Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.08.2013, sp. zn. 29 Cdo 124/2012 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2013:29.CDO.124.2012.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2013:29.CDO.124.2012.1
sp. zn. 29 Cdo 124/2012 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a Mgr. Milana Poláška v právní věci navrhovatelů a) DATCOMA, s. r. o. , se sídlem v Kunraticích 42, PSČ 405 02, identifikační číslo osoby 25428748, a b) Ing. P. D. , obou zastoupených Mgr. Martinem Kolářem, advokátem, se sídlem v Děčíně IV – Podmolkách, Na Vinici 1227/32, PSČ 405 02, za účasti společností 1) ASKO kovo, s. r. o. "v likvidaci" , se sídlem v Kamenickém Šenově, 9. května 762, PSČ 471 14, identifikační číslo osoby 25435426, 2) T E N O S, spol. s r. o. , se sídlem v Kamenickém Šenově, 9. května 762, PSČ 471 14, identifikační číslo osoby 49901893, obou zastoupených JUDr. Václavem Luťchou, advokátem, se sídlem v Praze 3 – Vihohradech, náměstí Jiřího z Lobkovic 2406/9, PSČ 110 00 , a 3) KOPPA, v. o. s. , se sídlem v Liberci, Hvězdná 491/21, PSČ 460 01, identifikační číslo osoby 25428578, zastoupené Mgr. Kateřinou Korpasovou, advokátkou, se sídlem v Liberci, Mozartova 21, PSČ 460 01, o jmenování likvidátora, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočce v Liberci pod sp. zn. 39 Cm 129/2009, o dovolání společností ASKO kovo, s. r. o. „v likvidaci“ a T E N O S , spol. s r. o. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. června 2011, č. j. 7 Cmo 1/2011-115, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Společnosti ASKO kovo, s. r. o. „v likvidaci“ a T E N O S, spol. s r. o. jsou povinny zaplatit společnosti DATCOMA, s. r. o. na náhradě nákladů dovolacího řízení společně a nerozdílně 1.331,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce. III. Společnosti ASKO kovo, s. r. o. „v likvidaci“ a T E N O S , spol. s r. o. jsou povinny zaplatit Ing. P. D. na náhradě nákladů dovolacího řízení společně a nerozdílně 1.331,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce. IV. Společnosti ASKO kovo, s. r. o. „v likvidaci“ a T E N O S , spol. s r. o. jsou povinny zaplatit společnosti KOPPA, v. o. s. na náhradě nákladů dovolacího řízení společně a nerozdílně 1.573,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám její zástupkyně. Odůvodnění: Usnesením ze dne 18. října 2010, č. j. 39 Cm 129/2009-93, Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci jmenoval likvidátorem společnosti ASKO kovo, s. r. o. „v likvidaci“ společnost KOPPA, v. o. s. (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Praze k odvolání společností ASKO kovo, s. r. o. „v likvidaci“ a T E N O S , spol. s r. o. potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok). Jde přitom o v pořadí druhé rozhodnutí odvolacího soudu, když usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 17. prosince 2009, č. j. 39 Cm 129/2009-58, jímž soud prvního stupně jmenoval likvidátorem společnosti ASKO kovo, s. r. o. „v likvidaci“ společnost Libkon v. o. s., Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 27. září 2010, č. j. 7 Cmo 170/2010-88, zrušil, neboť společnosti Libkon v. o. s. zaniklo oprávnění vykonávat činnost insolvenčního správce. Proti usnesení odvolacího soudu podaly společnosti ASKO kovo, s. r. o. „v likvidaci“ a T E N O S, spol. s r. o. dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení §243b odst. 5, §218 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jeno. s. ř.