ECLI:CZ:NS:2013:20.CDO.2113.2013.1
sp. zn. 20 Cdo 2113/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné Okresní správy sociálního zabezpečení Ústí nad Orlicí , se sídlem v Ústí nad Orlicí, Smetanova 43, proti povinnému M. V. , pro 31.369,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 31 E 593/2012, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. února 2013, č. j. 10 Co 111/2013 - 45, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Shora označeným usnesením krajský soud podle §218 písm. c) o. s. ř. odmítl jako objektivně nepřípustné odvolání povinného proti usnesení ze dne 3. 12. 2012, č. j. 31 E 593/2012 - 17, kterým Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl, že soudní tajemnice M. H. není vyloučena z projednávání věci vedené u téhož soudu pod sp. zn. 31 E 593/2012, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, aniž byl při tomto úkonu zastoupen advokátem.
Dovolací soud vzhledem k článku II., bodu 7., části první zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a s ohledem na skutečnost, že napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 28. února 2013, o dovolání rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2013, a dospěl k závěru, že dovolání podle §238 odst. 1 písm. f) o. s. ř. není přípustné.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §238 odst. 1 písm. f) o. s. ř. dovolání podle §237 není přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle §229 odst. 4.
Podle §229 odst. 4 o. s. ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost.
Z výše citované právní úpravy vyplývá, že dovolání povinného proti usnesení, jímž odvolací soud jako nepřípustné odmítl odvolání povinného proti usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl, že soudní tajemnice není vyloučena z projednávání věci, není podle §238 odst. 1 písm. f) o. s. ř. přípustné.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání povinného podle §243c odst. 1 o. s. ř. jako nepřípustné odmítl, aniž vyžadoval splnění podmínky obligatorního zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (srov. §241b odst. 2 o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243c odst. 3, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 o. s. ř., neboť účastníkům v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. srpna 2013
JUDr. Olga Puškinová
předsedkyně senátu