ECLI:CZ:NS:2013:26.CDO.2520.2012.1
sp. zn. 26 Cdo 2520/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobkyně A. K. , bytem v O., zastoupené Mgr. Evou Vaňkovou, advokátkou se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Husova 2, proti žalovaným 1. nezl. P. K. , 2. nezl. M. V. K. , oběma bytem v O., zastoupeným JUDr. Leošem Brantálem, advokátem se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Purkyňova 6/787, o povinnosti žalovaných zajistit nepřetržitou dodávku pitné vody a zprovoznění otopné soustavy – etážového topení, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 55 C 170/2009, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. února 2012, č. j. 11 Co 228/2011-815, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalovaní napadli dovoláním rozsudek Krajského soudu v Ostravě (odvolací soud) ze dne 2. 2. 2012, č. j. 11 Co 228/2011-815, kterým potvrdil rozsudek Okresního soudu v Ostravě (soud prvního stupně) ze dne 25. 3. 2011, č. j. 55 C 170/2009-562, jímž uložil žalovaným zajistit nepřetržitou dodávku pitné vody do tří výtokových armatur nacházejících se v kuchyni, koupelně a WC bytu užívaného žalobkyní ve 4. nadzemním podlaží domu v M. O. (dále jen „předmětný byt“) a zprovoznění otopné soustavy – etážového topení nacházejícího se v předmětném bytě, včetně zajištění dodávky plynu do otopného kotle a vody do otopné soustavy v bytě, změnil lhůtu k plnění takto uložených povinností (oproti soudu prvního stupně určil delší lhůtu k plnění, a to jeden měsíc) a výroky o náhradě nákladů řízení účastníků a státu a o povinnosti zaplatit soudní poplatek; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Protože rozsudek odvolacího soudu byl vyhlášen přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (tj. před 1. 1. 2013), Nejvyšší soud v souladu s čl. II bodem 7 tohoto zákona projednal dovolání a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 404/2012 Sb. (dále též jen „o. s. ř.”).
Odvolací soud napadeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně jen ve výroku o lhůtě k plnění a ve výrocích o náhradě nákladů řízení, tj. ve výrocích, proti kterým dovolání (podle jeho obsahu – viz §41 odst. 2 o. s. ř.) nesměřuje, a proto tyto výroky dovolacímu přezkumu nepodléhají (§242 odst. 1, 3 o. s. ř.); ostatně dovolání proti těmto výrokům by ani nebylo přípustné (§237, §238 - §239 o. s. ř.). Ve výroku, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně o uložení povinnosti žalovaným zajistit dodávku pitné vody a zajistit zprovoznění otopné soustavy v předmětném bytě (proti němuž dovolání směřuje), je rozsudek odvolacího soudu rozsudkem potvrzujícím (dále jen „potvrzující výrok“), a proto proti němu není dovolání přípustné podle §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř.
Přípustnost dovolání proti potvrzujícímu rozhodnutí odvolacího soudu je upravena v §237 odst. 1 písm. b), c) o. s. ř. Podle §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. není dovolání přípustné (rozsudek soudu prvního stupně byl jeho prvním rozhodnutím ve věci), a protože napadené rozhodnutí nemá po právní stránce zásadní význam, není přípustné ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (který byl nálezem Ústavního soudu ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. Pl.ÚS 29/11, uplynutím dne 31. 12. 2012 zrušen, pro dovolání podaná do uplynutí této doby však zůstává aplikovatelným právním předpisem).
Přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, způsobilým dovolacím důvodem je proto zásadně jen důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a) a §241a odst. 3 o. s. ř. se nepřihlíží.
Dovolatelé výslovně uplatnili nepřípustný dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. (namítali, že soudy neprovedly důkazy, které navrhovali, že rozsudek neodůvodnily v souladu s §157 o. s. ř.). Nejde-li však o sporný výklad či aplikaci procesních předpisů, může dovolací soud přihlížet k vadám (podle §241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř.) jen tehdy, je-li dovolání přípustné (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Jen pro úplnost lze dodat, že soudy obou stupňů provedly v řízení všechny důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností a odůvodnění rozsudků soudů obou stupňů má všechny náležitosti stanovené v §157 odst. 1, 2 o. s. ř.
Dovolatelé sice namítali i nesprávné právní posouzení věci a odkázali na dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., podle obsahu dovolání (§41 odst. 2 o. s. ř.) však závěr odvolacího soudu, že jsou povinni žalobkyni zajistit dodávku pitné vody a zprovoznit otopnou soustavu, zpochybnili prostřednictvím námitek skutkových.
Dovolatelé brojí proti způsobu hodnocení důkazů, z nichž odvolací soud (soud prvního stupně) čerpal svá skutková zjištění, nesouhlasí se způsobem hodnocení důkazů odvolacím soudem a v konečném důsledku nabízí vlastní verzi hodnocení důkazů a v závislosti na tom také vlastní verzi toho, co měl podle jejich názoru odvolací soud z provedených důkazů zjistit. Zpochybňují tak právní posouzení věci (§687, §688 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů) odvolacím soudem, prostřednictvím námitek skutkových. Uplatňují tedy jen nepřípustný dovolací důvod podle §241a odst. 3 o. s. ř., jež nelze v případě dovolání, jehož přípustnost je zvažována podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., úspěšně uplatnit.
Přípustnost dovolání nelze tedy dovodit ani z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., dovolání tak směřuje z pohledu uplatněných dovolacích námitek proti rozhodnutí odvolacího soudu, vůči němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud je proto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí (§243 o. s. ř.), jež neshledal důvodným, dovolací soud v souladu se svou ustálenou praxí nerozhodoval.
Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. a o skutečnost, že žalobkyni podle obsahu spisu nevznikly v dovolacím řízení žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti dovolatelům právo.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. srpna 2013
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu