ECLI:CZ:NS:2013:20.CDO.1691.2012.1
sp. zn. 20 Cdo 1691/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D. a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné Raiffeisenbank, a. s. se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b, identifikační číslo osoby 49240901, zastoupené Mgr. Martinem Strakou, advokátem se sídlem v Praze 2, Londýnská 674/55, proti povinnému J. H. , zastoupenému Mgr. Petrem Mimochodkem, advokátem se sídlem v Praze 4, Nuselská 375/98, pro 588 556,49 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 33 EXE 142/2011, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. února 2012, č. j. 15 Co 561/2011-195, takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. února 2012, č. j. 15 Co 561/2011-195, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 22. září 2011, č. j. 33 EXE 142/2011-166, se ruší a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 2 k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Městský soud napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 22. září 2011, č. j. 33 EXE 142/2011-166, kterým Obvodní soud pro Prahu 2 zamítl návrh povinného na zastavení exekuce nařízené usnesením téhož soudu ze dne 26. ledna 2011, č. j. 33 EXE 142/2011-31. Stejně jako soud prvního stupně dospěl k závěru, že exekuční titul (notářský zápis se svolením k vykonatelnosti) je vykonatelný a že doba plnění je v něm stanovena určitě a srozumitelně, čímž byla vymezena i doba, po jejímž marném uplynutí může oprávněná osoba navrhnout exekuci. Vyšel ze zjištění, že v notářském zápisu je uvedena částka 1 091 238,49 Kč, kterou povinný uznal do co důvodu a výše, a zavázal se splácet ji v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 9 917,- Kč vždy k 18. dni v kalendářním měsíci, přičemž první splátka je splatná 18. září 2006 a poslední splátka dne 18. října 2013, s úrokem ve výši 5,96 % pod ztrátou výhody splátek. Poslední splátka měla činit vyšší částku než 9 917,- Kč, neboť představovala celou zbývající část dlužné pohledávky s příslušenstvím. Podle odvolacího soudu není rozhodnutí soudu prvního stupně ani v rozporu s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 3103/2005, neboť v něm Nejvyšší soud přezkoumával notářský zápis, v němž vůbec nebyla stanovena doba, kdy má povinný plnit, přičemž vyjádřil názor, že chybějící přesné určení doby plnění nelze nahradit ani odkazem na příslušná ustanovení leasingové smlouvy.
Povinný v dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) a §238a odst. 1 písm. d) zákona č. 99/19963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), namítá, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Uvedl, že podle dohody obsažené v notářském zápisu měl splatit v období od 18. září 2006 do 18. října 2013 celkem 852 862,- Kč, dluh činil ovšem ke dni sepisu notářského zápisu celkem 1 091 238,49 Kč. Dohoda, na niž se musí vztahovat obecná ustanovení občanského zákoníku o právních úkonech, je tak nejasná a nesrozumitelná, a to ji činí nevykonatelnou. U části dlužné sumy ve výši 238 376,49 Kč navíc není vůbec stanovena splatnost. S odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. července 2006, sp. zn. 20 Cdo 3103/2005, dovozuje, že předmětný notářský zápis neurčuje jednoznačně splatnost dluhu ani to, v jakém rozsahu má být plněno. Podle názoru dovolatele měl exekuční soud také zkoumat, „zda návrh uplatňovaný v exekučním návrhu je případným exekučním titulem skutečně doložen“ . Navrhl, aby dovolací soud usnesení soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud postupoval podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. července 2009 do 31. prosince 2012 (srov. část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12 zákona č. 7/2009 Sb. a čl. II Přechodná ustanovení, bod 7 zákona č. 404/2012 Sb.).
Dovolání je přípustné (§237 odst. 1 písm. c/, odst. 3, §238a odst. 1 písm. c/ a odst. 2 o. s. ř.), neboť odvolací soud v projednávané věci posoudil otázku materiální vykonatelnosti exekučního titulu (notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti) ve vztahu ke sjednanému úroku v rozporu s dosavadní judikatorní praxí, a z téhož důvodu je dovolání i důvodné, jelikož napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.).
Je-li dovolání přípustné, je dovolací soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.) i k vadám podle ustanovení §229 odst. 1, odst. 2 písm. a) a b), odst. 3 o. s. ř. (tzv. zmatečnosti), jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení (§242 odst. 3 věta první o. s. ř.). Takové vady však dovolatel nenamítá a nevyplývají ani z obsahu spisu.
Dovolatel učinil předmětem dovolacího přezkumu v souzené věci (§242 odst. 3 o. s. ř.) závěr odvolacího soudu, že notářský zápis, na základě něhož byla nařízena exekuce, je (v plném rozsahu) materiálně vykonatelný, pročež není dán důvod zastavit exekuci, a to ani zčásti.
Právní posouzení je ve smyslu §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval (z podřazení skutkového stavu hypotéze normy vyvodil nesprávné závěry o právech a povinnostech účastníků).
Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 25. října 2011, sp. zn. 20 Cdo 807/2011, vyslovil závěr, že notářský zápis se svolením k vykonatelnosti je exekučním titulem, jestliže splňuje formální náležitosti stanovené pro sepisování notářských zápisů o právních úkonech, jestliže dále obsahuje dohodu osoby oprávněné ze závazkového právního vztahu s osobou ze závazkového právního vztahu povinnou, v níž jsou přesně individualizovány oprávněná a povinná osoba a vyznačeny právní důvod plnění, předmět plnění (přesný obsah a rozsah plnění tedy - vyjádřeno jinak - jaké plnění a v jakém množství má povinná osoba podle údajů v notářském zápise poskytnout oprávněné osobě) a doba plnění (přesně a určitě určena doba, do které se povinná osoba zavazuje předmět plnění poskytnout oprávněné osobě), a jestliže osoba povinná v něm svolila k vykonatelnosti. Pokud jde o úrok z prodlení, sjednaný účastníky označeného notářského zápisu, vyhovuje požadavkům materiální vykonatelnosti, je-li v podkladovém rozhodnutí nebo jiném titulu vyjádřena jejich výše (sazba z jistiny), jestliže je určeno období, za které se stanoví (např. měsíčně, ročně), a od kdy a do kdy je povinnost je platit (časový nebo jiný určitý údaj) - k tomu srov. též například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. ledna 2001, sp. zn. 21 Cdo 593/2000, či usnesení téhož soudu ze dne 26. října 2005, sp. zn. 20 Cdo 1941/2005.
