ECLI:CZ:NS:2013:3.TZ.96.2012.1
sp. zn. 3 Tz 96/2012-24
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 17. dubna 2013 v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šabaty a soudců JUDr. Vladimíra Jurky a JUDr. Pavla Šilhaveckého stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch i v neprospěch zúčastněné osoby V. A. , proti pravomocnému usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 7. 2011, sp. zn. 10 To 310/2011, v trestní věci obviněného P. F. , vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 1 T 51/2009, a podle §268 odst. 2 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 7. 2011, sp. zn. 10 To 310/2011, byl porušen zákon v ustanovení §147 odst. 1 a §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení předcházejícím v ustanoveních §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. a §101 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku ve prospěch zúčastněné osoby V. A.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 27. 4. 2010, sp. zn. 1 T 51/2009, byl obviněný P. F. uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, odst. 3 písm. b) zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, účinného do 31. 12. 2009 (dále jen „tr. zák.“), dílem dokonaný, dílem ukončený ve stádiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák., ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., formou pokračování podle §89 odst. 3 tr. zák., kterého se obviněný dopustil jednáním podrobně popsaným pod body III. 1) – 40) výroku o vině z rozsudku, které spočívalo v tom, že obviněný jako osoba samostatně výdělečně činná na základě smlouvy o dílo s jednatelem firmou Auto-Reklama, s. r. o., P. S. a zastupující tuto společnost na základě generální plné moci v období od 3. 5. 2007 do 2. 8. 2007, společně se spoluobžalovanými P. S., a K. F., osobně v sídle společnosti v P. a na pobočce v H. K. se podílel na činnosti firmy Auto-Reklama, s. r. o., za stejných okolností jako spoluobvinění P. S. a K. F., kdy uzavřel 35 smluv specifikovaných konkrétně na str. 33 - 40 výroku rozsudku, z nichž klientům vznikla škoda 1.797.300,- Kč, 4 smlouvy nenaplněné (str. 40 rozsudku) a 1 smlouvu provozní na zhotovení a výlep reklamy se vzniklou škodou ve výši 6.390,- Kč. Osobně převzal a nedoložil užití částky 100.000,- Kč z pokladny pobočky v O., užití zůstatku pokladny pobočky v H. K. ve výši 1.167.920,50 Kč a v hotovosti z účtu č. v částce 174.300,- Kč. Za to byl obviněný P. F. odsouzen podle §250 odst. 3 tr. zák. k trestu odnětí svobody ve výměře 3 (tří) roků a 6 (šesti) měsíců, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 3 tr. zák. zařazen do věznice s dozorem. Rozsudkem dále bylo rozhodnuto o vině a trestu spoluobviněných P. S. a K. F., stejně jako byla spoluobviněným uložena povinnost k náhradě škody poškozeným jmenovitě uvedeným ve výroku.
Proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 27. 4. 2010, sp. zn. 1 T 51/2009, podal obviněný P. F. odvolání směřující do výroků o vině i trestu. Odvolání podali i spoluobvinění P. S. a K. F. O odvolání rozhodl Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 25. 11. 2010, sp. zn. 10 To 415/2010, a to tak, že odvolání obviněného i obou spoluobviněných podle §256 tr. ř. zamítl.
V průběhu přípravného řízení trestní policejní orgán Odboru hospodářské kriminality, Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR, Správa Východočeského kraje v Hradci Králové usnesením ze dne 26. 3. 2008, ČTS: PVC-279/TČ-2007-81 (č. l. 274), rozhodl podle §79e odst. 1 tr. ř., po předchozím souhlasu státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Hradci Králové, o zajištění práv a povinností plynoucích z nájemní smlouvy uzavřené dne 18. 4. 2003 mezi slečnou J. R., bytem O. - V., L., PSČ, a Obcí R., IČO, jako pronajímatelem jednotky - bytu č. o velikosti 3 + 1 sestávající se ze tří pokojů, kuchyně, předsíně, koupelny, WC, chodby, balkonu (podlahová plocha 71 m²), který je situován v IV. nadzemním podlaží domu na adrese R., vchod, R., a dále práv a povinností plynoucích z nájemní smlouvy uzavřené dne 23. 8. 2007 mezi slečnou V. A., a Obcí R., IČO, přičemž z této smlouvy zejména plynou práva a závazky - právo užívat shora citovaný byt za podmínek ve smlouvě uvedených, práva plynoucí z předplaceného nájmu, závazek pronajímatele převést dotčený byt do vlastnictví nájemce do 31. 12. 2018 za cenu, která bude ve výši prokazatelných nákladů spojených s převodem tohoto bytu, kdy k uzavření dohody o převodu práv a povinností plynoucích z nájemní smlouvy došlo dne 23. 8. 2007 mezi slečnou J. R., a slečnou V. A., za úplatu ve výši 375.000,- Kč, v majetku zúčastněné osoby V. A. Citovaným rozhodnutím policejní orgán současně zúčastněné osobě zakázal, aby s uvedenou majetkovou hodnotou jakkoliv nakládala, převedla ji na někoho jiného nebo ji zatížila a podle §9 odst. 1 písm. a) s odkazem na §1 odst. 3 zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, pověřil správou zajištěného majetku Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Územní pracoviště v H. K., se sídlem H., H. K, PSČ.
