ECLI:CZ:NS:2013:22.CDO.2016.2013.1
sp. zn. 22 Cdo 2016/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobce J. M., zastoupeného Mgr. Jaroslavem Kopeckým, advokátem se sídlem v Ostravě-Moravské Ostravě, 28. října 2663/150, proti žalované Z. M., zastoupené JUDr. Tomášem Dudou, advokátem se sídlem v Ostravě-Zábřehu, Čujkovova 30/1736, o zaplacení 31.472,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 24 C 6/2010, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. února 2013, č. j. 8 Co 435/2012-152, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f o. s. ř.):
Okresní soud v Ostravě („soud prvního stupně“) usnesením ze dne 19. ledna 2012, č. j. 24 C 6/2010-105, zastavil odvolací řízení se zdůvodněním, že o věci samé rozhodl rozsudkem pro zmeškání ze dne 5. října 2011, č. j. 24 C 6/2010-87, proti němuž žalovaná podala včas odvolání. K výzvě soudu, která byla žalované doručena 6. 12. 2011, žalovaná ve stanovené lhůtě ani ke dni rozhodnutí nezaplatila soudu soudní poplatek; proto soud řízení zastavil. Proti usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podala žalovaná odvolání a současně požádala o osvobození od soudních poplatků (její dřívější žádosti o ustanovení zástupce soud nevyhověl). O tomto návrhu soud prvního stupně rozhodl usnesením ze dne 22. března 2012, č. j. 24 C 6/2010-110, tak, že žalované osvobození od soudních poplatků nepřiznal. Toto usnesení zrušil odvolací soud usnesením ze dne 18. června 2012, č. j. 8 Co 436/2012-124. Soud prvního stupně znovu rozhodl o návrhu na osvobození od soudních poplatků usnesením ze dne 21. srpna 2012, č. j. 24 C 6/2010-139, tak, že opět žalované osvobození od soudních poplatků nepřiznal. K odvolání žalované odvolací soud usnesením ze dne 22. října 2012, č. j. 8 Co 973/2012-147, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Usnesení bylo žalované doručeno dne 28. 12. 2012 (doručenka na čl. 148 je opatřená podpisem žalované) a téhož dne nabylo právní moci.
Následně Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací k odvolání žalované usnesením ze dne 18. února 2013, č. j. 8 Co 435/2012-152, potvrdil usnesení soudu prvního stupně ze dne 19. ledna 2012, č. j. 24 C 6/2010-105, o zastavení odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího podává žalovaná dovolání, z jehož obsahu vyplývá, že přípustnost opírá o §237 občanského soudního řádu („o. s. ř.“) a uplatňuje dovolací důvod uvedený v §241a odst. 1 o. s. ř. Tvrdí, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci v rovině procesní. Vytýká odvolacímu soudu, že potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zastavení odvolacího řízení, aniž by rozhodl o osvobození či nepřiznání osvobození od soudních poplatků k odvolání žalované do usnesení soudu prvního stupně ze dne 21. srpna 2012, č. j. 24 C 6/2010-139.
Dovolání není přípustné.
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o. s. ř. v účinném znění).
Žalovaná nepředložila k vyřešení otázku procesního práva, kterou má na mysli uvedené ustanovení. Namítá vadu řízení, která měla vést k nesprávnému právnímu posouzení věci a měla spočívat v tom, že odvolací soud vydal konečné rozhodnutí ve věci, aniž by rozhodl o jejím odvolání proti rozhodnutí o nepřiznání osvobození od soudních poplatků. Přehlíží, že o jejím odvolání proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 21. srpna 2012, č. j. 24 C 6/2010-139, rozhodl odvolací soud usnesením ze dne 22. října 2012, č. j. 8 Co 973/2012-147, které nabylo právní moci.
V dané věci nebyly splněny podmínky §237 o. s. ř., proto Nejvyšší soud dovolání podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. srpna 2013
JUDr. Jiří S p á č i l, CSc.
předseda senátu