ECLI:CZ:NS:2013:23.CDO.3018.2013.1
sp. zn. 23 Cdo 3018/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D. a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Kateřiny Hornochové ve věci žalobce Š. Č. , zastoupeného JUDr. Ivo Jelínkem, advokátem, se sídlem v Děčíně, Fügnerova 600/12, proti žalované Servisní pojišťovna a.s. , se sídlem ve Zlíně - Louky, tř. T. Bati 532, PSČ 763 02, identifikační číslo osoby 25345150, zastoupené Mgr. Helenou Machálkovou, advokátkou, se sídlem v Uherském Hradišti, Na Stráni č.p. 598, o žalobě na obnovu řízení, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 36 C 45/2010, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 26. března 2013, č. j. 60 Co 70/2013-287, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud ve Zlíně usnesením ze dne 18. prosince 2012, č. j. 36 C 45/2010-271, zamítl žalobu na obnovu řízení vedeného u Okresního soudu v Zlíně pod sp. zn. 36 C 45/2010 (bod I. výroku) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (bod II. výroku).
K odvolání žalobce odvolací soud usnesením v záhlaví uvedeným usnesení soudu prvního stupně v napadeném výroku I. potvrdil (první výrok), v napadeném výroku II. jej změnil tak, že uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 13.189,- Kč (druhý výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (třetí výrok).
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání s tím, že odvolací soud věc nesprávně právně posoudil.
Pro dovolací řízení v této věci je pak rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění (účinném od 1. ledna 2013), což se podává z bodů 1. a 7., článku II., zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Podle §243c odst. 1 (ve spojení s §243f odst. 2, 3) o. s. ř. dovolací soud dovolání odmítl, neboť má vady, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Přípustnost dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, jimiž se odvolací řízení končí, upravuje §237 a §238 o. s. ř., náležitosti dovolání pak §241a o. s. ř.
Podle §241a odst. 1 o. s. ř. může být dovolacím důvodem jen nesprávné právní posouzení věci. K náležitostem dovolání patří mj. i vymezení důvodu dovolání (§241a odst. 3), tj. z dovolání musí vyplývat, které otázky hmotného či procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí spočívá, vyřešil odvolací soud chybně, a proč tyto závěry považuje dovolatel za nesprávné. Dovolatel musí (§241a odst. 2 o. s. ř.) rovněž uvést v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, tedy které z hledisek uvedených v §237 o. s. ř. považuje za splněné.
Požadavek, aby dovolatel uvedl v dovolání, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné.
Dovolatel však v dovolání neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. K projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. (či jeho části), srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013.
Dovolání, které neobsahuje vylíčení, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 o. s. ř.), je vadným podáním, které může dovolatel doplnit o chybějící náležitosti jen do uplynutí dovolací lhůty (§241b odst. 3 věta první, §243b o. s. ř.). Protože tak dovolatel neučinil a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, dovolací soud dovolání odmítl (§243c odst. 1, §243f odst. 2 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. listopadu 2013
JUDr. Pavel Horák, Ph.D.
předseda senátu