ECLI:CZ:NS:2013:22.CDO.2732.2011.1
sp. zn. 22 Cdo 2732/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Jiřího Spáčila a Mgr. Davida Havlíka v právní věci žalobců a) V. H. , a b) A. H., zastoupených JUDr. Zdeňkou Mikovou, advokátkou se sídlem v Mladé Boleslavi, Kalefova 404, proti žalované M. K., zastoupené JUDr. Michaelem Hruškou, advokátem se sídlem v Trutnově, Svatojánské nám. 47, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 10 C 77/2008, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. března 2011, č. j. 26 Co 265/2010-387, takto:
I. Dovolání žalované se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o.s.ř.):
Dovolací soud poté, co přihlédl k čl. II bodu 7. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, konstatuje, že dovolání žalované proti v záhlaví citovanému rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Trutnově ze dne 29. dubna 2010, č. j. 10 C 77/2008-337, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 26. května 2010, č. j. 10 C 77/2008-340, ve věci samé, není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Na závěr, zda má napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé zásadní význam po právní stránce (§237 odst. 3 o. s. ř.), lze usuzovat jen z okolností, uplatněných dovolacím důvodem podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Napadené rozhodnutí bylo posouzeno v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu (srov. např. analogicky rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1927/2004, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaného nakladatelstvím C. H. Beck, pod C 3422, jež je veřejnosti k dispozici rovněž na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz /dále jen, „in www.nsoud.cz“/, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. června 2001, sp. zn. 22 Cdo 599/99, uveřejněný v časopise Právní rozhledy pod č. 10/2001 a rovněž in www.nsoud.cz a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 9. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1644/2005, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 3693 a rovněž in www.nsoud.cz a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. května 2000, sp. zn. 22 Cdo 1563/99, publikovaném v časopise Soudní rozhledy č. 9/2000, in www.nsoud.cz).
Nejvyšší soud proto dovolání žalované podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť žalovaná s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalobcům v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. srpna 2013
JUDr. Pavel Vrcha
předseda senátu