ECLI:CZ:NS:2013:22.CDO.1649.2013.1
sp. zn. 22 Cdo 1649/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobkyně J. W. , zastoupené JUDr. Františkem Vavrochem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, nám. Přemysla Otakara II. 123/36, proti žalované J. H., zastoupené JUDr. Josefem Šírkem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Dr. Bureše 1185/1, o nahrazení projevu vůle, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 25 C 130/2012, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. ledna 2013, č. j. 19 Co 3106/2012-82, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 1.800,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám advokáta JUDr. Josefa Šírka.
Stručné odůvodnění :
(§243f odst. 3 o. s. ř.):
Okresní soud v Českých Budějovicích (dále jen ,,soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 27. září 2012, č. j. 25 C 130/2012-42, „udělil za žalovanou souhlas se stavbou přístřešku a betonové vstupní terasy u rekreační chaty nacházející se na pozemku parc. č. 125 zapsaném na LV č. 324 v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště České Budějovice pro obec L. a k. ú. Z., tedy stavbu přístřešku a betonové vstupní terasy nacházející se na pozemku parc. č. 1621/5 v katastrálním území Z., zapsaném v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště České Budějovice na LV č. 588 pro obec L. a k. ú. Z.“ (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).
Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „odvolací soud“) k odvolání žalované rozsudkem ze dne 31. ledna 2013, č. j. 19 Co 3106/2012-82, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu v plném rozsahu zamítl a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.
Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalobkyně dovolání. Domnívá se, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. Namítá, že odvolací soud projednávanou věc nesprávně právně posoudil, jestliže nenahradil projev vůle žalované, spočívající v udělení souhlasu se stavbou přístřešku a betonové vstupní terasy, za situace, kdy v předcházejícím soudním řízení byla zamítnuta žaloba žalované na odstranění této stavby. V takovém případě se nejedná o neoprávněnou stavbu a je zde dán důvod pro nahrazení projevu vůle žalované udělit souhlas se stavbou, neboť takový souhlas, vyžadovaný stavebním úřadem v rámci řízení o dodatečném povolení stavby, žalovaná odmítá žalobkyni udělit. Navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaná ve vyjádření k dovolání souhlasí se závěry odvolacího soudu a navrhuje, aby dovolací soud dovolání žalobkyně jako nepřípustné odmítl.
Podle článku II. – Přechodná ustanovení, bodu 7. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, účinného od 1. ledna 2013, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou §243c odst. 3 zákona, který se užije ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Protože napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 31. ledna 2013, projednal a rozhodl dovolací soud o dovolání žalobce podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2013 (dále jen „o. s. ř.“).
Podle §243f odst. 2 o. s. ř. v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně uvede, proč je dovolání opožděné, nepřípustné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo proč muselo být dovolací řízení zastaveno. Bylo-li dovolání odmítnuto nebo bylo-li dovolací řízení zastaveno, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241a odst. 1 – 3 o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.
Dovolatelka tvrdí, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena.
Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 1. července 1999, sp. zn. 2 Cdon 240/97, uveřejněném pod č. 72/2000 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, vyložil, že zřídí-li stavebník na základě dohody s vlastníkem pozemku stavbu na pozemku, který je podle této dohody oprávněn užívat jen dočasně, ztrácí po uplynutí sjednané doby (případně po jiném způsobu zániku práva) právo mít nadále na tomto pozemku dočasně umístěnou stavbu, a neoprávněně tak zasahuje do vlastnického práva vlastníka pozemku, který se může podle §126 odst. 1 obč. zák. domáhat odstranění stavby. Vlastníkovi stavby, jehož obligační právo mít na pozemku umístěnou stavbu v důsledku časového omezení tohoto práva zaniklo, nenáleží námitka proti žalobě vlastníka pozemku, že má právo mít na pozemku stavbu. Tyto zásady se uplatní i v případě, že právo, jehož obsahem je dočasné umístění stavby na pozemku, zanikne jinak. Uvedené závěry vztahující se k povinnosti odstranit stavbu se týkají také případů, kdy stavebník zřídil stavbu na základě souhlasu vlastníka pozemku, který byl následně odvolán (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. dubna 2011, sp. zn. 22 Cdo 2284/2009, uveřejněný na internetových stránkách Nejvyššího soudu – www.nsoud.cz).
Dovolací soud se tedy opakovaně vyjadřoval k otázce umístění stavby na cizím pozemku na základě souhlasu vlastníka pozemku s tím, že v případě následného odvolání souhlasu odpadne oprávnění k umístění stavby. Tyto závěry jsou plně uplatnitelné i na posuzovaný případ, kdy se žalobkyně dovolává nahrazení souhlasu soudním rozhodnutím. Jestliže je vlastník pozemku oprávněn odvolat svůj souhlas s umístěním stavby, nelze dovodit jeho povinnost udělit nový souhlas jen proto, že v minulosti s umístěním stavby vlastník nebo jeho právní předchůdce souhlasil.
Tomuto závěru nebrání ani předcházející soudní rozhodnutí, kterým byla zamítnuta žaloba na odstranění stavby s tím, že stavba byla postavena jako oprávněná pro předchozí souhlas s jejím umístěním, udělený právním předchůdcem současného vlastníka. Takové soudní rozhodnutí totiž neznamená, že by současný vlastník pozemku nadále musel souhlasit s umístěním cizí stavby na svém pozemku. I po soudním rozhodnutí může vlastník souhlas odvolat, a nelze proto dovozovat jeho povinnost s umístěním stavby souhlasit trvale.
Vzhledem k uvedenému nelze uzavřít, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, a že dovolání je proto přípustné (§237 o. s. ř.).
Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
V souladu s §243f odst. 2 věta druhá o. s. ř. rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení neobsahuje odůvodnění.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. listopadu 2013
JUDr. Jiří S p á č i l, CSc.
předseda senátu