ECLI:CZ:NS:2013:20.CDO.1422.2012.1
sp. zn. 20 Cdo 1422/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., v exekuční věci oprávněné České spořitelny a.s. se sídlem v Praze 4, Olbrachtova 1929/62, identifikační číslo osoby 45244782, proti povinným 1) V. Z. a 2) O. P., za účasti zástavní věřitelky Ing. A. T. , zastoupené JUDr. Jaroslavem Štemberkem, advokátem se sídlem v Praze 4, Svatoslavova 8, pro 129.930,89 Kč, o rozvrhu podstaty, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 13 Nc 15948/2003 a u Mgr. Richarda Bednáře, soudního exekutora Exekutorského úřadu se sídlem v Praze 10, Na Plískavě 1525/2, pod sp. zn. 003 EX 266/03, o dovolání zástavní věřitelky proti usnesení Městského soudu v Praze z 25. října 2011, č. j. 14 Co 333/2011-271, takto:
Dovolání se zamítá .
Odůvodnění:
Usnesením z 8. července 2011, č. j. 003 EX 266/03-232, exekutorský kandidát Mgr. Erik Smola, pověřený soudním exekutorem Mgr. Richardem Bednářem, (kromě toho, že rozhodl o námitkách povinného) rozvrhl rozdělovanou podstatu ve výši 3.650.000,- Kč tak, že z ní bude uspokojena
1. pohledávka soudního exekutora ve výši 476.271,- Kč plus 20% DPH, tj. 95.254,20 Kč, celkem tedy ve výši 571.525,20 Kč k hotovému zaplacení, bez námitek
2. pohledávka zástavního věřitele Ing. P. S. částečně do výše 296.112,10 Kč k hotovému zaplacení, bez námitek
3. pohledávka zástavní věřitelky Ing. A. T. částečně do výše 2.782.362,70 Kč k hotovému zaplacení, bez námitek.
V odůvodnění usnesení pak vysvětlil, že celková částka 2.782.362,70 Kč sestává ze dvou dílčích, a to částky 1.694.859,14 Kč představující část jistiny, úroků z prodlení za poslední 3 roky před rozvrhovým jednáním a nákladů řízení, a částky 1.087.503,56 Kč představující část zbývajících úroků z prodlení za dobu předcházející, tj. za dobu více než tří let před rozvrhovým jednáním.
Napadeným rozhodnutím městský soud k odvolání povinného a zástavního věřitele Ing. P. S. usnesení soudního exekutora (s výslovným poukazem na ustanovení §212 písm. d/ o. s. ř.) změnil a rozdělovanou podstatu rozvrhl tak, že z ní budou uspokojeny přihlášené pohledávky v následujícím pořadí a výši:
1. pohledávka soudního exekutora ve výši 571.525,20 Kč k hotovému zaplacení
2. pohledávka zástavního věřitele Ing. P. S. částečně do výše 296.112,10 Kč k hotovému zaplacení
3. pohledávka zástavní věřitelky Ing. A. T. částečně do výše 1.694.859,14 Kč k hotovému zaplacení,
4. pohledávka oprávněné ve výši 129.930,89 Kč k hotovému zaplacení
5. pohledávka zástavní věřitelky Ing. A. T. částečně do výše 957.572,80 Kč k hotovému zaplacení,
zástavní věřitelce tedy přiznal v souhrnu částku o 111.931,- Kč nižší než exekutorský kandidát. V odůvodnění usnesení, z něhož byl zástavní věřitelce věnován výlučně jeden, a to poslední odstavec na páté straně rozhodnutí, odvolací soud uvedl, že „ve druhém pořadí byla správně uspokojena pohledávka zástavní věřitelky, ovšem jen ve výši jistiny a úroků z prodlení do tří let před rozvrhovým jednáním ve výši 1.694.859,14 Kč, pro jejíž pořadí je rozhodné datum vzniku zástavního práva, resp. den, kdy soudu došel návrh na zřízení soudcovského zástavního práva (§338d odst. 1 os. s. ř.), tj. 11. 4. 2000. Ve třetím pořadí však musí být uspokojena pohledávka oprávněné , pro jejíž pořadí je rozhodný den, kdy soudu došel její návrh na nařízení exekuce, tj. 18. 6. 2003. Pohledávka oprávněné byla ke dni rozvrhového jednání vyčíslena částkou 129.930,89 Kč a nebyly proti ní vzneseny námitky. Jako čtvrtá v pořadí je pak pohledávka zástavní věřitelky na zaplacení úroků z prodlení za dobu delší tří let před rozvrhovým jednáním, pro jejíž pořadí je rozhodné datum podání přihlášky, tj. 24. 8. 2005. Tím je celá rozvrhovaná podstata vyčerpána.“
