvodného úmyslu na straně obviněného též na podkladě zmatené a rozporné obhajoby, resp. jeho neschopnosti určité skutečnosti uspokojivě vysvětlit.
Pro úplnost státní zástupce uvádí, že trestný čin podvodu může být spáchán i v rámci občanskoprávního vztahu, jestliže jeden z jeho účastníků od počátku jedná s úmyslem přijmout plnění od druhé strany tohoto vztahu, ekvivalentní plnění, ke kterému je povinen sám, však neposkytnout.
Dále pak státní zástupce připomíná, že dovolání je mimořádným opravným prostředkem značně formalizovaným a podatel je povinen vždy uvést konkrétní skutečnosti, které mají zakládat jím deklarovaný dovolací důvod. K argumentaci obviněného k výroku o trestném činu zpronevěry podle §248 odst. 1, 2 tr. zák. pod bodem 17 výroku o vině, kde pouze odkazuje na své odvolání, proto nelze přihlížet. Pokud se týká výroku o vině přečinem zpronevěry podle §206 odst. 1, 3 tr. zák. (bod 18 výroku o vině), námitky dovolatele se svým obsahem míjejí s podstatou trestné činnosti, která je mu v tomto bodě výroku o vině vytýkána. Ta spočívala nikoli v tom, že by obviněný ve lhůtě nevrátil nějakou peněžní částku, ale v tom, že si ponechal pro svoji potřebu a nepředal prodávajícímu část kupní ceny, která mu byla předána kupujícím v souvislosti se zprostředkováním kupní smlouvy na nemovitost.
Dovolací námitky uplatněné v rámci důvodů podle §265b odst. 1 písm. d), g) tr. ř. považuje státní zástupce za zjevně nedůvodné. Obviněný dovolání opřel též o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., a to o obě části tohoto dovolacího důvodu. K tomu státní zástupce uvádí, že uplatnění té části uvedeného dovolacího důvodu, podle které bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, v předmětné trestní věci nepřicházelo vůbec v úvahu. Takovouto vadou je rozhodnutí soudu druhého stupně zatíženo v případě, kdy tento soud znemožnil některé ze stran řízení přístup k druhé instanci, protože rozhodl o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku z některého z tzv. formálních důvodů bez meritorního přezkumu rozhodnutí soudu prvního stupně, ačkoli při správném postupu byl povinen takovýto přezkum provést (např. zamítl pro opožděnost odvolání, které bylo ve skutečnosti podáno včas). V této trestní věci však bylo odvolání obviněného M. zamítnuto jako nedůvodné podle §256 tr. ř. po meritorním přezkumu napadeného rozhodnutí. Protože řízení předcházející rozhodnutí odvolacího soudu nebylo zatíženo dovolatelem tvrzenými vadami uvedenými v ustanovení §265b odst. 1 písm. d), g) tr. ř., není důvodně uplatněna ani druhá část dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. spočívající v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g), přestože byl v předcházejícím řízení dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k) tr. ř.
Závěrem proto státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud odmítl dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. a), h) tr. ř.], že bylo podáno oprávněnou osobou [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.] v zákonné lhůtě, jakož i na místě, kde je lze učinit (§265e odst. 1 tr. ř.).
Vzhledem k tomu, že lze dovolání podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., musel Nejvyšší soud dále posoudit otázku, zda lze dovolatelem uplatněné dovolací důvody považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem. V úvahu přitom přicházelo posouzení pouze ve vztahu k ustanovení odstavce prvního §265b tr. ř.
Podle ustanovení §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání. Naplnění tohoto dovolacího důvodu tedy předpokládá, že se v rozporu s příslušnými zákonnými ustanoveními konalo hlavní líčení nebo veřejné zasedání v nepřítomnosti obviněného, ač mu měla být jeho přítomnost umožněna nebo zajištěna. Takovým postupem soudu byl pak obviněný zkrácen na svém právu, aby jeho věc byla projednána v jeho přítomnosti a mohl se tak vyjádřit ke všem prováděným důkazům (srov. čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod).
