ECLI:CZ:NS:2013:21.CDO.3730.2012.1
sp. zn. 21 Cdo 3730/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Romana Fialy ve věci dědictví po P. R., za účasti České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží č. 42, Územního pracoviště Střední Čechy v Praze 1, náměstí Republiky č. 3, vedené u Okresního soudu Praha - východ pod sp. zn. 25 D 259/2009, o dovolání České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 17. ledna 2012 č. j. 24 Co 525/2011-643, takto:
Dovolání České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových se odmítá.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 občanského soudního řádu):
Dovolání České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 17.1.2012 č. j. 24 Co 525/2011-643, jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu Praha - východ ze dne 3.11.2011 č. j. 25 D 259/2009-603, kterým soud prvního stupně rozhodl, že "v řízení bude pokračováno" na místě E. K., narozené dne 19.9.1931 a zemřelé dne 26.11.2010, s Českou republikou - Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, je přípustné podle ustanovení §239 odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů účinném do 31.12.2012 (dále jen "o.s.ř."), neboť dovoláním je napadeno usnesení odvolacího soudu, které bylo vydáno přede dnem 1.1.2013 (srov. Čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). S přihlédnutím k tomu, že odvolací soud vyložil ustanovení §107 o.s.ř. v souladu se zákonem a že napadené usnesení vychází z ustálené judikatury soudů (srov. například právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.10.2008 sp. zn. 21 Cdo 3233/2008, které bylo uveřejněno pod č. 96 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2009), je dovolání České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových zjevně bezdůvodné; Nejvyšší soud České republiky je proto podle ustanovení §243b odst. 1 o.s.ř. odmítl.
Námitky dovolatelky o tom, že E. K. "nebyla řádně vyrozuměna o dědickém právu" a "poučena" o lhůtě k odmítnutí dědictví, jsou bezpředmětné, neboť při rozhodování o procesním nástupnictví nelze řešit otázku dědického práva po zůstaviteli a tedy nemohou být způsobilé zpochybnit správnost závěru odvolacího soudu o procesním nástupnictví po E. K., na němž napadené rozhodnutí odvolacího soudu spočívá; to samozřejmě neznamená, že by nemohly být uplatněny při rozhodování, kterým se dědické řízení končí.
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§243c odst. 1, §151 odst. 1 o.s.ř.).
V Brně dne 12. prosince 2013
JUDr. Ljubomír Drápal
předseda senátu