ECLI:CZ:NS:2013:20.CDO.2723.2013.1
sp. zn. 20 Cdo 2723/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D. a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné T-Mobile Czech Republic a. s. , se sídlem v Praze 4, Tomíčkova 2144/1, zastoupené JUDr. Jiřím Vlasákem, advokátem se sídlem v Praze 7, Jankovcova 1518/2, proti povinné D. J. (dříve K.), pro 5.714,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově pod sp. zn. 128 EXE 4276/2011, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. března 2012, č. j. 66 Co 249/2012-28, takto:
Dovolání se odmítá.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.):
Krajský soud napadeným rozhodnutím odmítl podle §44 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb. odvolání povinné proti usnesení ze dne 13. 1. 2012, č. j. 128 EXE 4276/2011-16, kterým okresní soud nařídil exekuci na majetek povinné a jejím provedením pověřil soudního exekutora JUDr. Ivo Dědka. Rozhodnutí odvolacího soudu napadla povinná dovoláním ze dne 27. 6. 2012, doplněným dne 26. 9. 2012 (č. l. 43).
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění účinném od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2012 (viz. článek II Přechodných ustanovení, bod 12. části první zákona č. 7/2009 Sb. a článek II, bod 7. části první zákona č. 404/2012 Sb.), dále jen „o. s. ř.“. Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. l o. s. ř., lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Podle Části první, Čl. II Přechodná ustanovení, bodu 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového znění §243c odst. 2 tím není dotčeno. Zákon nabyl účinnosti 1. 7. 2009. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu (vyhlášeným) vydaným po 1. 7. 2009 se projednají a rozhodnou podle příslušných ustanovení občanského soudního řádu upravujících dovolací řízení již ve znění účinném od 1. 7. 2009.
Z ustanovení §238a odst. 1 o. s. ř. dále vyplývá, že od 1. 7. 2009 není dovolání přípustné proti usnesením odvolacího soudu, jimiž bylo rozhodnuto o odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce). Jestliže tedy v souzené věci odvolací soud rozhodl o odvolání povinné 30. března 2012, dovolání povinné proti tomuto rozhodnutí není již přípustné.
Nejvyšší soud tudíž dovolání - aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. l věta první o. s. ř.) a aniž zkoumal splnění podmínky povinného zastoupení v dovolacím řízení (§241 o. s. ř.) - podle ustanovení §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. října 2013
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu