ECLI:CZ:NS:2013:3.TDO.969.2013.1
sp. zn. 3 Tdo 969/2013-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 9. října 2013 o dovolání podaném obviněným M. P., proti usnesení Krajského soudu v Praze sp. zn. 9 To 176/2013 ze dne 29. 5. 2013, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 6 T 15/2013, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Kutné Hoře sp. zn. 6 T 15/2013 ze dne 27. 3. 2013 byl dovolatel uznán vinným přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku (dále jen tr. zákoník), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený přečin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání čtyř měsíců, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu jednoho roku. Dále bylo rozhodnuto o vzneseném nároku na náhradu škody.
V předmětné věci podal obviněný M. P. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Praze usnesením sp. zn. 9 To 176/2013 ze dne 29. 5. 2013 tak, že je jako nedůvodné podle §256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.
Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal obviněný M. P. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvody označil ty, které jsou uvedeny v ustanovení §265b odst. 1 písm. g), l ) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že označeného přečinu se nedopustil s tím, že soudy nesprávně hodnotily ve věci provedené důkazy, přičemž dokazování bylo i neúplné, když odmítly i jím navrhované jeho doplnění a takto (vzhledem k důkazní situaci) šlo o tzv. opomenuté důkazy i z hlediska konstantní judikatury Ústavního soudu České republiky. Poukázal na to, že vozidlem, které vlastní, nemohla být odcizená nádoba naložena, nikdo jej neviděl ani nádobu nakládat, na místě se vyskytovala i další vozidla a svědci nedostatečně identifikovali vozidlo, které nádobu odvezlo. Výhrady vznesl i vůči výši způsobené škody s tím, že odcizená nádoba nebyla nová a tedy opotřebená. Uzavřel tak, že soudy učiněná skutková zjištění nemohla vést ke konečnému závěru o jeho vině, když jím přijaté právní závěry jsou v extrémním nesouladu s učiněnými skutkovými zjištěními a ani z interpretace odůvodnění samotných (ve věci přijatých) rozhodnutí nevyplývají. Proto také navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu v celém jeho rozsahu, a aby podle §265k odst. 2 tr. ř. zrušil i další rozhodnutí „na něj obsahově navazující“. Dále učinil alternativní návrh spočívající v tom, aby Nejvyšší soud buď podle §265 l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Praze nové projednání a rozhodnutí ve věci v potřebném rozsahu se závazným právním názorem, nebo aby podle §265m odst. 1 tr. ř. sám rozhodl a zprostil jej obžaloby podle §226 písm. a), b), c) tr. ř., případně věc postoupil jinému orgánu, jestliže shledá, že žalovaný skutek by mohl být jiným orgánem posouzen jako přestupek.
K takto podanému dovolání obdržel Nejvyšší soud přípis státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství České republiky se sdělením, že se k takto podanému dovolání nebude věcně vyjadřovat a výslovným souhlasem, aby ve věci Nejvyšší soud rozhodl za podmínek uvedených v §265r odst. 1 tr. ř. v neveřejném zasedání, a to i ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř.
Na tomto místě je nutno opakovaně připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout jim adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. l ) je dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Předmětný dovolací důvod tak míří na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez jeho věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci, ačkoliv již v předcházejícím řízení byl dán některý ze shora uvedených dovolacích důvodů. V dané věci však o prvou alternativu tohoto dovolacího důvodu zjevně nejde, neboť soud druhého stupně konal odvolací řízení a o podaném opravném prostředku (odvolání) rozhodl usnesením, které přijal ve veřejném zasedání po provedeném přezkumu věci. Současně se nejedná ani o druhou alternativu uvedeného dovolacího důvodu, neboť v takovém případě by v řízení předcházejícím napadenému rozhodnutí musel být dán některý z důvodů dovolání, jak jsou uvedeny v ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř., což znamená, že v posuzovaném případě by předcházející řízení muselo být zatíženo hmotně právními vadami, jež by svou povahou odpovídaly obsahu ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., na které dovolatel ve svém mimořádném opravném prostředku odkazuje, a na které dovolací soud reaguje v další části tohoto svého rozhodnutí (uvedeno níže).
V dané věci totiž, z hlediska popisu napadeného skutku, který je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatel namítl, že se předmětného zločinu nedopustil a skutkový stav ve věci k závěru o jeho vině nemohl vést. Avšak oba soudy, zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí v dané věci přesvědčivě (a podrobně) vysvětlily, z jakých důkazů vycházely. Takto právem vycházely z podrobných výpovědí svědků J. Z., J. K. i J. P., a také vysvětlily, proč jim uvěřily a pokládaly je za takové, které prokázaly označené jednání dovolatele. Stejně tak podrobně vysvětlily, na základě jakých skutečností dospěly k závěru o výši způsobené škody a stejně tak přiléhavě vysvětlily, proč odmítly dovolatelem učiněné návrhy na doplnění dokazování. Námitky dovolatele tak ve svém celku nejsou způsobilé být dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy zjevně pochybily (extrémně vybočily) při organizaci provádění dokazování a následném hodnocení jednotlivých důkazů. Učiněná skutková zjištění pak mají v provedených důkazech věcné i logické zakotvení a k závěru, že jsou s nimi naopak v extrémním nesouladu takto dospět nelze. Je tedy namístě uzavřít, že ve věci učiněná skutková zjištění co do svého obsahu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit i k závěrům právním s tím, že i tyto jsou v tomto směru přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon o jejich výkladových zásad. Z uvedeného zjevně plyne, že námitky vznesené dovolatelem z hlediska uplatněného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. směřují pouze do oblasti ve věci učiněných skutkových zjištění a nelze tak mít v této souvislosti za důvodně uplatněný ani dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. v některé z jeho alternativ.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo než takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnout jako dovolání zjevně neopodstatněné. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 9. října 2013
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka