ECLI:CZ:NS:2013:3.TDO.1369.2013.1
sp. zn. 3 Tdo 1369/2013-14
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 18. prosince 2013 o dovolání nejvyššího státního zástupce podaném v neprospěch obviněného Bc. J. H. , proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne 6. 8. 2013, sp. zn. 68 To 217/2013, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 4 T 60/2013, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání nejvyššího státního zástupce odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 7. 6. 2013, sp. zn. 4 T 60/2013 , byl obviněný Bc. J. H. uznán vinným ze spáchání zločinu krádeže podle §205 odst. 1, odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, na tom skutkovém základě, že
„1) dne 16. 11. 2012 v době okolo 16:55 hod. v O., H. L. v areálu spol. Autocentrum Olomouc, s. r. o., O., H. L., IČ: 40317307, poté, co opakovaně ve dnech 14. 11. 2012 a 15. 11. 2012 vždy v době okolo 17.00 hod. projevil osobní návštěvou uvedeného prodejce zájem o koupi ojetého osobního mot. vozidla tov. zn. Audi A6 AllRoad Quattro, šedé metalické barvy, majitele Ing. M. P., IČ 75782944, pod nepravdivou záminkou předvedení vozidla zkušební jízdou získal k vozidlu přístup a v okamžiku, kdy zaměstnanec prodejce Mgr. P. T. vozidlo nastartoval, aby se prohřál motor, a od nastartovaného vozidla odešel do kanceláře, ujel s vozidlem neznámo kam a naložil s ním nezjištěným způsobem, čímž majiteli Ing. M. P., IČ 75782944 způsobil škodu odcizením ve výši 559 00,- Kč,
2) dne 5. 1. 2013 v době okolo 09:30 hod. v L. na čerpací stanici pohonných hmot L.– N., u silnice ve směru na obec M. poté, co již dne 4. 1. 2013 v době okolo 16.55 hod. projevil osobní návštěvou Autobazaru M. T., S., L., IČ: 40317307 zájem o koupi osobního mot. vozidla tov. zn. Audi A6 AllRoad Quattro, šedé metalické barvy, bez reg. zn., pod nepravdivou záminkou předvedení vozidla zkušební jízdou získal k vozidlu přístup a v okamžiku, kdy předal prodejci M. T. 200,- Kč na dotankování pohonných hmot do tohoto vozidla a jmenovaný odešel zaplatit natankované pohonné hmoty a přitom nechal klíče v zapalování, ujel s vozidlem neznámo kam a naložil s ním nezjištěným způsobem, čímž Autobazaru M. T., S., L., IČ: 40317307 způsobil škodu odcizením ve výši 780 000,- Kč“.
Za to byl podle §205 odst. 4 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří roků nepodmíněně, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.
Podle §228 odst. 1 tr. zákoníku byla obviněnému uložena povinnost zaplatit na náhradě škody poškozenému Autobazaru M. T., IČ 40317307, se sídlem Svatoplukova 950, Litovel, částku 670.000 Kč a poškozenému Ing. M. P., IČ 75782944, se sídlem Rajhradice, U Sýpky 419, částku 510.996,- Kč.
O odvolání státního zástupce proti výroku o náhradě škody ve vztahu k poškozenému Ing. M. P. rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, usnesením ze dne 6. 8. 2013, sp. zn. 68 To 217/2013 , tak, že podle §258 odst. 1 písm. f) odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek ve výroku o náhradě škody ve vztahu k poškozenému Ing. M. P., IČ 75782944, bytem M., sídlo podnikání Rajhradice, U Sýpky 419, PSČ 664 61, zrušil.