Usnesením z téhož dne a totožné spisové značky policejní orgán rozhodl podle §79e odst. 1 tr. ř., po předchozím souhlasu státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Hradci Králové, o zajištění dvounápravového motocyklu registrační značky, typ Kawasaki WN 750, rok výroby 2006, objem motoru 749 ccm, palivo benzín 95 B, barva zelená - základní, VIN, číslo, číslo, v majetku zúčastněné osoby V. A., (č. l. 277). Policejní orgán současně zúčastněné osobě zakázal, aby s uvedenou majetkovou hodnotou jakkoliv nakládala, převedla ji na někoho jiného nebo ji zatížila a podle §9 odst. 1 písm. a) s odkazem na §1 odst. 3 zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, pověřil správou zajištěného majetku Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Územní pracoviště v H. K.
Policejní orgán citovaná usnesení (č. l. 274 a 277) odůvodnil tím, že „ v trestním spise není zadokumentováno, jakým způsobem bylo naloženo se všemi získanými peněžními prostředky, není tudíž vyloučeno, že jsou uloženy způsobem, který nebyl odhalen ani provedeným finančním šetřením “, tedy, že nebylo přesně zjištěno, jak bylo naloženo s nelegálně získanými finančními prostředky ve výši převyšující 1,79 mil. Kč, které nabyl obviněný P. F. trestnou činností. Předmětem navrhovaného zajištění v obou případech se stal majetek, který je ve výhradním vlastnictví zúčastněné osoby V. A., družky obviněného P. F., který za ní jednal při uzavírání smlouvy o převodu nájemní smlouvy v realitní kanceláři a také zaplatil smluvní cenu ve výši 375.000,- Kč za tento převod slečně J. R., původní nájemkyni předmětného bytu, jehož vlastníkem je Obec R. Rovněž při nákupu motocyklu (resp. čtyřkolky) jednal obviněný zcela samostatně, byť v zastoupení zúčastněné osoby V. A. Lze proto odůvodněně tvrdit, že „ majetek, který byl zakoupen krátce po spáchání trestné činnosti obviněnými, byl zaplacen z prostředků získaných trestnou činností, nebo jako odměnu za jeho spáchání “.
Zúčastněná osoba V. A. podala proti oběma usnesením policejního orgánu dne 10. 4. 2008 stížnost (č. l. 280 a 281), která byla policejním orgánem postoupena Okresnímu státnímu zastupitelství v Hradci Králové, a následně dne 3. 6. 2008 usnesením Okresního soudu v Hradci Králové podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. zamítnuta jako opožděně podaná s tím, že lhůta pro podání stížnosti uplynula již dnem 1. 4. 2008.
Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Hradci Králové učinila již v obžalobě (bod 8 návrhové části) návrh na zabrání věci a jiné majetkové hodnoty, které byly zajištěny usneseními policejního orgánu ze dne 26. 3. 2008 a následně v rámci své závěrečné řeči. Okresní soud v Hradci Králové si rozhodnutí o zabrání věci nenáležející pachateli podle §230 odst. 2 tr. ř. vyhradil veřejnému zasedání.
Následně bylo k návrhu státní zástupkyně na zabrání věci a jiné majetkové hodnoty konáno v přítomnosti obviněného P. F. a zúčastněné osoby V. A. veřejné zasedání, a po provedení důkazního řízení vyhlásil Okresní soud v Hradci Králové dne 17. 5. 2011 usnesení, č. j. 1 T 51/2009-3659, jímž byly podle §239 odst. 1 tr. ř. a §101 odst. 2 písm. b) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, účinného od 1. 1. 2010 (dále jen „tr. zákoník“), zabrány věci nebo jiné majetkové hodnoty, a to konkrétně dvounápravový motocykl zn. Kawasaki WN 750, rok výroby 2006, zelené barvy, VIN, RZ, v majetku V. A., a dále práva a povinnosti plynoucí z nájemní smlouvy uzavřené dne 18. 4. 2003 o nájmu jednotky - bytu č. v obci R., mezi V. A. a J. R. a úplaty ve výši 375.000,- Kč.