V dovolání (při ohlášení všech tří dovolacích důvodů) zástavní věřitelka namítá, že odvolací soud náležitě nezjistil, kolik oprávněné na vymáhanou pohledávku vyplatil soudní exekutor z peněz vymožených od druhé povinné O. P., dříve Z. Tuto částku je nutno od nároku oprávněné, přiznaného z rozdělované podstaty, odečíst. Podle svého vyjádření, které patrně při jednání dne 25. října 2011 nebylo zaprotokolováno, měla tato povinná na vymáhaný dluh zaplatit 47.000,- Kč, o čemž svědčí blokace části prostředků na jejím účtu u oprávněné. Dovolatelka nesouhlasí ani s výší nároku oprávněné, neboť ten jí byl přiznán se smluvním úrokem podle úvěrové smlouvy; ta však podle dovolatelky měla být považována za neplatný právní úkon, jelikož šlo o prostředky vylákané od oprávněné úvěrovým podvodem, neboť první povinný při sjednávání úvěru předložil falešné potvrzení o svém příjmu (společnost INVESTSTREET s. r. o., u níž měl být podle falešného potvrzení zaměstnán, ve skutečnosti neexistovala, což by při zachování náležité profesionální opatrnosti měla oprávněná zjistit, takže šlo o nedbalost z její strany). Má tudíž dovolatelka za to, že oprávněné měl být úrok přiznán maximálně ve výši dvojnásobku diskontní sazby ČNB ke dni následujícímu po poskytnutí úvěru, tj. 11%, nikoliv ve výši smluvní 17,5%. Oprávněná sama se proti usnesení soudního exekutora neodvolala, je tedy dovolatelka názoru, že byla, a to i podle jejího vlastního přesvědčení, dostatečně uspokojena již před rozvrhem podstaty. Odvolací soud však usnesení soudního exekutora změnil v její prospěch s odkazem na zásadu oficiality při rozvrhu podstaty, aniž se toho oprávněná sama domáhala. Pochybení odvolacího soudu pramení dle dovolatelčina názoru z toho, že ten rozhodoval na základě neúplně zjištěného stavu věci, kdy neměl k dispozici kompletní spisový materiál soudu I. stupně ani kompletní exekutorský spis, a napadené rozhodnutí se tak neopírá o řádně provedené dokazování. Podle jejího přesvědčení soudní exekutor o rozvrhu podstaty rozhodl správně a podaná odvolání měla být zcela zamítnuta.
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1.7.2009 do 31.12.2012 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, zákona č. 7/2009 Sb. a čl. II Přechodných ustanovení, bod 7, zákona č. 404/2012 Sb.).
Dovolání (přípustné podle §238a odst. 1 písm. e/ ve spojení s ustanovením §237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.) není důvodné.
Předně nutno zdůraznit, že dovolatelka, ač ohlašuje všechny tři dovolací důvody, ve skutečnosti uplatňuje pouze jediný, a to – vytýká-li soudu (jak to ostatně sama výslovně kvalifikuje), že „rozhodoval na základě neúplně zjištěného stavu věci“ – důvod podle §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., tedy že řízení je postiženo vadou, jež mohla mít (a podle dovolatelky měla) za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (k tomu srov. z literatury např. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád II., §201-376. Komentář. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2009, s 1918, 1919).
Ani tento dovolací důvod však v souzené věci naplněn nebyl.
Obě dovolací námitky, tedy jak ta, jíž dovolatelka odvolacímu soudu vytýká, že náležitě nezjistil, kolik oprávněné na vymáhanou pohledávku vyplatil soudní exekutor z peněz vymožených od druhé povinné O. P., tak ta, která se týká výše úrokové sazby, jsou totiž svou povahou námitkami, jimiž je popírána výše pohledávky oprávněné. Tyto námitky, jež musí být uplatněny podle ustanovení §337e odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. nejpozději do skončení rozvrhového jednání před soudem I. stupně, však dovolatelka, jak plyne z protokolu z 8. července 2001 (č. l. 231 exekutorského spisu), při rozvrhovém jednání nevznesla.
Protože řízení namítnutou vadou postiženo nebylo, lze s ohledem na výše uvedené uzavřít, že napadené rozhodnutí je správné, Nejvyšší soud tedy bez jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) dovolání jako nedůvodné podle §243b odst. 2 části věty před středníkem, odst. 6 o. s. ř. zamítl.
O případné náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení Hlavy VI. exekučního řádu.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. listopadu 2013
JUDr. Vladimír Mikušek
předseda senátu