ECLI:CZ:NS:2013:26.CDO.949.2012.1
sp. zn. 26 Cdo 949/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobkyně IDEAL TRADE, spol. s r.o. , se sídlem v Machové č. p. 164, IČO 25310852, zastoupené JUDr. Aloisií Jurkovičovou, advokátkou se sídlem ve Zlíně, Zarámí 4077, proti žalované EL NIŇO a.s. , se sídlem v Praze 1, Ovocný trh 572/11, IČO 26428504, zastoupené Mgr. Filipem Jirouskem, advokátem se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Preslova 9, o vyklizení nemovitostí, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 9 C 324/2008, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně ze dne 9. listopadu 2011, č. j. 59 Co 6/2011-183, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalovaná napadla dovoláním rozsudek Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně (odvolací soud) ze dne 9. 11. 2011, č. j. 59 Co 6/2011-183, kterým potvrdil rozsudek Okresního soudu ve Zlíně (soud prvního stupně) ze dne 15. 7. 2010, č. j. 9 C 324/2008-85, jímž uložil žalované vyklidit budovu bez č.p./č.e. (zemědělská stavba) na st.p.č. 417, budovu bez č.p./č.e. (zemědělská stavba) na st.p.č. 418, pozemek st.p.č. 417 – zastavěná plocha a nádvoří, pozemek st.p.č. 418 – zastavěná plocha a nádvoří, zapsané na listu vlastnictví č. 813 v katastru nemovitostí a obci T., u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště Zlín, do patnácti dnů od právní moci rozsudku (dále též jen „předmětné nemovitosti“), a rozhodl o nákladech řízení; rozsudek soudu prvního stupně v části týkající se povinnosti žalované vyklidit budovu bez č.p./č.e (zemědělská stavba) na st.p.č. 507/1, zapsané tamtéž, zrušil a v tomto rozsahu řízení zastavil (žalobkyně vzala žalobu v této části zpět), současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Protože rozhodnutí odvolacího soudu bylo vyhlášeno přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (tj. před 1. 1. 2013), Nejvyšší soud v souladu s čl. II bodu 7 tohoto zákona projednal dovolání a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 404/2012 Sb. (dále též jen „o. s. ř.”).
Dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. (rozsudek soudu prvního stupně, potvrzený napadeným rozsudkem, byl jeho prvním rozhodnutím ve věci) a z následujících důvodů nemůže být přípustné ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (který byl nálezem Ústavního soudu ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. Pl.ÚS 29/11, uplynutím dne 31. 12. 2012 zrušen, pro dovolání podaná do uplynutí této doby však zůstává aplikovatelným právním předpisem).
Přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, způsobilým dovolacím důvodem je proto zásadně jen důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a) - že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci - a §241a odst. 3 o. s. ř. - jímž lze vytýkat nesprávnosti ve zjištěném skutkovém stavu - se nepřihlíží.
Dovolatelka výslovně uplatnila nepřípustný dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. (námitkami, že soud „nezkoumal“ splnění předpokladů pro uložení povinnosti vyklidit předmětné nemovitosti). Vyjma případu – o který zde nejde, a netvrdí to ani dovolatelka – kdy by samotná vada podle §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. splňovala podmínku zásadního právního významu, tedy šlo-li by o tzv. „spor o právo“ - ve smyslu sporného výkladu či aplikace předpisů procesních, přihlíží dovolací soud k vadám (podle §241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř.) jen tehdy, je-li dovolání přípustné (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Jen pro úplnost lze dodat, že odvolací soud (soud prvního stupně) provedl důkazy významné pro právní posouzení věci, zabýval se i námitkami žalované a své závěry odůvodnil v souladu s §157 odst. 2 o. s. ř.
Dovolatelka zpochybnila závěr odvolacího soudu, že neoprávněně zasahuje do vlastnického práva žalobkyně, která se proto důvodně domáhá jeho ochrany, prostřednictvím námitek skutkových (má za to, že v řízení bylo prokázáno, že nemovitosti vyklidila, nemá v nich své věci a že se žalobkyně chopila jejich držby). Uplatnila tedy (posouzeno podle obsahu dovolání - §41 odst. 2 o. s. ř.) i nepřípustný dovolací důvod podle §241a odst. 3 o. s. ř.
Závěr odvolacího soudu, že ve vyklizení nemovitostí, je obsaženo i jejich odevzdání, a proto nemovitosti nejsou nájemcem vyklizeny i v případě, kdy nebyly pronajímateli rovněž odevzdány, je v souladu s konstantní judikaturou (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2012, sp. zn. 26 Cdo 3560/2010). Soudní praxe je dlouhodobě ustálena v názoru, že ve vyklizení je obsaženo i odevzdání předmětu nájmu. V řízení bylo prokázáno (zjištěný skutkový stav nelze se zřetelem ke způsobu, jímž byla založena přípustnost dovolání, úspěšně zpochybnit), že dovolatelka předmětné nemovitosti po skončení nájmu žalobkyni nepředala. Pro závěr, že svou povinnost vyklidit předmět nájmu nesplnila, není významné, zda nemovitosti již sama neužívala a zda bránila žalobkyni, aby se opět chopila jejich držby.
Přípustnost dovolání tedy nelze dovodit ani z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., dovolání žalované směřuje z pohledu uplatněných dovolacích námitek proti rozhodnutí odvolacího soudu, vůči němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud je proto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. a o skutečnost, že žalobkyni podle obsahu spisu nevznikly v dovolacím řízení žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti dovolatelce právo.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. dubna 2013
JUDr. Pavlína B r z o b o h a t á
předsedkyně senátu