V projednávané věci je exekučním titulem notářský zápis z 13. září 2006, N 611/2006, NZ 563/2006 (č. l. 10), sepsaný JUDr. Danou Stružnou, notářkou v Praze. V něm oprávněná a povinný uzavřeli dohodu o splnění pohledávky ve smyslu §71a notářského řádu se svolením k vykonatelnosti ve smyslu §274 o. s. ř., v níž shodně prohlásili, že dluh ke dni sepisu činí 1 091 238,49 Kč, povinný jej uznal co do důvodu a výše a zavázal se jej splácet „ v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 9.917,- Kč vždy k 18. dni v kalendářním měsíci, přičemž první splátka je splatná dne 18. 9. 2006 a poslední splátka je splatná dne 18. 10. 2013 s úrokem ve výši 5,96 % pod ztrátou výhody splátek “. Strany „ si sjednávají úrok ve výši 5,96 % p. a. z nesplacené části závazku dlužníka, který počíná plynout ode dne sepisu tohoto notářského zápisu, tj. od 13. 9. 2006 “. Povinný dal výslovné svolení k tomu, aby zápis byl přímo vykonatelný co do povinnosti zaplatit dluh ve výši 1 091 238,49 Kč spolu s výše dohodnutým úrokem ve výši 5,96 % p. a. nejpozději do 18. 10. 2013. Tedy, že „ i bez předchozí žaloby může být na základě tohoto notářského zápisu veden výkon rozhodnutí …ihned při prodlení dlužníka se splacením byť i jen části dluhu “.
Exekuce byla nařízena usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 26. ledna 2011, č. j. 33 EXE 142/2011-31, pravomocným 15. srpna 2011, k uspokojení pohledávky oprávněné v částce 588.556,49 Kč spolu s úrokem ve výši 5,96 % p. a. z částky 588.556,49 Kč za období od 19. října 2010 do zaplacení, nákladů oprávněné a nákladů této exekuce.
Dne 5. srpna 2011 podal povinný návrh na zastavení nařízené exekuce (viz č. l. 55 spisu). Uvedl v něm, že notářský zápis, jenž je exekučním titulem, není vykonatelný pro neurčitost takto uzavřené dohody. Přitom poukazoval na skutečnost, že součet všech (celkem 86) sjednaných splátek ve výši 9.917,- Kč neodpovídá výslednému dluhu 1,091.238,49 Kč, který povinný uznal, a k jehož úhradě se v dohodě zavázal. Soud prvního stupně však jeho návrh na zastavení zamítl, neboť notářský zápis shledal vykonatelným.
Povinný poté i v odvolání (založeném na č. l. 168 spisu) namítal, že notářský zápis není vykonatelný, neboť předpokladem toho je stanovení přesného obsahu a rozsahu plnění a jednoznačné určení doby plnění. Trval na tom, že dohoda uzavřená formou notářského zápisu je pro neurčitost a nesrozumitelnost neplatná. Jak vyplývá z odůvodnění jeho rozhodnutí, odvolací soud zkoumal materiální vykonatelnost exekučního titulu pouze v souvislosti s námitkou, že součet 86 sjednaných splátek po 9.917,- Kč neodpovídá vyčíslenému dluhu 1,091.238,49 Kč, což vysvětlil tak, že poslední splátka představuje celou zbývající část dlužné pohledávky s příslušenstvím. Poněvadž splatnost poslední splátky byla určena datem 18. 10. 2013, je tím dána i splatnost celé zbývající části dlužné pohledávky s příslušenstvím. Na základě toho odvolací soud uzavřel, že doba plnění exekucí vymáhaného dluhu je v notářském zápisu stanovena přesně a určitě, a že notářský zápis je materiálně vykonatelný.
Z odůvodnění dovoláním napadeného rozhodnutí vyplývá, že se odvolací soud nezabýval otázkou materiální vykonatelnosti exekučního titulu ve vztahu k ujednání smluvních stran o úroku 5,96 % („…úrok ve výši 5,96 % p. a. z nesplacené části závazku dlužníka, který počíná plynout ode dne sepisu tohoto notářského zápisu, tj. od 13. 9. 2006“), tj. z jaké částky se úrok počítá. Posouzení materiální vykonatelnosti exekučního titulu je tudíž neúplné, tedy nesprávné.
Protože napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení, Nejvyšší soud je bez jednání (§243a odst. 1 o. s. ř.) podle §243b odst. 2 části věty za středníkem o. s. ř. zrušil. Vzhledem k tomu, že důvod, pro nějž bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i pro usnesení soudu prvního stupně, dovolací soud zrušil i toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Právní názor dovolacího soudu je pro soud odvolací i pro soud prvního stupně závazný (§243d odst. 1 část první věty za středníkem o. s. ř.).
V novém rozhodnutí soud rozhodne nejen o nákladech dalšího řízení, ale znovu i o nákladech řízení předchozího, včetně dovolacího (§243d odst. 1 věta druhá o. s. ř.), případně o nich bude rozhodnuto ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. listopadu 2013
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph. D.
předsedkyně senátu