ECLI:CZ:NS:2013:28.CDO.3440.2012.1
sp. zn. 28 Cdo 3440/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského, a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph. D., a Mgr. Zdeňka Sajdla, v právní věci žalobce Ing. L. F., bytem v P., zastoupeného JUDr. Václavem Hodanem, advokátem se sídlem v Praze 2, Wenzigova 5, proti žalované Česká republice - Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, IČ 00025429, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 21 C 181/2009, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 6. 2012, č. j. 21 Co 168/2012-77, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání.
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Praze shora označeným byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 15. 12. 2011, č. j. 21 C 181/2009-58, kterým byla ve výroku I. zamítnuta žaloba, jejímž prostřednictvím se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 2.256.192 Kč s příslušenstvím, a to z titulu náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem soudu v rámci řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 17 C 141/95, neboť soudem bylo nesprávně rozhodnuto o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku. Současně ve výroku II. bylo odvolacím soudem rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost opírá podle obsahu dovolání zřejmě o ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. s tím, že rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam. V dovolání rekapituloval dosavadní průběh řízení. Podle dovolatele v průběhu mnohaletého řízení nebyly posouzeny všechny okolnosti, na které v průběhu řízení poukazoval, dokládal navrhovanými důkazy a které by znamenaly, že dosavadní řízení byla pro něj diskriminující a jejich opomenutí znamenala ve svém důsledku, že nebyl pro něj zajištěn spravedlivý proces ve smyslu zákona. Navrhl proto zrušení rozhodnutí odvolacího soudu v plném rozsahu a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu projednání.
Se zřetelem k době vydání rozsudku odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení – v souladu s bodem 7. článku II., části první, přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – občanský soudní řád ve znění účinném do 31. prosince 2012.
Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas a oprávněnou osobou, posuzoval, zda toto podání obsahuje všechny zákonem předepsané náležitosti.
Podle ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle §242 odst. 3 věty první o. s. ř. může dovolací soud přezkoumat rozhodnutí odvolacího soudu jen z důvodů uplatněných v dovolání. Tato vázanost se projevuje nejen v tom, který z důvodů uvedených v §241a odst. 2 a 3 o. s. ř. byl uplatněn, ale především v tom, jak byl dovolací důvod vylíčen, tj. v jakých okolnostech dovolatel spatřuje jeho naplnění. Uvedení dovolacího důvodu jako povinné náležitosti dovolání není splněno v případě, kdy dovolatel pouze obecně tvrdí, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, aniž dovolací důvod obsahově vymezí, tj. kdy neoznačí právní otázky nebo jejich právní řešení, jejichž posouzení odvolacím soudem považuje za nesprávné. K uplatnění dovolacího důvodu ve smyslu ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. nepostačuje, jestliže dovolatel v dovolání pouze označí některý z dovolacích důvodů uvedených v ustanovení §241a odst. 2 a 3 o. s. ř. (například tím, že odkáže na ustanovení zákona, nebo že odcituje jeho zákonnou skutkovou podstatu). V dovolání je uvedeno, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jen tehdy, jestliže dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že určitý dovolací důvod je dán, tedy – jinak řečeno – jestliže vylíčí okolnosti, v nichž spatřuje nesprávnost rozhodnutí odvolacího soudu a které tak naplňují alespoň některý z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení §241a odst. 2 a 3 o. s. ř. Chybí-li v dovolání vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, je dovolání stiženo vadou, pro kterou dovolací soud nemůže pokračovat v dovolacím řízení, neboť v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) není vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak z hlediska jeho správnosti nelze přezkoumat (srov. §242 odst. 3 větu první o. s. ř.).
Dovolání, které neobsahuje údaj o tom, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným (neúplným) podáním. Dovolatel tuto vadu dovolání může odstranit a své dovolání doplnit o uvedení dovolacích důvodů – jak vyplývá z ustanovení §241b odst. 3 věty první o. s. ř. – jen do uplynutí dovolací lhůty, tj. do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno napadené rozhodnutí odvolacího soudu. Marným uplynutím této lhůty se vady dovolání uvedené v §241a odst. 1 o. s. ř. stávají neodstranitelnými a k opožděnému doplnění dovolání dovolací soud nemůže přihlédnout. Protože v dovolacím řízení, v němž nebyl vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní, nelze pokračovat, musí být dovolání, které neobsahuje dovolací důvod a které o tuto náležitost nebylo do uplynutí lhůty uvedené v ustanovení §241b odst. 3 o. s. ř. doplněno, podle ustanovení §243c odst. 1 a §43 odst. 2 o. s. ř. odmítnuto (srov. shodně též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu uveřejněném pod číslem 21/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
V posuzovaném případě se z obsahu spisu podává, že žalobce v dovolání ze dne 2. 10. 2012, které bylo dne 3. 10. 2012 doručeno Obvodnímu soudu pro Prahu 2, konkrétně neuvedl, z jakých důvodů napadá rozsudek odvolacího soudu.
Z obsahu spisu se dále podává, že rozsudek odvolacího soudu byl dovolateli, resp. obecnému zmocněnci JUDr. Ing. J. H. doručen dne 8. 8. 2012. Ve smyslu §57 odst. 2 věty první o. s. ř. tak připadl konec dvouměsíční lhůty k podání dovolání, jakož i k jeho případnému doplnění na pondělí 8. 10. 2012.
Vzhledem k tomu, že dovolateli dnem 8. 10. 2012 marně uplynula zákonná lhůta stanovená v §241b odst. 3 o. s. ř. nejen k podání dovolání, ale i k jeho případnému doplnění, stala se tímto marným uplynutím lhůty vada dovolání spočívající v nekonkretizaci dovolacího důvodu neodstranitelnou a dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu trpí vadou, která brání dalšímu pokračování dovolacího řízení.
Z výše uvedených důvodů proto dovolací soud proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání žalobce odmítl podle §243c odst. 1 a §43 odst. 2 o. s. ř. pro vady podaného dovolání.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 29. srpna 2013
JUDr. Josef Rakovský
předseda senátu