ECLI:CZ:NS:2013:26.ND.279.2013.1
sp. zn. 26 Nd 279/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka v exekuční věci oprávněného Ing. J. U. , zastoupeného JUDr. Věrou Hrubošovou, advokátkou se sídlem v Břeclavi, Slovácká 2713/5, proti povinnému P. B. , o 21.041,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 735/2013, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 735/2013 projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi.
Odůvodnění:
Soudní exekutorka Mgr. Marcela Petrošová, Exekutorský úřad Břeclav se sídlem v Břeclavi, U Tržiště 9, podala Okresnímu soudu v Břeclavi žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky oprávněného ve výši 21.041,- Kč s příslušenstvím. Návrh na nařízení exekuce byl doručen soudnímu exekutorovi dne 2. 4. 2013.
Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 9. 8. 2013, č. j. 53 EXE 735/2013-34, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že věc bude předložena podle §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), Nejvyššímu soudu České republiky. Dospěl k závěru, že nařízení exekuce podle rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 8. 11. 2012, č. j. 1 T 150/2012-996, je v pravomoci soudů České republiky, avšak podmínky místní příslušnosti nelze zjistit, neboť povinný má bydliště ve Slovenské republice.
Podle ustanovení §11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., které se použije i pro exekuční řízení (§52 odst. 1 zákona č. 120/2000 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů - dále „exekuční řád“), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Místně příslušným exekučním soudem je podle ustanovení §45 odst. 2 exekučního řádu soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
V daném případě věc patří do pravomoci českých soudů a je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu ustanovení §45 odst. 2 exekučního řádu, neboť na území České republiky nemá místo pobytu a není známo, jestli zde má exekucí postižitelný majetek vzhledem k tomu, že jeho existenci exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora nezjišťuje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012).
Protože jsou splněny předpoklady uvedené v ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud přihlížeje k zásadě hospodárnosti, rozhodl, že věc projedná a rozhodne soud, u něhož bylo řízení zahájeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 5. 2013, sp. zn. 26 Nd 119/2013), a to i s přihlédnutím k tomu, že v obvodu tohoto soudu bydlí oprávněný a má rovněž sídlo soudní exekutorka, u které byl návrh na nařízení exekuce podán.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. října 2013
JUDr. Pavlína B r z o b o h a t á
předsedkyně senátu