Podle §202 odst. 2 tr. ř. lze v nepřítomnosti obžalovaného hlavní líčení provést, jen když má soud za to, že věc lze spolehlivě rozhodnout a účelu trestního řízení dosáhnout i bez přítomnosti obžalovaného, a přitom
a) obžaloba byla obžalovanému řádně doručena a obžalovaný byl k hlavnímu líčení včas a řádně předvolán a
b) o skutku, který je předmětem obžaloby, byl obžalovaný už některým orgánem činným v trestním řízení vyslechnut a bylo dodrženo ustanovení o zahájení trestního stíhání (§160) a obviněný byl upozorněn na možnost prostudovat spis a učinit návrhy na doplnění vyšetřování (§166 odst. 1).
Další negativní podmínky konání hlavního líčení v nepřítomnosti obviněného jsou uvedeny v ustanovení §202 odst. 4 tr. ř., ty se však neuplatní v případě, kdy obviněný výslovně žádá, aby bylo hlavní líčení provedeno v jeho nepřítomnosti (§202 odst. 5 tr. ř.), jak tomu bylo i v trestní věci obviněného.
Obviněný uznává splnění podmínky podle §202 odst. 2 písm. a) tr. ř. Pokud jde o podmínku podle písm. b) téhož ustanovení, obviněný sice připouští, že podmínka spočívající v tom, že byl o skutku, který je předmětem obžaloby, „některým orgánem činným v trestním řízení vyslechnut“, je splněna i v případě, že v rámci výslechu dostal možnost se ke skutku vyjádřit, avšak odmítl vypovídat, na druhou stranu však argumentuje, že nevypovídal ke všem skutkům, resp. k nim vypovídal kuse. Tím je již samotná jeho argumentace vnitřně rozporná. Účelem práva obviněného na projednání věci v jeho přítomnosti je zejména zajistit mu reálnou možnost vyjádřit se před soudem k tomu, co je mu v obžalobě kladeno za vinu, a k důkazům, na nichž je obžaloba založena. Proto i výše citovanou podmínku je třeba vykládat tak, že pokud měl obviněný možnost se v rámci výslechu vyjádřit ke všem skutkům kladeným mu za vinu, pak je podmínka splněna i tehdy, pokud tak z vlastní vůle neučinil.
Zbývá proto otázka, zda bylo možno v trestní věc obviněného bez jeho přítomnosti spolehlivě rozhodnout a dosáhnout účelu trestního řízení, tedy zda byly splněny materiální podmínky. Pokud jde o možnost trestní věc spolehlivě rozhodnout, je i z odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně patrné, že byl k dispozici dostatek důkazních prostředků, aby skutek mohl být v celé šíři objasněn. Nešlo přitom o situaci, jako například u trestného činu zanedbání povinné výživy, kdy by bylo nutno zkoumat výdělkové poměry obviněného pro závěr, zda u něj byla naplněna subjektivní stránka, apod. Jak správně podotkl státní zástupce a do jisté míry připouští i sám obviněný, obviněného není možné k výpovědi žádným způsobem donucovat. Tím, že požádal o konání hlavního líčení v jeho nepřítomnosti, dal současně najevo mimo jiné i to, že v hlavním líčení vypovídat nechce. Soud tedy mohl naprosto oprávněně vycházet z předpokladu, že případná vynucená účast obviněného u hlavního líčení by k objasnění skutku a rozhodnutí ve věci nijak nepřispěla.
Pokud jde o naplnění účelu trestního řízení, je třeba v této souvislosti mimo náležitého objasnění věci (tedy možnosti odhalit pachatele skutku a uložit mu spravedlivý trest, což je hlavním účelem trestního řízení), o kterém bylo již výše pojednáno, a provedení řádného zákonného procesu, k jehož zajištění ostatně právě slouží i poměrně přísné podmínky upravené v §202 tr. ř., vzít v úvahu jeho výchovné a preventivní působení, a to působení zejména na samotného obviněného, zabýváme-li se otázkou jeho účasti u hlavního líčení (i když je samozřejmě možno v této souvislosti zvažovat i rozdílné působení na veřejnost za situace, kdy se obviněný hlavního líčení účastní a kdy se jej neúčastní). Na druhé pomyslné misce vah pak leží právo na osobní svobodu, do něhož by v tomto případě bylo nutno zasáhnout donucováním obviněného k účasti u hlavního líčení v krajním případě i jeho předvedením. V neposlední řadě je třeba přihlédnout i k průtahům, které by tímto způsobem vznikly.
Je třeba si uvědomit, že výchovné a preventivní působení trestního stíhání na obviněného je zachováno i bez jeho účasti u hlavního líčení, jinak by ostatně ztratil smysl např. institut trestního příkazu. Fakt, že se obviněný hlavního líčení odmítá účastnit, může být ostatně i důsledkem toho, že výchovné působení trestního stíhání na svou osobu prožívá velmi silně a obává se psychických důsledků své účasti u veřejného soudního jednání. Donucování obviněného k účasti u hlavního líčení proti jeho vůli pouze za účelem zesílení výchovného a preventivního působení trestního řízení se pak v porovnání s právem na osobní svobodu jeví jako neproporcionální (a to ještě silněji v případě, kdy bychom zvažovali výchovné a preventivní působení vůči veřejnosti). Účast u hlavního líčení je především právem obviněného, jde o důležitou součást jeho práva na obhajobu. Podmínky konání hlavního líčení specifikované v §202 tr. ř. pak slouží především posouzení možnosti konání hlavního líčení v situaci, kdy se k němu obviněný bez omluvy nedostaví. Materiální podmínky konání hlavního líčení podle §202 odst. 2 tr. ř. je pak třeba zkoumat zejména z hlediska důkazního. Nikde však není obviněnému výslovně uložena povinnost se hlavního líčení účastnit z důvodu výchovného a preventivního působení na jeho osobu. Nejvyšší soud je proto toho názoru, že účelu trestního řízení bylo v případě obviněného možné dosáhnout i bez jeho účasti u hlavního líčení, a to jak z hlediska důkazního, tak i z hlediska výchovného a preventivního působení trestního řízení. Současně je možné souhlasit se státním zástupcem v tom směru, že v daném případě nese jednání obviněného obstrukční rysy.
K dalšímu okruhu námitek, které obviněný podřadil dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je pak třeba nejprve obecně uvést následující:
Podle ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z toho plyne, že v rámci rozhodování o dovolání vychází Nejvyšší soud zásadně ze skutkových zjištění provedených soudy v předchozím řízení a pouze hodnotí, zda tato skutková zjištění byla z hlediska hmotného práva správně posouzena. Není tedy možné namítat nic proti samotným skutkovým zjištěním soudu, proti tomu, jak soud hodnotil důkazy, v jakém rozsahu provedl dokazování, jak postupoval při provádění důkazů, apod. V tomto směru totiž nejde o aplikaci hmotného práva, ale procesních předpisů, zejména ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. o postupu orgánů činných v trestním řízení při zjišťování skutkového stavu a při hodnocení důkazů. Hmotně právní posouzení se pak týká především trestního práva hmotného, ale může se týkat i jiných právních odvětví (k tomu srov. č. 36/2004 Sb. rozh. tr., str. 299). Nesprávnost může spočívat v tom, že soud nesprávně aplikuje normu hmotného práva tím, že buď použije jiný právní předpis či jiné ustanovení nebo použije správný právní předpis a jeho správné ustanovení, ale nesprávně je vyloží. Nesprávnost může rovněž spočívat v chybně posouzené předběžné otázce. Je třeba dodat, že v žádném z dalších ustanovení §265b odst. 1 trestní řád nepřipouští jako důvod dovolání, že by rozhodnutí bylo založeno na nesprávném nebo neúplném skutkovém zjištění. Z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř., je dovolání podáno i v případě, kdy je v něm sice citováno některé z ustanovení §265b tr. ř., ale ve skutečnosti jsou vytýkány vady, které zákon jako důvod dovolání nepřipouští.
Obviněný zdůrazňuje, že v případě trestného činu podvodu musí být subjektivní stránka ve formě úmyslu naplněna již od samého počátku jednání, pro které je pachatel postaven před soud. V jeho případě subjektivní stránka v bodech 1 – 11, 12 – 16 a 19 výroku o vině prokázána nebyla a šlo o občanskoprávní spory, přičemž bylo použito trestního práva v rozporu se zásadou ultima ratio. Z takto formulované argumentace je zřejmé, že obviněný ve skutečnosti nenamítá nesprávné právní posouzení skutku, ale pouze to, že mu nebyla prokázána subjektivní stránka. Z toho pak vyvozuje také porušení principu ultima ratio. Je tedy zřejmé, že taková argumentace ve skutečnosti dovolacímu přezkumu ve smyslu citovaného dovolacího důvodu nepodléhá. Pouze nad rámec dovolacího řízení lze konstatovat, že soudy logicky a přesvědčivě vysvětlily, jak k daným skutkovým závěrům dospěly, a odůvodnění jejich rozhodnutí v tomto směru nebudí pochybnosti. To se týká i subjektivní stránky, tedy úmyslu. Také popis jednotlivých útoků ve skutkové větě nepřipouští jinou možnost, než že se jednalo o úmyslné jednání.
Pokud jde o trestný čin zpronevěry podle §248 odst. 1, 2 tr. zákoníku v bodě 17 výroku o vině, obviněný odkazuje na argumentaci svého odvolání, podle které nešlo o soudně trestný čin. Nejvyšší soud již v řadě svých rozhodnutí konstatoval, že tímto způsobem nelze obsah dovolání jakožto mimořádného opravného prostředku konstruovat. „Dovolání, jak již bylo uvedeno, lze podat jen z taxativně vymezených důvodů, čemuž musí odpovídat mimo jiné i podřazení námitek pod konkrétní dovolací důvod, který je v dovolání deklarován. Námitky obsažené v odvolání nelze bez dalšího akceptovat jako námitky dovolací, neboť smysl a účel těchto opravných prostředků není totožný.“ (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. srpna 2010, sp. zn. 8 Tdo 940/2010).
K výroku o vině přečinem zpronevěry pod bodem 18 obviněný uvádí, že pouhé nevrácení peněz v termínu nemůže zakládat trestnost činu ve smyslu trestního práva. Jak správně podotýká státní zástupce, tato argumentace se zcela míjí s přisouzeným skutkem tak, jak byl zjištěn. Při jeho přečtení je zcela zřejmé, že nešlo v žádném případě o nějaké „pouhé nevrácení finanční hotovosti v termínu“. S takto formulovanou námitkou je pak prakticky nemožné polemizovat, neboť v podstatě sama o sobě nedává smysl, nereflektuje jednání, které bylo skutečně v trestním řízení odhaleno a v rozsudku popsáno. Lze tak pouze odkázat na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně a na výše citovaný popis skutku, jehož kvalifikaci Nejvyšší soud považuje za přiléhavou. Tolik tedy k námitkám podřazeným obviněným dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v sobě zahrnuje dvě alternativy. Podle první z nich je dán, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Jde tedy o případy, kdy bylo zamítnuto nebo odmítnuto obviněným podané odvolání proti rozsudku nalézacího soudu z formálních důvodů uvedených v §253 tr. ř. bez věcného přezkoumání podle §254 tr. ř., aniž by byly současně splněny procesní podmínky stanovené trestním řádem pro takový postup. Podle druhé z nich je uvedený dovolací důvod dán tehdy, když v řízení, které předcházelo vydání rozhodnutí o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., byl dán některý z důvodů dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Jde tedy o případy, kdy bylo zamítnuto obviněným podané odvolání proti rozsudku nalézacího soudu postupem podle §256 tr. ř., tj. po věcném přezkoumání odvolacím soudem podle §254 tr. ř. s tím, že jej odvolací soud neshledal důvodným.
Obviněný odkázal na obě alternativy zvoleného dovolacího důvodu. První z nich nepřichází v úvahu z důvodů, které byly vysvětleny výše v obecném výkladu. Odkaz na druhou alternativu obviněný spojil s naplněním dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. Vzhledem k tomu, že však Nejvyšší soud naplnění tohoto dovolacího důvodu a ani dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v předchozím řízení neshledal, nemohl shledat ani naplnění dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
Vzhledem k výše uvedenému dospěl Nejvyšší soud k závěru, že napadeným rozhodnutím a jemu předcházejícím postupem k porušení zákona ve smyslu uplatněných dovolacích důvodů podle §265b odst. 1 písm. d), g), l) tr. ř. nedošlo. Dovolání obviněného J. M. proto pro jeho zjevnou neopodstatněnost podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl, a to v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 21. listopadu 2013
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch