ECLI:CZ:NS:2013:26.CDO.1414.2013.1
sp. zn. 26 Cdo 1414/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Miroslava Feráka a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., ve věci žalobkyně L. B. , bytem v D., proti žalované ZEMOS KŘENOV s. r. o., se sídlem v Křenově čp. 135, IČO: 48155951, zastoupené JUDr. Václavem Bubeníkem, advokátem se sídlem v Moravské Třebové, Cihlářova 4, o zaplacení částky 79.190,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 6EC 7/2012, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 3. ledna 2013, č. j. 22 Co 1144/2012-111, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalovaná napadla dovoláním usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích (odvolací soud) ze dne 3. 1. 2013, č. j. 22 Co 1144/2012-111, kterým potvrdil usnesení Okresního soudu ve Svitavách ze dne 15. 11. 2012, č. j. 6EC 7/2012-82, jímž zastavil řízení (pro zpětvzetí žaloby) a uložil žalované zaplatit České republice soudní poplatek ve výši 74,- Kč, a změnil ho ve výroku o náhradě nákladů řízení tak, že žalované uložil zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 24.530,- Kč; současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Dovolání proti výroku odvolacího soudu, kterým změnil rozhodnutí soudu prvního stupně o náhradě nákladů řízení, a proti výroku, kterým rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení, není přípustné, neboť jimi bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a nejednalo se o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v §120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013, dále jen „o. s. ř.“ (§238 odst. 1 písm. d/ o. s. ř., dále viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013).
Dovolání není přípustné ani proti výroku odvolacího soudu, jímž potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně o zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby. Dovolatelka, správnost této části napadeného rozhodnutí zpochybňuje prostřednictvím nepřípustného dovolacího důvodu. Podle §241a odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout jen nesprávné právní posouzení věci, dovolatelka však ve svém dovolání namítá, že řízení bylo postiženo vadami, které měly za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( …že soud nerozhodl o změně žaloby…, že nebylo zřejmé, co je předmětem řízení, které bylo zastaveno… ).
Dovolání proti napadenému usnesení odvolacího soudu není přípustné (§237, §238 odst. 1 písm. d/ o. s. ř.), a proto je Nejvyšší soud odmítl (§243c odst. 1, 2 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 20. srpna 2013
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu