ECLI:CZ:NS:2013:20.CDO.3691.2013.1
sp. zn. 20 Cdo 3691/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné DEBTINVEST LIMITED, se sídlem Porter Road 33, Road Town, Tortola, British Virgin Islands, registrační číslo 609191, proti povinným 1) I. T. , 2) P. B. , a 3) V. K. , pro 77.432,70 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 8Nc 3682/2006, o dovolání 1. povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni z 11. srpna 2011, č. j. 12Co 424/2011-77, takto:
Řízení o „odvolání“ proti usnesení Krajského soudu v Plzni z 11. srpna 2011, č. j. 12Co 424/2011-77, se zastavuje.
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení z 25. 10. 2010, č. j. 8Nc 3682/2006-39, ve znění opravného usnesení z 5. 1. 2011, č. j. 8Nc 3682/2006-44, jímž okresní soud rozhodl o procesním nástupnictví.
Usnesení odvolacího soudu napadl 1. povinný odvoláním (viz podání na č. l. 92 a 105).
Nejvyšší soud, který věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2012 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, zákona č. 7/2009 Sb., a čl. II Přechodných ustanovení, bod 7, zákona č. 404/2012 Sb.), dospěl k závěru, že řízení o tomto podání musí být pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení zastaveno.
Napadené usnesení krajského soudu je rozhodnutím odvolacího soudu vydaným v rámci odvolacího řízení. Odvolání však není opravným prostředkem, jejž by bylo možno podat proti rozhodnutí krajského (městského) soudu jako soudu odvolacího (srov. §201 a §10 odst. 2 o. s. ř.). Tomu odpovídá i skutečnost, že Nejvyšší soud - ve shodě s tím, jak soustavu soudů vymezuje Ústava (srov. článek 91) - může být jen soudem prvního stupně nebo soudem dovolacím (srov. §9 odst. 4 a §10a o. s. ř.) a že funkční příslušnost soudu pro projednání odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu občanský soud řád neupravuje.
Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem je vždy zastavení řízení (srov. §104 odst. 1 věta první o. s. ř.). Řízení o „odvolání“ proti rozhodnutí odvolacího soudu zastaví Nejvyšší soud jako vrcholný článek soustavy obecných soudů a jako soud, který je funkčně příslušný k rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutím odvolacích soudů (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 31. 5. 2001, sp. zn. 20 Cdo 1535/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 7/2001 pod č. 85, usnesení Nejvyššího soudu z 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 433/2002, uveřejněné v témže časopise Soudní judikatura 7/2002 pod č. 139 nebo usnesení téhož soudu z 26. 10. 2011, sp. zn. 20 Cdo 3313/2011).
Nejvyšší soud proto řízení o „odvolání,“ které shora uvedenou vadou trpí, podle ustanovení §104 odst. 1 o. s. ř. zastavil.
O případných nákladech exekuce bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. exekučního řádu.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. listopadu 2013
JUDr. Vladimír Mikušek
předseda senátu