Shora citované rozhodnutí odvolacího soudu napadl v neprospěch obviněného Bc. J. H. nejvyšší státní zástupce dovoláním , v němž uplatnil dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. V odůvodnění tohoto svého mimořádného opravného prostředku nejvyšší státní zástupce uvedl, že odvolací soud při odůvodnění svého kasačního postupu správně odkázal na dohodu o narovnání ze dne 14. 12. 2012, uzavřenou mezi AUTOCENTRUM OLOMOUC, s. r. o. a Ing. M. P., neboť na jejím základě došlo ve vztahu k posuzovanému nároku poškozeného na náhradu škody způsobené trestným činem k právnímu nástupnictví a poškozeným ve vztahu k bodu 1) výroku o vině se stala společnost AUTOCENTRUM OLOMOUC, s. r. o. Podle nejvyššího státního zástupce však nelze akceptovat způsob odůvodnění nesplnění podmínek pro rozhodnutí o řádně a včasně uplatněném nároku poškozeného AUTOCENTRUM OLOMOUC, s. r. o., vycházející z toho, že závažné pochybení nalézacího soudu spočívající v tom, že porušil §206 odst. 2 tr. ř., když před začátkem dokazování v hlavním líčení nepřečetl návrh poškozené společnosti na náhradu škody, způsobilo, že tato společnost se nestala účastníkem adhezního řízení před soudem, a náprava takového stavu již v odvolacím řízení nebyla možná. Nejvyšší státní zástupce k tomu uvedl, že adhezní řízení netvoří žádnou samostatnou časově či jinak formálně oddělenou část trestního řízení, ale splývá s ním ve stadiu dokazování. Pokud tedy poškozená společnost splnila řádně a včas všechny zákonné požadavky pro uplatnění svého nároku na náhradu škody, pak bylo namístě, aby jí takový nárok byl za podmínek §228 odst. 1 tr. ř. také přisouzen. Takovému způsobu adhezního rozhodnutí přitom nebránilo ani jinak důvodně vytýkané porušení §206 odst. 2 tr. ř., v důsledku kterého nebyla tomuto poškozenému umožněna realizace jeho procesních práv v řízení před soudem. V této souvislosti odkázal nejvyšší státní zástupce na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2013, sp. zn. 11 Tdo 93/2013. Usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, tak trpí podle nejvyššího státního zástupce vadou, na níž je založen dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř., neboť v napadeném rozhodnutí chybí především ten adhezní výrok, kterým se poškozené společnosti AUTOCENTRUM OLOMOUC, s. r. o. přiznává nárok na náhradu škody ve výši 408.525,- Kč. Dále lze postrádat i výrok, kterým se poškozený Ing. M. P. podle §229 odst. 1 tr. ř. odkazuje na řízení ve věcech občanskoprávních. V době adhezního rozhodování mu totiž zřejmě nepříslušelo právo poškozeného, neboť na podkladě výsledků dokazování před odvolacím soudem nebyly splněny podmínky pro vyslovení povinnosti obviněného k náhradě škody vůči němu. Takový způsob rozhodnutí pak byl na místě zvláště za stavu, že o nepřipuštění tohoto poškozeného k hlavnímu líčení nebylo rozhodnuto, ale naopak bylo vůči němu postupováno podle §206 odst. 2 tr. ř., čímž byly splněny formální podmínky k tomu, aby o jím uplatněném nároku na náhradu škody bylo zahájeno adhezní řízení před soudem.
Z uvedených důvodů nejvyšší státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1, odst. 2 tr. ř. za podmínky uvedené v §265p odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne 6. 8. 2013, sp. zn. 68 To 217/2013, a dále zrušil i případná rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále postupoval podle §265l odst. 1 tr. ř. a přikázal Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Současně vyjádřil souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání i pro případ jiného rozhodnutí, než předpokládaného v §265r odst. 1 písm. b) tr. ř.
Opis dovolání nejvyššího státního zástupce byl předsedkyní senátu soudu prvního stupně za podmínek §265h odst. 2 tr. ř. zaslán k vyjádření obhájci obviněného a obviněnému s upozorněním, že se mohou k dovolání písemně vyjádřit a souhlasit s projednáním dovolání v neveřejném zasedání. K dnešnímu dni však dovolací soud neobdržel vyjádření obviněného ani jeho obhájce k dovolání nejvyššího státního zástupce, a ani žádný jiný přípis, jímž by deklarovali zájem tohoto svého práva, jakož i práva vyplývajícího z ustanovení §265r odst. 1 písm. c) tr. ř., využít. Na tomto místě je třeba připomenout, že vyjádření obviněného k dovolání nejvyššího státního zástupce či naopak vyjádření nejvyššího státního zástupce k dovolání obviněného není podmínkou pro projednání podaného dovolání a zákon v tomto směru nestanoví žádnou lhůtu, jejíhož marného uplynutí by dovolací soud byl povinen vyčkat.
