ECLI:CZ:NS:2013:29.NSCR.110.2013.1
MSPH 76 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 110/2013-A-54
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužníka ZA BRANOU - centrum obchodu a služeb s. r. o. , se sídlem v Praze 3 - Žižkově, Kubelíkova 1224/42, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 25007297, zastoupeného Mgr. Janem Špačkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Revoluční 762/13, PSČ 110 00, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 76 INS XY, o insolvenčním návrhu věřitelky D. F. , narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Vlastimilem Loučkem, advokátem, se sídlem v Lounech, Osvoboditelů 2649, PSČ 440 01, o dovolání insolvenční navrhovatel ky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. června 2013, č. j. MSPH 76 INS XY, 2 VSPH XY, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 21. března 2013, č. j. MSPH 76 INS XY, zamítl Městský soud v Praze (dále jen „ insolvenční soud “) insolvenční návrh ze dne 18. října 2012, jímž se věřitelka ( insolvenční navrhovatel ka) D. F. domáhala zjištění úpadku dlužníka ZA BRANOU - centrum obchodu a služeb s. r. o. (bod I. výroku) a rozhodl o soudním poplatku (bod II. výroku), o nákladech řízení (bod III. výroku) a o vrácení zálohy na náklady insolvenční ho řízení (bod IV. výroku).
Insolvenční soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že insolvenční navrhovatel ka nedoložila svou splatnou pohledávku za dlužníkem dle tvrzených smluv o půjčce ze dne 17. července 2009 (na částku 2.001.000,- Kč) a ze dne 26. dubna 2010 (na částku 1.840.000,- Kč).
K odvolání insolvenční navrhovatel ky Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením změnil usnesení insolvenčního soud u ve výroku o nákladech řízení a jinak je potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
Proti usnesení odvolacího soudu podala i nsolvenční navrhovatel ka dovolání, jehož přípustnost vymezuje na základě ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), tak, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, konkrétně - prostřednictvím usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2010, sen. zn. 29 NSČR 30/2009, uveřejněného pod číslem 14/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen R 14/2011) - od závěrů obsažených pod bodem VIII. stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 17. června 1998, Cpjn 19/98, uveřejněného pod číslem 52/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 52/1998“).
Odvolacímu soudu vytýká dovolatelka nesprávné právní posouzení věci a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí změnil tak, že zjistí úpadek dlužníka, případně aby je zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle §237 o. s. ř. a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v §238 o. s. ř., odmítl podle §243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
Učinil tak proto, že napadené rozhodnutí je souladné se závěry obsaženými v R 52/1998, R 14/2011 i v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. června 2012, sen. zn. 29 NSČR 42/2011 uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 8, ročník 2013, pod číslem 114 (a dovolatelka se mýlí, usuzuje-li jinak).
Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243c odst. 3, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání insolvenční navrhovatel ky bylo odmítnuto a u dlužníka žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení nebyly zjištěny.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dovolatelce a dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 28. listopadu 2013
JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu