ECLI:CZ:NS:2013:29.CDO.2349.2013.1
sp. zn. 29 Cdo 2349/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Petra Šuka a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci žalobkyně Komerční banky, a. s., se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 33 čp. 969, PSČ 114 07, identifikační číslo osoby 45 31 70 54, zastoupené JUDr. Petrem Balcarem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Revoluční 15, PSČ 110 00, proti žalované M. K., narozené …, bytem …, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 23 Cm 372/2009, o „odvolání“ žalované proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2013, č. j. 29 Cdo 3813/2012-121, takto:
I. Řízení o „odvolání“ žalované proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2013, č. j. 29 Cdo 3813/2012-121, se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 24. května 2012, č. j. 8 Cmo 29/2012-98, potvrdil rozsudek ze dne 20. září 2011, č. j. 23 Cm 372/2009-70, jímž Městský soud v Praze ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 12. října 2009, č. j. 23 Cm 372/2009–7, kterým žalované uložil zaplatit žalobkyni částku 99.039,-Kč s 6% úrokem od 15. září 2009 do zaplacení, odměnu ve výši 330,13 Kč a náhradu nákladů řízení.
Dovolání žalované podané proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé Nejvyšší soud usnesením ze dne 27. února 2013, č. j. 29 Cdo 3813/2012-121, odmítl jako nepřípustné podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2012 (dále jen „o. s. ř.“).
Žalovaná brojila proti tomuto usnesení podáním ze dne 20. května 2013 označeným jako „odvolání“ (č. l. 131 spisu), požadujíc, aby Nejvyšší soud své předchozí usnesení „zrušil v celém rozsahu a posoudil oprávněnost žalobkyně“.
Nejvyšší soud řízení o tomto podání zastavil podle §104 odst. 1 o. s. ř., jelikož občanský soudní řád neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání odvolání (popř. jiného opravného prostředku) proti rozhodnutí Nejvyššího soudu jako soudu dovolacího (jinak řečeno, není zde soudu, který by byl funkčně příslušný k projednání opravného prostředku žalované proti shora označenému usnesení Nejvyššího soudu). Nedostatek funkční příslušnosti je přitom neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem je vždy zastavení řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. října 2009, sp. zn. 21 Cdo 3110/2008, které je veřejnosti dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu).
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §146 odst. 2 věty první o. s. ř., neboť žalovaná, která z procesního hlediska zavinila, že řízení o jejím podání ze dne 20. května 2013 bylo zastaveno, na náhradu nákladů řízení nemá právo a žalobkyni žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. srpna 2013
JUDr. Jiří Z a v á z a l
předseda senátu