Nejvyšší státní zástupce je podle §265d odst. 1 písm. a) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost kteréhokoli výroku rozhodnutí soudu, a to ve prospěch i v neprospěch obviněného. Dovolání bylo podáno v zákonné dvouměsíční dovolací lhůtě (§265e odst. 1 tr. ř.) a současně splňuje formální a obsahové náležitosti předpokládané v §265f odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým mohou hlavní proti sobě stojící strany trestního řízení samy dosáhnout z určitých kvalifikovaných důvodů přezkoumání některých pravomocných meritorních rozhodnutí soudu Nejvyšším soudem. Smyslem právní úpravy dovolání není nahrazovat řádné opravné prostředky, a jeho podání proto není přípustné ve stejně širokém rozsahu (co do důvodů, okruhu napadnutelných rozhodnutí, oprávněných osob atd.), jaký je charakteristický pro řádné opravné prostředky (srov. Šámal, P. a kol.: Trestní řád. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, str. 3139 a násl.).
Podle §265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Podle §265a odst. 2 tr. ř. se rozhodnutím ve věci samé rozumí [písm. a)] rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání, [písm. b)] rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn, [písm. c)] usnesení o zastavení trestního stíhání, [písm. d)] usnesení o postoupení věci jinému orgánu, [písm. e)] usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření, [písm. f)] usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání, [písm. g)] usnesení o schválení narovnání, nebo [písm. h)] rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny a) až g).
V předmětné věci Nejvyšší soud zjistil, že nejvyšší státní zástupce dovoláním napadl pravomocné usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne 6. 8. 2013, sp. zn. 68 To 217/2013. Tímto usnesením zrušil odvolací soud z podnětu odvolání státního zástupce v Olomouci podle §258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek ve výroku o náhradě škody. Odvoláním státního zástupce, které bylo podáno v neprospěch obviněného jen proti výroku o náhradě škody, byla omezena přezkumná povinnost a současně právo odvolacího soudu přezkoumat napadený rozsudek soudu prvního stupně výhradně na výrok o náhradě škody. Odvolací soud proto nepřezkoumával a ani podle §254 odst. 2 tr. ř. nebyl povinen přezkoumávat výrok o vině a trestu. Tyto výroky proto nabyly právní moci již dne 25. 6. 2013 (obdobně viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2003, sp. zn. 5 Tdo 82/2003).
Pokud by k podanému odvolání výlučně do výroku o náhradě škody odvolací soud učinil širší přezkum napadeného rozhodnutí podle §254 odst. 2 tr.ř., tedy shledal-li by, že vytýkané vady mají původ v jiném výroku než v tom, proti němuž bylo podáno odvolání, jeho rozhodnutí by pak ovšem vyústilo pouze do změny napadeného adhézního výroku, mohlo by jít po obsahové stránce o rozhodnutí ve věci samé, proti němuž by dovolání bylo přípustné podle §265a odst. 1, 2 tr.ř.
O takový případ však nešlo. Pokud za této situace rozhodl soud druhého stupně k podanému odvolání do výroku o náhradě škody pouze o tomto výroku, aniž byl povinen přezkoumat i ostatní výroky napadeného rozhodnutí podle §254 odst. 2 tr. ř., nelze jeho usnesení považovat za žádné z rozhodnutí uvedených v §265a odst. 2 tr. ř. Jelikož v případě napadeného rozhodnutí nejde o rozhodnutí ve věci samé podle §265a odst. 1, odst. 2 tr. ř., není proti němu dovolání přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 5. 2006, sp. zn. 3 Tdo 489/2006).
Protože dovolání nejvyššího státního zástupce bylo shledáno jako nepřípustné, rozhodl Nejvyšší soud v souladu s §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. o jeho odmítnutí , aniž by napadené rozhodnutí věcně přezkoumával podle kritérií uvedených v §265i odst. 3 tr. ř. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání, aniž by k tomuto postupu zákon vyžadoval souhlasu stran [265r odst. 1 písm. c) tr. ř.].
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 18. prosince 2013
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka
Vypracoval:
JUDr. Pavel Šilhavecký