Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23.10.2013, sp. zn. 29 Cdo 2259/2013 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2013:29.CDO.2259.2013.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2013:29.CDO.2259.2013.1
sp. zn. 29 Cdo 2259/2013 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobce V. K. , zastoupeného JUDr. Hanou Klusáčkovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Údolní 326/11, PSČ 602 00, proti žalovaným 1) CIMOD s. r. o. , se sídlem v Modřicích, Brněnská 404, PSČ 664 42, identifikační číslo osoby 28300050, a 2) FI Holding, a. s. , se sídlem v Modřicích, Brněnská 404, PSČ 664 42, identifikační číslo osoby 27088707, o zaplacení částky 120.512,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 35 Cm 471/2011, o dovolání druhé žalované proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. dubna 2013, č. j. 8 Cmo 130/2013-125, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Krajský soud v Brně usnesením ze dne 8. března 2013, č. j. 35 Cm 471/2011-117, zastavil řízení o odvolání druhé žalované (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Olomouci k odvolání druhé žalované rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok), a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok). Proti usnesení odvolacího soudu podala druhá žalovaná dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jeno. s. ř.“), odmítl. Učinil tak proto, že dovolání, které není přípustné podle §238a o. s. ř., neshledal přípustným ani podle §237 o. s. ř., neboť dovoláním zpochybněný závěr odvolacího soudu, podle něhož se ustanovení §2 odst. 8 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neprosadí v případě samostatných procesních společníků, je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. srpna 2011, č. j. 29 Cdo 1428/2011-267, ze dne 18. ledna 2012, č. j. 29 Cdo 3986/2011-436, ze dne 10. května 2012, č. j. 29 Cdo 990/2012-190 či ze dne 30. května 2013, č. j. 29 Cdo 538/2013-189). Uvedený závěr přitom shledal ústavně konformním i Ústavní soud (srov. např. odvolacím soudem přiléhavě citované usnesení Ústavního soudu ze dne 6. června 2012, sp. zn. III. ÚS 1711/12). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Rozhodné znění občanského soudního řádu, podle kterého Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm (od 1. ledna 2013) se podává z části první, čl. II bodu 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 23. října 2013 JUDr. Petr Šuk předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/23/2013
Spisová značka:29 Cdo 2259/2013
ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:29.CDO.2259.2013.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§243c odst. 1 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013
§2 odst. 8 předpisu č. 549/1991Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Podána ústavní stížnost sp. zn. IV. ÚS 240/14
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-27