ECLI:CZ:NS:2013:23.CDO.2469.2013.1
sp. zn. 23 Cdo 2469/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Jana Huška, ve věci žalobkyně HIC & Services, s.r.o. , se sídlem v Praze 10, Teplárenská 611/1, PSČ 108 00, IČO 264 37 163, zastoupené Mgr. Pavlem Markem, advokátem, se sídlem v Praze, Na poříčí 1070/19, PSČ 110 00, proti žalované RAI MOST s.r.o. , se sídlem v Havrani 138, PSČ 435 01, IČO 278 97 478, zastoupené Mgr. Michalem Bedrnou, advokátem, se sídlem v Praze 6, Puškinovo náměstí 634/14, PSČ 160 00, o zaplacení částky 1 436 095,70 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 25 Cm 87/2008, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. června 2012, č. j. 1 Cmo 48/2012-250, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným rozsudkem Vrchní soud v Praze potvrdil rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. listopadu 2011, č. j. 25 Cm 87/2008-228, ve výroku pod bodem II a IV (výrok pod bodem I), uvedl, že výrok pod bodem I zůstal odvoláním nedotčen (výrok pod bodem II) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně a soudem odvolacím (výroky pod body III a IV). Soud prvního stupně v citovaném rozhodnutí uložil žalované zaplatit částku 97 911,06 Kč s příslušenstvím (výrok pod bodem I), zamítl žalobu co do částky 1 338 184,64 Kč s příslušenstvím (výrok pod bodem II) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok pod bodem III a IV).
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně podáním datovaným dne 13. září 2012, zaslaným soudu datovou zprávou dne 13. září 2012, dovolání. V něm navrhla, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu výroků pod body I, III a IV zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Dovolání je opožděné.
Podle ustanovení §240 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení (odstavec 1). Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bylo-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (odstavec 2).
Jak je zřejmé z obsahu spisu, rozsudek odvolacího soudu obsahující řádné poučení o dovolání, o lhůtě k podání dovolání i o soudu, u něhož se podává, byl žalobkyně doručen 12. července 2012 (srov. doručenku u č. l. 255).
Podala-li následně žalobkyně dovolání dne 13. září 2012 (srov. Identifikátor elektronického podání doručeného na elektronickou podatelnu: Krajský soud v Ústí nad Labem, č. l. 261), učinila tak po uplynutí zákonem stanovené lhůty. Podle ustanovení §57 odst. 2 o. s. ř. byla posledním dnem dvouměsíční lhůty k podání dovolání středa 12. září 2012, a dovolání je tudíž opožděné. Nejvyšší soud je proto odmítl (§243b odst. 5 věta první, §218a o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalované v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. listopadu 2013
JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á
předsedkyně senátu