Proti usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 17. 5. 2011, č. j. 1 T 51/2009-3659, podali obviněný P. F. a jeho družka V. A. stížnost, která byla usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 7. 2011, sp. zn. 10 To 310/2011, podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta.
Proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 7. 2011, sp. zn. 10 To 310/2011, podal ministr spravedlnosti podle §266 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona v neprospěch i ve prospěch zúčastněné osoby V. A. Namítal v ní, že napadeným usnesením byl porušen zákon v ustanoveních §147 odst. 1 tr. ř. a §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení předcházejícím usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 17. 5. 2011, č. j. 1 T 51/2009-3659, v ustanoveních §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. a §101 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku.
Podle názoru stěžovatele okresní soud nerespektoval ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. a §101 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, pokud rozhodl usnesením ze dne 17. 5. 2011, vedle zabrání motocyklu zn. Kawasaki WN 750, také o zabrání práv a povinností plynoucích z nájemní smlouvy, uzavřené dne 18. 4. 2003 o nájmu bytu č. v obci R. mezi V. A. a J. R. a o zabrání úplaty ve výši 375.000,- Kč. Tímto postupem porušil v neprospěch i ve prospěch zúčastněné osoby V. A. zákon. Porušení ustanovení §101 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch zúčastněné osoby stěžovatel spatřuje v tom, že soud napadeným usnesením rozhodl o zabrání částky 375.000,- Kč, ačkoliv tato částka přímo souvisela s převodem nájemního práva k předmětnému bytu v R. na V. A. a tyto peníze byly zčásti použity na úhradu budoucího nájmu tohoto bytu a zčásti byly vyplaceny jako odstupné předchozí nájemkyni J. R. Ve prospěch zúčastněné osoby pak bylo ustanovení §101 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku porušeno v tom, že soud napadeným usnesením současně rozhodl o zabrání jiné majetkové hodnoty, konkrétně práva povinností plynoucích z nájemní smlouvy, která však v té podobě, jak byla ve výroku napadeného usnesení identifikována, neexistovala. Vzniklé porušení zákona nebylo napraveno ani Krajským soudem v Hradci Králové v řízení o stížnostech podaných obviněným P. F. a zúčastněné osoby V. A. proti výše uvedenému usnesení okresního soudu.
V petitu svého mimořádného opravného prostředku navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 7. 2011, č. j. 10 To 310/2011-3671, byl porušen zákon v ustanoveních §147 odst. 1 tr. ř. a §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení předcházejícím usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 17. 5. 2011, č. j. 1 T 51/2009-3659, v ustanoveních §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. a §101 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch i ve prospěch zúčastněné osoby V. A.
Nejvyšší soud přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen.
Podle §2 odst. 5 tr. ř. orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí.
Podle §2 odst. 6 tr. ř. orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.
Podle §101 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku může soud uložit zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty pouze v případě, že je, byť nikoli bezprostředním, výnosem trestného činu, zejména byla-li věc nebo jiná majetková hodnota nabyta jinou osobou než pachatelem, byť jen zčásti, za věc nebo jinou majetkovou hodnotu, která byla získána trestným činem nebo jako odměna za něj, pokud hodnota věci nebo jiné majetkové hodnoty, která byla získána trestným činem nebo jako odměna za něj, není ve vztahu k hodnotě nabyté věci nebo jiné majetkové hodnoty zanedbatelná.
Podle §147 odst. 1 tr. ř. nadřízený orgán při rozhodování o stížnosti přezkoumá jednak správnost všech výroků napadeného usnesení, proti nimž může stěžovatel podat stížnost, a jednak řízení předcházející napadenému usnesení.
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. nadřízený orgán zamítne stížnost, není-li důvodná.
Uvedenými ustanoveními se okresní soud a následně krajský soud při rozhodování o stížnostech obviněného a zúčastněné osoby podaných proti rozhodnutí okresního soudu o zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty důsledně neřídily.
Ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 27. 4. 2010, sp. zn. 1 T 51/2009, byl obviněný P. F. uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zák, dílem dokonaný, dílem ukončený ve stádiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák., ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., formou pokračování podle §89 odst. 3 tr. zák. a byl mu uložen podle §250 odst. 3 tr. zák. trest odnětí svobody ve výměře 3 (tří) roků a 6 (šest) měsíců, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 3 tr. zák. zařazen do věznice s dozorem. Rozsudkem dále bylo rozhodnuto o vině a trestu spoluobviněných P. S. a K. F., stejně jako byla spoluobviněným uložena povinnost k náhradě škody poškozeným jmenovitě uvedeným ve výroku. Odvolání obviněných směřující do výroků o vině i trestu bylo usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 11. 2010, sp. zn. 10 To 415/2010, podle §256 tr. ř. zamítnuto.
K návrhu státní zástupkyně na zabrání věci a jiné majetkové hodnoty rozhodl Okresní soud v Hradci Králové usnesením ze dne 17. 5. 2011, č. j. 1 T 51/2009-3659, podle §239 odst. 1 tr. ř. a §101 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, o zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty, a to konkrétně dvounápravového motocyklu zn. Kawasaki WN 750, rok výroby 2006, zelené barvy, VIN, RZ, v majetku V. A., a dále o zabrání práv a povinností plynoucích z nájemní smlouvy uzavřené dne 18. 4. 2003 o nájmu jednotky - bytu č. v obci R., mezi V. A. a J. R. a úplaty ve výši 375.000,- Kč.
Okresní soud své rozhodnutí o zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty odůvodnil tím, že bylo prokázáno, že uvedené věci (motocykl zn. Kawasaki, práva povinnosti plynoucí z nájemní smlouvy a úplata ve výši 375.000,- Kč), byly ve smyslu §101 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku nabyty jinou osobou než pachatelem, tedy V. A., byť jen z části, za věc nebo jinou majetkovou hodnotu, která byla získána trestným činem. Zároveň byla dle soudu naplněna i další zákonná podmínka pro zabrání, neboť hodnota věci nebo jiné majetkové hodnoty získané trestným činem, není ve vztahu k hodnotě nabyté věci zanedbatelná. Obviněný P. F. neměl v rozhodném období jiné příjmy než pocházející z trestné činnosti, naopak měl dluhy, byl opakovaně v evidenci úřadu práce. Soud také zdůvodnil svůj závěr o nevěrohodnosti existence půjčky v částce 600.000,- Kč od M. F., bratra obviněného, ze které měl být hrazen jednak nákup motocyklu - čtyřkolky zn. Kawasaki, jednak bytu v R. V tomto směru rovněž hodnotil výpověď svědka M. F., který poskytnutí půjčky potvrdil i obsah smlouvy o půjčce a uznání dluhu uzavřené dne 2. 8. 2007 mezi M. F. a obviněným (č. l. 3651 spisu). Dále uvedl, že V. A. neměla v rozhodné době jiné příjmy, než za měsíc až měsíc a půl práce ve společnosti, v níž působil obviněný, se kterým v té době žila jako družka. Po provedeném dokazování pak dospěl k závěru, že bylo zjevné, že prostředky k pokrytí životních nákladů obviněného a jeho družky byly získány trestnou činností obviněného a uvedené zabrané věci byly opatřeny, nejméně z části, za prostředky vylákané od poškozených klientů společnosti AUTO-REKLAMA, s. r. o.
Stížnosti obviněného P. F. a zúčastněné osoby V. A. Krajský soud v Hradci Králové zamítl podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. s odůvodněním, že byly naplněny podmínky ustanovení §101 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, dle kterých lze kterékoli osobě zabrat věc nebo jinou majetkovou hodnotu jako výnos z trestné činnosti a uzavřel, že v projednávané věci bylo prokázáno, že předmětná věc a majetková hodnota byla nabyta družkou obviněného z podstatné části za finanční prostředky mající původ v trestné činnosti.
Výkladu Krajského soudu v Hradci Králové ohledně ustanovení §101 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku nelze v teoretické rovině ničeho vytknout, nicméně nelze opominout nesprávnou aplikaci tohoto ustanovení ve vztahu k předmětu , který byl zabráním postižen.
Podle §101 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku může soud uložit zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty pouze v případě, že je, byť nikoli bezprostředním, výnosem trestného činu, zejména byla-li věc nebo jiná majetková hodnota nabyta jinou osobou než pachatelem, byť jen zčásti, za věc nebo jinou majetkovou hodnotu, která byla získána trestným činem nebo jako odměna za něj , pokud hodnota věci nebo jiné majetkové hodnoty, která byla získána trestným činem nebo jako odměna za něj, není ve vztahu k hodnotě nabyté věci nebo jiné majetkové hodnoty zanedbatelná.
Z ustanovení §101 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku vyplývá, že zabrání jiné majetkové hodnoty přichází v úvahu pouze v tom případě, že jiná majetková hodnota byla nabyta jinou osobou než pachatelem, byť jen zčásti, za věc (peníze), která byla získána trestným činem.
V daném případě dospěl okresní soud k závěru, že částka 375.000,- Kč byla získána trestnou činností obviněného P. F. a tyto peníze pak V. A. použila na úhradu budoucího nájmu předmětného bytu a zčásti jako odstupné předchozí nájemkyni J. R.
V rámci obžaloby pod bodem 8. návrhu (č. l. 2868 spisu), stejně jako v rámci závěrečného návrhu státní zástupkyně (č. l. 3285 spisu) byl učiněn návrh na zabrání věci a jiné majetkové hodnoty v části, která se týkala jednak motocyklu zn. Kawasaki, rok výroby 2006, zelené barvy v majetku V. A., jednak práv a povinností plynoucích z nájemní smlouvy uzavřené dne 18. 4. 2003 , o nájmu bytové jednotky č. v obci R. mezi J. R. a V. A., a taktéž úplaty ve výši 375.000,- Kč.
Takovéto určení rozsahu zabrání je však nedostačující, resp. označení předmětu zabrání je nepřesné, neboť v návrhu uvedená nájemní smlouva ze dne 18. 4. 2003 mezi J. R. a V. A. nikdy uzavřena nebyla a z tohoto důvodu nemohla být práva a povinnosti z ní plynoucí předmětem rozhodnutí soudu o zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty, neboť tato smlouva neexistovala. Obdobně to platí i v případě uvedené částky 375.000,- Kč, neboť právě tuto částku měla V. A. použít zčásti na úhradu budoucího nájmu bytu a zčásti jako odstupné předchozí nájemkyni J. R.
Mezi zúčastněnou osobou V. A. jako nabyvatelkou a J. R. jako převodcem, tj. původní nájemkyní předmětného bytu č. v obci R., byla uzavřena dohoda o převodu práv a povinností plynoucích z nájemní smlouvy (č. l. 2196 - 2198 spisu), a to dne 23. 8. 2007 , z níž vyplynulo, že J. R. je výlučným vlastníkem práv plynoucích z nájemní smlouvy uzavřené dne 18. 4. 2003 s obcí R. jako pronajímatelem bytu č. na adrese R. čp. Touto dohodou ze dne 23. 8. 2007 převedla J. R. na nabyvatelku V. A. veškerá práva a povinnosti spojené s nájmem bytu . Za tento převod nájemního práva k předmětnému bytu obdržela J. R. od obviněného P. F. finanční hotovost ve výši 375.000,- Kč coby finanční vypořádání (viz. čl. III. předmětné dohody o převodu práv a povinností plynoucích z nájemní smlouvy ze dne 23. 8. 2007, dále pak čl. V. rezervační smlouvy ze dne 13. 8. 2007 – č. l. 2200 spisu). Příjmový pokladní doklad je založen na č. l. 3647 spisu. Stejného dne, tj. 23. 8. 2007 , byla uzavřena nájemní smlouva mezi obcí R., zastoupené společností BYTY R., s. r. o., jako pronajímatelem, a V. A., jako nájemcem, jejímž předmětem byl předmětný nájemní byt (č.l. 3969 spisu). Uvedená smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s účinností od 1. 9. 2007, kdy byla nájemcem zaplacena částka ve výši 157.693,- Kč jako splátka části v budoucnu vzniknuvšího nájemného, a obsahovala též závazek pronajímatele – obce R. odprodat do 31. 12. 2018 nájemci předmětný byt do osobního vlastnictví za cenu, která bude ve výši prokazatelných nákladů spojených s převodem nemovitosti v den prodeje (čl. VI. odst. 2 předmětné nájemní smlouvy).
