ECLI:CZ:NS:2013:29.CDO.1517.2011.1
sp. zn. 29 Cdo 1517/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci žalobkyně Coface Czech Factoring s. r. o., v likvidaci , se sídlem v Praze 2, náměstí I. P. Pavlova 1789/5, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 26 50 90 16, zastoupené Mgr. Martinou Fraňkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Klimentská 1515/22, PSČ 110 00, proti žalovaným 1) SENZANO SKI, spol. s r. o. , se sídlem v Brně, Botanická 606/24, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 25 29 24 71, 2) Ing. R. K., narozenému … a 3) PaedDr . O. K. , narozené …, oběma bytem …, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 49 Cm 44/2009, o dovolání druhého a třetí žalovaných proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. listopadu 2010, č. j. 6 Cmo 260/2010-93, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek ze dne 19. ledna 2010, č. j. 49 Cm 44/2009-51, jímž Krajský soud v Praze ponechal vůči druhému a třetí žalovaným v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 17. února 2009, č. j. 49 Cm 44/2009-10, kterým uložil žalovaným zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni částku 672.192,22 Kč s 6% úrokem od 29. listopadu 2008 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 2.240,- Kč a náhradu nákladů řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podali druhý a třetí žalovaní dovolání, jehož přípustnost opírají o ustanovení §237 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), namítajíce, že jsou dány dovolací důvody uvedené v §241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř., tedy, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (písm. a/) a že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (písm. b/), a požadujíce, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddílu C, vložky 86631, zjistil, že žalobkyně byla ke dni 15. května 2013 vymazána z obchodního rejstříku bez právního nástupce po skončení její likvidace.
Z ustanovení §107 o. s. ř. vyplývá, že ztratí-li účastník po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než bylo řízení pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením (odstavec 1). Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení právnická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou jejím procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří po zániku právnické osoby vstoupili do jejích práv a povinností, popřípadě ti, kteří po zániku právnické osoby převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde (odstavec 3). Neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví (odstavec 5 věta první).
Protože žalobkyně výmazem z obchodního rejstříku ztratila způsobilost mít práva a povinnosti (§68 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku) a rovněž způsobilost být účastníkem řízení (§19 o. s. ř.) a není zde právního nástupce, Nejvyšší soud dovolací řízení podle ustanovení §243c odst. 1 a §107 o. s. ř. zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 1 písm. c) o. s. ř., když dovolací řízení bylo zastaveno.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z bodu 7., části první, článku II. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. července 2013
JUDr. Jiří Z a v á z a l
předseda senátu