ECLI:CZ:NS:2013:26.CDO.1919.2013.1
sp. zn. 26 Cdo 1919/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Jitky Dýškové, ve věci žalobkyně Palmer Capital Central European Properties, a.s. , se sídlem v Praze 8, Na Žertvách 2196/34, IČO 24727873, zastoupené Mgr. Peterem Šmehýlem, advokátem se sídlem v Praze 1, Politických vězňů 912/10, proti žalovanému F. T. , o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu Plzeň - město pod sp. zn. 19 C 867/2010, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31. ledna 2012, č. j. 12 Co 69/2012-106, takto:
Dovolání se zamítá .
Odůvodnění:
Krajský soud v Plzni (soud odvolací) usnesením ze dne 31. 1. 2012, č. j. 12 Co 69/2012-106, potvrdil usnesení Okresního soudu Plzeň-město (soud prvního stupně) ze dne 22. 11. 2011, č. j. 19 C 867/2010-88, jímž připustil, aby na místo dosavadní žalobkyně DELTATEL s.r.o., se sídlem v Praze 1, Politických vězňů 912/10, IČO 27880362 vstoupila do řízení nová žalobkyně - MEI Properties, a.s., se sídlem v Praze 1, Politických vězňů 912/10, IČO 24727873 (jež je v obchodním rejstříku od 11. 7. 2012 zapsána pod obchodním jménem Palmer Capital Central European Properties, a.s., a od 24. 4. 2012 se sídlem v Praze 8, Na Žertvách 2196/34 - dále jen „nová žalobkyně“). Shodně se soudem prvního stupně zjistil, že původní žalobkyně zanikla k 1. 10. 2010 bez likvidace fůzí s přechodem jmění na novou nástupnickou společnost - MEI Properties, a.s., rozhodl proto podle §107 odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), že v řízení bude pokračováno s nástupkyní původní žalobkyně.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost opřel o ustanovení §239 odst. 2 písm. b) o. s. ř. Namítal, že původní žalobkyně nikdy nebyla zrušena, existuje na adrese Praha 10, Říčanská 1984/5, je zapsána i registru „ARES“, nikdy nesídlila na adrese Praha 1, Politických vězňů 912/10. Navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení „zrušil“.
Protože rozhodnutí odvolacího soudu bylo vyhlášeno přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (tj. před 1. 1. 2013), Nejvyšší soud v souladu s čl. II bodu 7 tohoto zákona projednal dovolání a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 404/2012 Sb. (dále též jen „o. s. ř.”).
Dovolání – přípustné podle §239 odst. 2 písm. b) o. s. ř. – není důvodné.
Podle obsahu spisu původní žalobkyně v průběhu řízení zanikla (fúzí splynutím s novou žalobkyní) a byla vymazána z obchodního rejstříku, ztratila tak způsobilost být účastníkem řízení (§19, §107 odst. 1 o. s. ř.). Pro rozhodnutí o tom, s kým bude v řízení pokračováno na místo žalobkyně, která ztratila způsobilost být účastnicí řízení, je významné, zda povaha věci umožňuje, aby v řízení bylo pokračováno, a kdo vstoupil do práv a povinností (popř. je převzal) zaniklé žalobkyně, nikoliv okolnost, kde měla zaniklá žalobkyně své sídlo před svým zánikem, a zda ještě po té, co byla vymazána z obchodního rejstříku, měla někde umístěné své logo či informační tabuli. Pro rozhodnutí o procesním nástupnictví nejsou ani významné pohnutky, které vedly původní žalobkyni k jejímu zániku.
Právní závěr odvolacího soudu (soudu prvního stupně) o nástupnictví žalobkyně je tak správný. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání zamítl.
Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. října 2013
JUDr. Pavlína B r z o b o h a t á
předsedkyně senátu