Rozhodoval-li tedy Okresní soud v Hradci Králové podle §101 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku o zabrání věci a jiné majetkové hodnoty v rámci usnesení ze dne 17. 5. 2011 tak, že vedle zabrání motocyklu zn. Kawasaki WN 750, postihl zabráním i práva a povinnosti plynoucí z nájemní smlouvy o nájmu bytu č. v obci R. uzavřené dne 18. 4. 2003 mezi J. R. a V. A., namísto zabrání práv a povinností vyplývajících z nájemní smlouvy uzavřené dne 23. 8. 2007 mezi obcí R., zastoupené společností BYTY R., s. r. o., jako pronajímatelem, a V. A., jako nájemcem, jejímž předmětem byl předmětný nájemní byt, porušil zákon ve prospěch zúčastněné osoby V. A. O zabrání úplaty ve výši 375.000,- Kč však okresní soud rozhodovat nemohl vůbec, neboť právě za tuto částku, dohodou ze dne 23. 8. 2007, převedla J. R. na V. A. veškerá práva a povinnosti spojené s nájmem bytu na V. A. S částkou 375.000,- Kč tedy V. A. již nemohla disponovat.
Z výše uvedeného vyplývá, že okresní soud mohl (vedle zabrání věci - motocyklu zn. Kawasaki, rok výroby 2006, zelené barvy), rozhodnout pouze o zabrání jiné majetkové hodnoty, tj. práv a povinností plynoucích z nájemní smlouvy uzavřené dne 23. 8. 2007 mezi slečnou V. A., a Obcí R., IČO, nabyté za částku 375.000,- Kč.
Jak již bylo uvedeno shora Krajský soud v Hradci Králové, rozhodoval o stížnostech obviněného P. F. a zúčastněné osoby V. A. proti usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 17. 5. 2011, sp. zn. 1 T 51/2009, a neshledal podmínky pro vyhovění těchto stížností a tyto jako nedůvodné podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl. Předpokladem takového rozhodnutí je přitom splnění přezkumné povinnosti uvedené v ustanovení §147 odst. 1 tr. ř. Rozhodnutím o zamítnutí stížnosti se plně potvrzuje správnost všech výroků napadeného usnesení a postupu řízení, které mu předcházelo. Stížnost není důvodná, pokud všechny výroky napadeného usnesení byly shledány bez vad a vadami netrpěl ani procesní postup předcházející napadenému usnesení.
Nejvyšší soud konstatuje, že Krajský soud v Hradci Králové nepostupoval plně v intencích citovaného zákonného ustanovení §147 odst. 1 tr. ř., neprověřil dostatečným způsobem správnost všech výroků napadeného usnesení a řízení napadenému usnesení předcházející, a jeho výrok, jímž podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl stížnosti jako nedůvodné, tak nemá oporu v zákoně.
Vzhledem ke shora uvedeným závěrům podle §268 odst. 2 tr. ř. a při vědomí si skutečnosti, že napadená rozhodnutí nemohou být vzhledem k nálezu Ústavního soudu České republiky publikovaném pod č. 424/2001 Sb., zrušena, Nejvyšší soud ve vztahu k projednání předložené stížnosti toliko vyslovil, že pravomocným usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 7. 2011, sp. zn. 10 To 310/2011, byl porušen zákon v ustanovení §147 odst. 1 a §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení předcházejícím, tj. usnesením Okresního soudu v Hradci Králové dne 17. 5. 2011, sp. zn. 1 T 51/2009, taktéž v ustanoveních §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. a §101 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku ve prospěch zúčastněné osoby V. A.
Stížností pro porušení zákona bylo rovněž namítáno, že rozhodnutím okresního soudu a následně krajského soudu došlo k porušení zákona v ustanovení §101 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku i v neprospěch zúčastněné osoby V. A., pokud bylo napadeným usnesením rozhodnuto o zabrání částky 375.000,- Kč, ačkoliv tato částka přímo souvisela s převodem nájemního práva k předmětnému bytu v R. na V. A., a tyto peníze byly zčásti použity na úhradu budoucího nájmu tohoto bytu a zčásti byly vyplaceny jako odstupné předchozí nájemkyni J. R. Jak již bylo uvedeno výše, částku 375.000,- Kč použila V. A. na úhradu budoucího nájmu předmětného bytu a zčásti jako odstupné předchozí nájemkyni J. R. Právě za tuto částku nabyla práva a povinnosti spojené s nájmem bytu a nemohla s ní proto již žádným způsobem disponovat. Výrok, jímž bylo rozhodnuto o zabrání částky 375.000,- Kč, se tak nemohl V. A. dotknout a poškodit ji na jejich právech. Nejvyšší soud proto porušení zákona v neprospěch zúčastněné osoby V. A. nevyslovil.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. dubna 2013
Předseda senátu:
JUDr. Petr Š a b a t a