ECLI:CZ:NS:2013:20.CDO.2324.2013.1
sp. zn. 20 Cdo 2324/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., v exekuční věci oprávněného WHITBY DEVELOPMENTS LIMITED , registrační číslo 1510277, se sídlem 412 Lake Road, Takapuna, Auckland, Nový Zéland, zastoupeného Mgr. Kamilou Klvačovou, advokátkou se sídlem v Brně, Gajdošova 7, proti povinnému P. P. , zastoupenému JUDr. Václavem Hajšmanem, advokátem se sídle v Plzni, Perlová 7, pro 6.861.608,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Plzeň-jih pod sp. zn. 9 Nc 4630/2008, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 24. října 2012, č.j. 18 Co 565/2012 - 326, takto:
Dovolání se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.):
Dovolání povinného proti shora označenému usnesení Krajského soudu v Plzni, kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 3. 7. 2012, č. j. 9 Nc 4630/2008 - 268, jímž zamítl návrh povinného na zastavení exekuce ze dne 8. 3. 2012, není přípustné podle §238a odst. 1 písm. c), odst. 2 o. s. ř., ve spojení s §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2012, a nebylo shledáno přípustným ani podle §238a odst. 1 písm. c), odst. 2 o. s. ř., ve spojení s §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., ve stejném znění.
Z hlediska právního posouzení věci vychází usnesení odvolacího soudu z ustálené judikatury soudů (srov. například usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. července 2008, sp. zn. 20 Cdo 2273/2008, ze dne 5. srpna 2008, sp. zn. 20 Cdo 4548/2007, či rozhodnutí uveřejněné pod číslem 62/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále srov. rozsudek Nejvyššího soudu uveřejněný pod číslem 61/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, na nějž odkázal již odvolací soud a na jehož závěrech nemá dovolací soud důvod cokoli měnit).
Dovolatel ve svém dovolání - jak vyplývá z jeho obsahu (srov. §41 odst. 2 o. s. ř.) - uplatnil rovněž dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. K okolnostem uplatněným tímto dovolacím důvodem, jestliže tvrzené vady procesu získání skutkových zjištění nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu, však nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., přihlédnuto (srov. též právní názory vyjádřené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročníku 2004, pod číslem 132, nebo v usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročníku 2006, pod číslem 130).
Protože rozhodnutí odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu §237 odst. 3 o. s. ř., a dovolání povinného tak není přípustné, Nejvyšší soud je - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. exekučního řádu.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. října 2013
JUDr. Olga Puškinová
předsedkyně senátu