“), jako nepřípustné. Nejvyšší soud předesílá, že rozhodné znění občanského soudního řádu, podle kterého dovolání projednal a rozhodl o něm (do 31. prosince 2012), se podává z části první, čl. II bodu 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. V rozsahu, ve kterém směřuje i proti té části prvního výroku usnesení odvolacího soudu, jíž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně i ve výroku o nákladech řízení, a proti druhému výroku usnesení odvolacího soudu o nákladech odvolacího řízení, je dovolání objektivně nepřípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Dovolání proti potvrzujícímu výroku usnesení odvolacího soudu ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. (o situaci předvídanou v ustanovení §237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. nejde), tedy tak, že dovolací soud – jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení (§242 odst. 3 o. s. ř.) – dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Dovolatelky však Nejvyššímu soudu žádnou otázku, z níž by bylo možno usuzovat na zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, k řešení nepředkládají. Námitkou, podle níž měly soudy jmenovat likvidátorem Ing. K., který je (jako osoba, jež vedla pro společnost ASKO kovo, s. r. o. „v likvidaci“ účetnictví) s dosavadním stavem likvidace společnosti obeznámen a který splňuje požadavek nezávislosti a nestrannosti a jeví se „jako přijatelný kompromis pro všechny zúčastněné“, dovolatelky zpochybňují opačné skutkové závěry soudů nižších stupňů (podle kterých se společníci na osobě likvidátora nebyli schopni shodnout); tomu je ovšem vyhrazen dovolací důvod vymezený v ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř., jenž u dovolání přípustného toliko podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. dovolatelky nemají k dispozici a k jehož přezkoumání dovolání připustit nelze. Závěr, na němž napadené rozhodnutí spočívá a podle něhož soud v situaci, kdy nelze jmenovat likvidátora podle §71 odst. 1 až 4 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jenobch. zák.“), jej jmenuje z osob zapsaných v seznamu insolvenčních správců (popř. jmenuje likvidátorem fyzickou osobu, která splňuje obecné a kvalifikační předpoklady pro zápis do seznamu insolvenčních správců a se svým ustanovením souhlasí), plyne zcela zjevně z ustanovení §71 odst. 7 obch. zák. a napadené rozhodnutí zásadně právně významným nečiní. K otázce předpokladů pro jmenování likvidátora soudem srov. i důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. dubna 2011, sp. zn. 29 Cdo 651/2010 jež je veřejnosti dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání společností ASKO kovo, s. r. o. „v likvidaci“ a T E N O S, spol. s r. o. bylo odmítnuto a společnosti KOPPA, v. o. s. a navrhovatelům vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Účelně vynaložené náklady dovolacího řízení sestávají v případě společnosti KOPPA, v. o. s. z odměny její zástupkyně za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle §7 bodu 3 a §9 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do 31. prosince 2012, ve výši 1.000,- Kč, a náhrady hotových výdajů dle §13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 300,- Kč. Spolu s náhradou za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 273,- Kč podle ustanovení §137 odst. 3 o. s. ř. tak dovolací soud přiznal společnosti KOPPA, v. o. s. k tíži dovolatelek celkem 1.573,- Kč. V případě navrhovatelů se účelně vynaložené náklady dovolacího řízení sestávají z odměny jejich zástupce za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle §7 bodu 3 a §9 odst. 1 advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. prosince 2012, ve výši 1.000,- Kč, jež se podle §12 odst. 4 advokátního tarifu snižuje o 20 %, tj. na částku 800,- Kč, a náhrady hotových výdajů dle §13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 300,- Kč. Spolu s náhradou za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 231,- Kč podle ustanovení §137 odst. 3 o. s. ř. tak dovolací soud přiznal každému z navrhovatelů k tíži dovolatelek celkem 1.331,- Kč. K důvodům, pro které byla odměna za zastupování určena podle advokátního tarifu, srov. např. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. května 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinné, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou se oprávnění domáhat výkonu rozhodnutí. V Brně dne 29. srpna 2013 JUDr. Petr Šuk předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/29/2013
Spisová značka:29 Cdo 124/2012
ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:29.CDO.124.2012.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-27