ECLI:CZ:NS:2013:20.CDO.2190.2013.1
sp. zn. 20 Cdo 2190/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné České republiky – Okresního soudu v Nymburce , se sídlem v Nymburce, Soudní 996, proti povinnému P. J. , pro 7.854,- Kč, srážkami ze mzdy, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 21 E 52/2009, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. ledna 2013, č. j. 26 Co 53/2013 - 30, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Usnesením ze dne 8. 10. 2012, č. j. 21 E 52/2009 - 21, Okresní soud v Nymburce zamítl návrh povinného na zastavení výkonu rozhodnutí a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Shora označeným usnesením krajský soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, aniž byl při tomto úkonu zastoupen advokátem.
Dovolací soud vzhledem k článku II., bodu 7., části první zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a s ohledem na skutečnost, že napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 30. ledna 2013, o dovolání rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2013, a dospěl k závěru, že dovolání podle §238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. není přípustné.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. dovolání podle §237 není přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000,- Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v §120 odst. 2; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
Protože v souzené věci bylo napadeným výrokem usnesení odvolacího soudu rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, dovolání přípustné není.
Nejvyšší soud proto dovolání povinného podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. bez nařízení jednání (§243a odst. l věta první o. s. ř.) odmítl, aniž vyžadoval splnění podmínky obligatorního zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (§241b odst. 2 o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243c odst. 3, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 o. s. ř., neboť účastníkům v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. srpna 2013
JUDr. Olga Puškinová
předsedkyně senátu