ECLI:CZ:NS:2013:25.CDO.2222.2013.1
sp. zn. 25 Cdo 2222/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka ve věci žalobkyně ADONTON, s.r.o. v likvidaci , IČO 00547280, se sídlem Brno, Masarykova 31, zastoupené JUDr. Vladimírem Focko, advokátem, se sídlem Brno, Pellicova 20/2c, proti žalovanému Statutárnímu městu Brnu – městské části Brno-střed, IČO 449 92 785, se sídlem úřadu Brno, Dominikánské nám. 2, zastoupenému JUDr. Ilonou Chladovou, advokátkou, se sídlem Brno, Rybníček 4, o zaplacení 895.663,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 31 C 132/2000, o dovolání Ing. M. K., zastoupeného JUDr. Vladimírem Focko, advokátem, se sídlem Brno, Pellicova 20/2c, proti rozsudku Krajského soudu v v Brně ze dne 31. října 2012, č.j. 44 Co 441/2011-353, a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 14. července 2011, č.j. 31 C 132/2000-325, takto:
I. Řízení o „dovolání“ proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 14. července 2011, č.j. 31 C 132/2000-325 se zastavuje.
II. Dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. října 2012, č.j. 44 Co 441/2011-353, se odmítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 31. 10. 2012, č.j. 44 Co 441/2011-353, potvrdil rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 14. 7. 2011, č.j. 31 C 132/2000-325, jímž soud prvního stupně zamítl žalobu na zaplacení 895.663,- Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení; odvolací soud dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Rozsudek odvolacího soudu a rozsudek soudu prvního stupně napadl dovoláním Ing. M. K., zastoupený advokátem JUDr. Vladimírem Focko. Svou legitimaci k podání dovolání dovozuje ze smlouvy o postoupení žalované pohledávky, kterou uzavřel dne 17. 1. 2013 (poté, co rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci) s JUDr. M. K., jemuž byla předmětná pohledávka postoupena smlouvou ze dne 14. 12. 2012 uzavřenou se žalobcem. V dovolání navrhuje, aby dovolací soud oba napadené rozsudky zrušil a věc „vrátil k novému projednání a rozhodnutí“.
Vzhledem k tomu, že rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno 31. 10. 2012, postupoval Nejvyšší soud v dovolacím řízení - v souladu s čl. II. bodem 7 zákona č. 404/2012 Sb. – podle ustanovení občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále opět jen „o. s. ř.“).
Opravným prostředkem proti rozhodnutí vydanému v řízení v prvním stupni je podle ustanovení §201 o. s. ř. odvolání, pokud to zákon nevylučuje. Občanský soudní řád proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o „dovolání” proti rozhodnutí soudu prvního stupně podle ustanovení §104 odst. 1 o. s. ř. zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, publikované pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
K podání dovolání proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu je oprávněn toliko účastník původního řízení (§240 odst. 1 věta první o. s. ř.).
Podle §107a o. s. ř. může žalobce, má-li za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, dříve než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby do řízení na místo dosavadního účastníka vstoupil nabyvatel práva nebo povinnosti.
Podle §243c odst. 1 části věty za středníkem o. s. ř. se v dovolacím řízení §107a o. s. ř. nepoužije. Soud tedy může návrhu žalobce podanému podle §107a o. s. ř. vyhovět jen tehdy, byl-li podán za řízení, tedy před vyhlášením (vydáním) rozhodnutí odvolacího soudu, jímž se řízení končí (viz rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 1. 2004, sp. zn. 9 Cmo 568/2003, publikované v časopisu Soudní judikatura ročník 2004, sešit 5, pod č. 87). Byl-li návrh dle §107a o. s. ř. podán po vydání rozhodnutí odvolacího soudu, dovolací soud k němu nepřihlíží (§41a odst. 3 o. s. ř.).
Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu tak bylo podáno osobou, která není k podání dovolání oprávněna.
Nejvyšší soud proto podle §218 písm. b) ve spojení s §243b odst. 5 větou první o. s. ř. dovolání Ing. M. K. proti rozsudku odvolacího soudu odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalovanému náklady, na jejichž náhradu by jinak měl právo, v dovolacím řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. listopadu 2013
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu